Kapitulace poslední Hitlerovy jednotky: Druhá světová válka v Evropě se uzavřela na Špicberkách
Konec druhé světové války v Evropě je spojený s květnem 1945. Šestileté krvavé běsnění však na Špicberkách formálně ukončili norští lovci tuleňů a němečtí meteorologové kapitulací poslední vojenské jednotky již neexistující Hitlerovy třetí říše až v září 1945.
Mezi nejméně známé kapitoly světového konfliktu patří bojové operace v arktické oblasti. Z nich potom stojí zcela v pozadí „meteorologická válka“, ačkoliv bez zpráv o povětrnostní situaci v „kuchyni evropského počasí“, od Kanady, Grónska po Špicberky by se nasazení letectva a námořnictva jen těžko obešlo. Velké úsilí Britů, Američanů, Rusů, Norů a Dánů v souboji s nacistickým Německem, aby to nemělo dostatek meteorologických předpovědí, přinášelo své výsledky. Symbolem tohoto boje je například stanovení zahájení spojenecké invaze v Normandii v červnu 1944, které německou obranu atlantického pobřeží zaskočilo…
Vědec v uniformě
Wilhelm Dege se narodil 9. října 1910 v Bochumi a po maturitě v roce 1931 a tříletém studiu na dortmundské pedagogické akademii začal učit na obecné škole v Münsteru. Protože miloval zeměpis, geologii a prehistorii, nechtěl se s údělem poklidného života řadového kantora spokojit a přihlásil se ke studiu na univerzitě. V roce 1938 promoval, ale ani doktorát jej neuchránil před uniformou a účastí ve druhé světové válce.
Když se vrátil ze spojeneckého zajetí, začal opět bádat v oblasti geografie. V roce 1962 se ocitl na Pedagogické akademii v Dortmundu, kde kdysi sám studoval, tentokrát však jako profesor vlastivědy, etnografie a didaktiky zeměpisu. Na jaře roku 1979 Wilhelm Dege odešel do důchodu a 21. prosince ve věku 69 let zemřel.
Pokud životopis tohoto muže takto lakonicky shrneme, položí si většina čtenářů otázku: čím jeho osud vybočuje z tuctového života německého měšťáka a jak souvisí s naším tématem? Pokud ovšem zdůrazníme dosud neprezentovaný fakt, že se Wilhelm Dege před válkou zúčastnil v letech 1935, 1936 a 1938 německých vědeckých expedicí na Špicberky, pochopíme rychle, že takový muž nebyl opominut při výběru vhodných adeptů pro vojenské operace v arktické oblasti.
Když počátkem roku 1940 oblékl vojenskou uniformu, byl pro svou znalost norštiny i Norska zprvu určen ke službě na severu Evropy. V té době však ještě zdaleka netušil, že do dějin probíhající světové války vstoupí opravdu zvláštním, až unikátním způsobem. Stal se totiž velitelem zcela poslední kapitulující vojenské jednotky nacistického Německa, a to na poněkud nezvyklém místě, a především mnoho týdnů po oficiálním skončení války – 4. září 1945 na samém severu Špicberků až na 80. stupni severní zeměpisné šířky!
Bažanti plují na sever
Jednalo se o poslední a nejúspěšnější projekt tajné meteorologické stanice, jež byla vybavena tak, aby mohla v těžkých arktických podmínkách působit až dva roky. Předtím většinu německých stanic zlikvidovali, zvláště v Grónsku, Spojenci, mezi nimiž vynikal jeden z velitelů americké pobřežní stráže se jménem pro nás zajímavým – Josef Havlicek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
