Prapravnuk prezidenta Tomáše G. Masaryka Tomáš Kotík, Dagmar Hájková a ředitel Národního archívu Milan Vojáček

Prapravnuk prezidenta Tomáše G. Masaryka Tomáš Kotík, Dagmar Hájková a ředitel Národního archívu Milan Vojáček Zdroj: ČTK / Kamaryt Michal

TGM
Obálka, kterou tajemník Jana Masaryka donesl v září 2005 do Národního archívu
Otevřít se mohla až po dvaceti letech
Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937
4 Fotogalerie

Hádejte se s nimi! Jaké je pozadí odtajněného vzkazu prezidenta Masaryka?

Hana Benešová
Diskuze (0)

V pátek 19. září 2025 byla v Lánech za přítomnosti prezidenta republiky a velkého zájmu veřejnosti otevřena obálka, jež měla ukrývat poslední slova prvního československého prezidenta, jenž zemřel 14. září 1937. Podle všeho však písemný záznam pochází už z léta 1934, kdy se vážně nemocný Tomáš Garrigue Masaryk domníval, že se jeho život chýlí ke konci. Nedlouho před tím, než svému synovi mimo jiné předal věcné instrukce ohledně pohřbu, byl však TGM  počtvrté zvolen prezidentem.

Ve Vladislavském sále se 24. května 1934 sešlo čtyři sta dvacet členů Národního shromáždění, 281 poslanců a 139 senátorů. Tajné hlasování o hlavě státu komunisté zpestřili hulákáním: „Ne Masaryk, ale Lenin!“ Čtyřiaosmdesátiletý TGM v prezidentské volbě drtivě zvítězil. Z 418 platných hlasovacích lístků mu patřilo 337. Jeho jediný protikandidát, Klement Gottwald, nebyl přítomen, omluvil se pro nemoc, získal 38 hlasů. 

Náčelník státu

„Jest tedy prezidentem Republiky československé znovu zvolen Tomáš Garrigue Masaryk,“ oznámil předseda poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR František Staněk. Většina poslanců i senátorů povstala a sálem Starého královského paláce se rozlehl potlesk a výkřiky: „Sláva!“ Po přestávce, která trvala čtvrt hodiny, Staněk zahájil přerušenou schůzi: „Pane prezidente, v této památné historické síni holdovali kdysi čeští stavové panovníkům cizího rodu na trůn český. Dnes poprvé shromáždili se zde volení zástupcové občanstva, aby volbou svou povolali za náčelníka státu muže vlastní krve… Již počtvrté dali zástupci lidu československého svou volbou najevo svoji vůli, abyste vedl tento stát uvědoměle a poctivě přes všeobecné zmatky světové k vysokým cílům státním i lidským. … Právě vám lze svěřiti osud republiky. … Toužíme, abyste, požehnán věkem, pokračoval silen a zdráv v úkolu, jejž vám Národní shromáždění jménem všeho lidu svěřuje. … Na potvrzení vykonáte před Národním shromážděním slib podle ústavní listiny. Žádám vás, abyste pravou ruku maje položenou na ústavní listinu republiky pronesl slova slibu předepsaná paragrafem šedesátým pátým ústavní listiny, a tím potvrdil, že přijímáte povinnosti, které slib vám ukládá.“

Už totiž nestačilo slib pouze vyslechnout a pronést: Slibuji! Nově zvolený prezident ho musel odříkat celý. Tomáš Garrigue Masaryk se větu naučil zpaměti. Měl ji sice před sebou napsanou, jenže kvůli potížím se zrakem ji nemohl přečíst. Lidé u rozhlasových přijímačů slyšeli TGM, jak říká: „Slibuji na svou čest.“ Pak nastala drobná odmlka. „A no?“ vyzval prezident kohosi, kdo mu začal šeptem napovídat. Masaryk dokončil slib: „… a svědomí, že budu dbáti blaha republiky i lidu a šetřiti ústavních a jiných zákonů.“ Ozval se bouřlivý potlesk.

Starý, těžce nemocný muž se unaveně zadíval před sebe.

Znamení boje

Novinové titulky v květnu 1934 hlásaly: T. G. Masaryk znovu presidentem. Roku 1920 zvolen 284 hlasy, roku 1927 zvolen 274 hlasy, roku 1934 zvolen 327 hlasy. – Masaryk zárukou míru ve střední Evropě. – T. G. Masaryk zvolen počtvrté presidentem republiky. – Slavný den. Komunistický list ovšem nad zvoleným představitelem státu nijak nejásal, zato vyzdvihl, že komunističtí poslanci schůzi obou komor narušili: Komunistická demonstrace při volbě presidenta.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi