Josef Božek: Geniální český vynálezce zkonstruoval první automobil v Evropě. Dlouho zůstal téměř neznámý
V obecném povědomí i v učebnicích se stále vyzdvihují obrozenečtí krasoduchové, zatímco někteří vědecky a technicky zaměření lidé té doby zůstávají širší veřejnosti téměř neznámí. Patří k nim i Josef Božek (28. 2. 1782–21. 10. 1835), geniální konstruktér a vynálezce, mezi jehož díla mimo jiné patří první fungující automobil v kontinentální Evropě.
Jsme ve Stromovce, které se ale ještě říká Královská obora, protože na kalendáři je teprve letopočet 1815. Listí už pomalu začíná barvit podzim a počasí zve Pražany k obvyklým procházkám nebo k posezení na trávě u piknikového koše. Tentokrát to tu ale vypadá jinak. Davy lidí obklopují podivný kočár, z něhož tu a tam trčí lesklé trubky a lehce dýmající komín. Koně nikde, přesto přichází vozka, kterému se teprve za mnoho dalších desetiletí začne říkat řidič, a vylézá na kozlík. Zatáhne za nějakou páku, ozve se zasyčení, vyvalí se oblak páry a davem to zašumí: vůz se dal sám od sebe do pohybu!
Samohyb objíždí palouk, pak se zastaví a vozka zve přihlížející ke svezení. Nejdřív samozřejmě šlechtu a další honoraci. Jako jeden z prvních jede milovník přírodních věd a mecenáš umění, hrabě Vincenc Karel Kounic i s paní hraběnkou. Přidávají se další, až nakonec v kotli dojde pára a podívaná končí.
Vozka může být spokojen: jeho parovůz funguje. Poprvé na evropském kontinentu, v habsburské monarchii i v Čechách. Kdyby existovala nějaká síň slávy české vědy a techniky, zasloužil by si jedno z čelných míst. Ale neexistuje. A tak po konstruktéru zůstalo jen pár exponátů ve sbírkách Národního technického muzea a nenápadný hrob na Olšanském hřbitově v Praze. Je na něm tabulka nesoucí jméno Joseph Božek. Další text německy prozrazuje, že byl mechanikem císařského a královského polytechnického učiliště a zemřel 21. října 1835 ve věku 54 let.
Když noha parou cválá
Díky filmu Marečku, podejte mi pero! snad každý Čech ví, že 19. století bylo stoletím páry a elektřiny, kdy „noha parou cválala“. Ve skutečnosti ale někteří lidé znali sílu tohoto skupenství vody už o pěkných pár staletí dřív. V prvním století našeho letopočtu zkonstruoval antický vynálezce a mechanik Hérón Alexandrijský parní turbínu, tedy stejný stroj, jaký dnes vyrábí elektřinu v jaderných elektrárnách. Nebyl to jeho jediný vynález, další popsal ve své knize nazvané Automata, což je vlastně první známé dílo o kybernetice.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
