Je začátek 19. století a ve městě Brighton v Anglii se pravidelně sjíždí vyšší společenské vrstvy na koňské dostihy. Závody bývaly zábavou na celý den, gentlemani popíjeli, sázeli, diskutovali aktuální společenská témata a případně se vzdálili na pouť, která se pravidelně konala hned vedle. Jak se ale den chýlil ke konci a s ním i závody, podnapilá smetánka se vydávala za zábavou do města. Dva členové parlamentu Humphrey Howarth a Henry Barry vyrazili do místní oblíbené hospody Castle Inn na partičku karet. Netušili, že se večírek protáhne až do svítání a ukončí ho rána z pistole!
Jak se britští aristokraté po dostizích rozutekli za zábavou do města, většina z nich stejně nakonec skončila v místním lokále Castle Inn. Tahle poměrně velká hospoda byla příhodná svou lokací (nacházela se kousek od Královského pavilonu na hlavní brightonské dopravní třídě) a nabídkou. Hostinec Castle Inn měl velké elegantní sály, kde se pravidelně konal zahajovací ples každého brightonského dostihového meetingu. V hostinci bylo zároveň dost pokojů k ubytování, velká nabídka jídla a ještě větší alkoholu. Nejoblíbenější částí hostince byla ovšem karetní místnost, kde muži trávili dlouhé hodiny hraním a popíjením.
Prát se nebudu, připrav si pistoli
V červenci 1806 se v karetní místnosti k jednomu stolu posadili dva členové parlamentu: Humphrey Howarth a Henry Barry, hrabě z Barrymore, aby si zahráli pár partií whistu. Oba dva byli známí svou náklonností k alkoholu a do pár hodin byli pořádně opilí. V brzkých ranních hodinách pak Henry Barry osočil pana Howartha z podvádění. Toho obvinění natolik rozčílilo, že hraběte praštil pěstí do oka.
Jelikož rvačka byla pod úroveň pana hraběte, úder mu nevrátil. Místo toho vyzval Howartha na souboj. Ten výzvu přijal. Domluvili se, že se sejdou za rozbřesku na dostihové trati s připravenými pistolemi.
Do zbraně, bez kabátu
Do svítání zbývaly pouhé čtyři hodiny. Vystřízlivět se sice ani jednomu z nich nepovedlo, ale sehnat dvě pistole a sekundanta ano. Překvapivě se během těch čtyř hodin mezi obyvatele Brightonu roznesla zpráva o ranním duelu, a tak oba členy parlamentu na trati čekalo poměrně četné publikum.
První dorazil hrabě z Barrymore, chvíli si povídal se svým sekundantem a poté si sundal kabát a vestu, aby byl na souboj připraven. O pár minut později dorazil pan Howarth. Následovala stejná rutina, prohodil pár slov se sekundantem a začal se svlékat. Na rozdíl od hraběte ale neskončil u kabátu a vesty. Pobavený dav sledoval, jak se pan Howarth, muž již vysokého věku, který velice rád jedl, tudíž byl poměrně obézní, postupně svlékl skoro do naha. Nechal si na sobě jen spodky. Howarth v mládí sloužil jako lékař v armádě Britské Východoindické společnosti. Jako lékař běžně ošetřoval střelné rány. Proto publiku vysvětlil, že nejčastějším důvodem smrti po střelné ráně nebylo zranění jako takové. Z jeho zkušenosti byla smrt způsobena infekcí, kterou kulka do rány přenesla, když prolétla špinavým oblečením. Tudíž pan Howarth hodlal souboj absolvovat nahý, aby se zvýšily jeho šance na přežití v případě, že by byl postřelen.
Zprvu šokovaný hrabě se začal smát při pohledu na starého tlustého pána kontrolujícího si pistoli před soubojem. A dále se verze příběhu rozcházejí. Podle jedné oba členové parlamentu vystřelili najednou, ale byli moc opilí na to, aby se trefili. Častěji uváděná verze tvrdí, že hraběti i přes jeho opilost přišlo poměrně směšné střílet na starého nahého tlouštíka. Nechal tak Howartha vystřelit jako prvního. Ten minul a hrabě následně vypálil do vzduchu a prohlásil, že čest byla ustanovena.
Oba členové parlamentu následně posbírali svoje oblečení a trať opustili, pravděpodobně na své pokoje vyležet kocovinu.
