Vilém „Vilda" Jakš.

Vilém „Vilda" Jakš. Zdroj: Paměti národa

Boxer Vilda Jakš: Bojovník s povahou bonvivána. Jeho osud byl inspirací pro film Pěsti ve tmě

ČTK

Jméno Vildy Jakše bylo za první republiky pojmem. Talentovaný boxer s bojovným srdcem a rychlýma nohama patřil mezi největší československé sportovní hvězdy. Rodák z Brotčic u Brna dokonce v roce 1935 sahal po titulu profesionálního mistra světa ve střední váze. Jakšova bojovná nátura jej za války zavedla do řad britského Královského letectva, což se mu stalo osudným. Známý boxer se narodil 25. dubna 1910, zahynul 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem.

Jakš patřil mezi první letce, kteří se od září 1940 podíleli na bombardovací ofenzívě. Dokonce si vysloužil válečný kříž, v červenci 1941 ale s létáním i kvůli zranění skončil a stal se z něj zbrojní instruktor. V létě 1943 se přihlásil zpátky do aktivní služby. Onoho srpnového dne ale posádku jeho letounu Liberator nad Biskajským zálivem překvapila skupina německých dálkových stíhaček Messerschmitt Bf 110.

Proti nim neměl osamocený Liberator šanci. V chladných vodách Atlantiku se tak uzavřel život muže, který v dobách své slávy dokázal naplno vychutnávat život. "Vilda byl veselý chlapík s povahou bonvivána. Ve 30. letech byl v Praze celebrita," vzpomínal Ivan Hodáč, bratr herečky Nataši Gollové. Krátce před válkou třeba Jakš chodil se slavnou maďarskou herečkou Käthy Nagyovou, v té době usazenou ve Francii, která ho marně lákala k sobě na Riviéru, on dal ale přednost službě v RAF.

Narozen 25. dubna 1910, dával už jako školák přednost boxu v bratčické sokolovně a poté, co v 15 letech přišel do Prahy, zápasil za nuselský klub Český lev. Na jaře 1932 přestoupil mezi profesionály a v letech 1933 až 1936 byl mistrem Československa ve střední váze. V květnu 1935 se po těžce vybojovaném vítězství nad Španělem Alvarem Santosem postavil mistru světa Marcelu Thilovi v jeho domovské Paříži, v předposledním 14. kole ale raději hodil Jakšův manažer do ringu ručník a ukončil tak neuvěřitelnou šňůru 28 utkání bez porážky. Jeho životem se o půl století později inspiroval režisér Jaroslav Soukup při natáčení filmu Pěsti ve tmě.