Konec Třetí říše: Před 80 lety kapitulovala berlínská posádka před sovětskými tanky
Druhého května 1945 generál Helmuth Weidling, velitel obranné oblasti Berlín, kapituloval před sovětskou přesilou, jež, řečeno dobovou terminologií, „dorazila fašistickou bestii ve vlastním doupěti“. Za sovětskou stranu přebral kapitulaci Berlína „generál Šturm“ Vasilij Ivanovič Čujkov, který se proslavil jako velitel 62. armády, bránící Stalingrad. O šest dní později německé velení v budově ženijního učiliště v berlínském předměstí Karlshorstu podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci nacistického Německa. Skončila berlínská strategická útočná operace Rudé armády a záhy po ní i druhá světová válka v Evropě.
Berlínská operace sice trvala jen třiadvacet dní, ale denními průměrnými ztrátami ve výši 15 325 sovětských vojáků patřila k nejkrvavějším za celou válku.
Během strategického útoku Rudá armáda vtrhla na území třetí říše a už koncem ledna 1945 stanula na blízkých přístupech k jejímu hlavnímu městu. Zbývalo jí překonat jen šedesát kilometrů. Koncem března sovětské velení dokončilo plánování berlínské operace. Vrchní velitel maršál Josif Vissarionovič Stalin ji požadoval připravit v nejkratší době, nejpozději 16. dubna, přičemž měla skončit za dvanáct až patnáct dní.
Německé velení se snažilo za každou cenu zdržet útok Rudé armády v marné naději, že získá čas pro uzavření separátního míru se západními mocnostmi. Čelní útvary amerických a britských vojsk postoupily na Labe ve vzdálenosti sto až sto dvacet kilometrů od metropole třetí říše.
Berlínská operace měla za cíl rozdrtit hlavní síly německých skupin armád „Visla“ a „Střed“, ovládnout německou metropoli, postoupit na Labe a spojit se s armádami anglosaských velmocí.
Podle plánů měly mocné údery vojsk tří frontů prolomit nepřátelskou obranu na Odře a Nise a při rozvíjení útoku do hloubky obklíčit hlavní uskupení německých vojsk, rozčlenit je a následně postupně zničit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
