Píše se 23. březen 1983 a prezident Ronald Reagan vystupuje v televizi s projevem o obranné strategii USA. Celkem standardní proslov nabral ke konci nečekaný obrat: „Co kdyby lidé svobodného světa mohli žít s vědomím, že dokážeme zničit strategické balistické střely před tím, než dosáhnou našeho území či území našich spojenců?“ ptal se prezident. „Obracím se na vědeckou komunitu naší země, na vědce, kteří nám dali atomové zbraně, aby zapojili své nadání do snahy zajistit lidstvu světový mír. Aby nám dali způsob, jak udělat z nukleárních zbraní bezmocné a zastaralé technologie.“ Veřejnosti důležitost těchto vět hned nedošla, v zákulisí Bílého domu ale vypukl poprask. Ronald Reagan totiž právě vyhlásil éru Hvězdných válek.
Zmatek v prezidentově týmu nastal po televizním projevu ze dvou důvodů. Prvním byl fakt, že apel na vědeckou komunitu byl do schváleného projevu připsán na poslední chvíli a kromě samotného Reagana o něm vědělo pouze několik členů jeho nejužšího týmu. Ministři obrany a zahraničí se o vsuvce údajně dozvěděli až den před projevem. Druhým důvodem bylo, že projev oznamoval zásadní obrat v dosavadní obranné strategii USA a měl vážný dopad na nepříliš stabilní dohody mezi atomovými velmocemi.
Novinářský briefing, na kterém Reaganovi poradci upřesňovali prezidentovy záměry, byl velmi dramatický. Padaly na něm termíny jako „částicové zbraně“, „vesmírné lasery“ a podobná spojení, nad kterými vědci pozvaní na oficiální večeři kroutili hlavami. Nově navrhovaný směr strategie obrany USA jim připadal jako z jiné doby, nebo dokonce z jiného vesmíru. Všeobecný dojem shrnul druhý den senátor Ted Kennedy, který Reaganovy záměry označil za „neuvážené plány Hvězdných válek“. Od té chvíle se o Strategické obranné iniciativě mluvilo jako o Hvězdných válkách. Prezidentovy plány se ale nezměnily. Měly totiž hluboké kořeny.
Prezident a dr. Divnoláska
Reaganova fascinace vesmírnými zbraněmi začala v roce 1967, kdy se jako čerstvě zvolený guvernér Kalifornie sešel s fyzikem Edwardem Tellerem. Jeden z tvůrců atomové bomby a vedoucí projektu vodíkové pumy mu vyprávěl o plánech energetických zbraní, jako jsou lasery nebo mikrovlnná děla. Teller o DEW (Direct Energy Weapons) mluvil jako o třetí generaci atomových zbraní a zároveň o prostředku, jakým se lze atomovému útoku bránit. Na Reagana zanechal Teller hluboký dojem a v dalších letech se s ním opětovně scházel.
Na jeho fantazie si vzpomněl během návštěvy centra protivzdušné obrany NORAD. Do komplexu ukrytého v nitru hory poblíž Colorado Springs se vypravil v roce 1979 během své předvolební prezidentské kampaně. Během prohlídky se užaslý Reagan zeptal generála Jamese Hilla, jestli by jeho supermoderní soustava počítačů a radarů dokázala ochránit americká města před jaderným útokem. Generál to k jeho rozčarování popřel. Nepřátelské rakety sice dokáže NORAD sledovat a spustit protiútok, jejich dopadu ale zabránit nedokáže. „Přece musíme mít něco lepšího než toto,“ namítal Reagan. Byl myšlenkou tak posedlý, že ji chtěl zakomponovat do své prezidentské kampaně, což mu poradci rozmluvili. Projevy o vesmírných laserech by mu patrně prohrály volby a bylo lepší s nimi počkat až do doby, kdy bude bezpečně sedět v Oválné pracovně Bílého domu.
Říše zla
Se spuštěním svého vysněného projektu Ronald Reagan neotálel. Hned po nástupu do funkce v roce 1980 si nový prezident nechal zavolat generála Daniela O. Grahama a pověřil ho vypracováním nového konceptu protiraketové obrany. Graham mu ji skutečně předložil a dal jí poněkud startrekovský název „High Frontier“. Zahrnovala i nasazení obranných stanic umístěných na oběžné dráze Země. Reaganovi zjevně nevadilo, že koncepce byla založena pouze na teoretických studiích, a začátkem roku 1981 podepsal National Security Decision Directive (NSDD) 12, která vyzývala ke spuštění „urychleného výzkumu a vývoje antibalistických obranných systémů“. Zároveň zahájil velmi tvrdou protisovětskou rétoriku, nejlépe ilustrovanou slavným projevem z roku 1983, ve kterém označil Sovětský svaz za „Evil Empire“ (říši zla). Odkazů na Hvězdné války zkrátka nikdy nebylo dost.
Rentgenové lasery a elektromagnetická děla
Dnes se přesně neví, nakolik reálný celý koncept Strategické obranné iniciativy byl. Je ale jisté, že do něj USA šly naplno. Představena byla řada plánů, které jako by vypadly ze scénářů sci-fi filmů. Částicové paprsky schopné vypařit útočící rakety během letu. Rentgenové lasery napojené na síť vzájemně komunikujících satelitů. Elektromagnetická vysokorychlostní děla schopná dostřelit z pozemských základen až do vesmíru. Do úsilí se zapojily vládní organizace, univerzity a tisíce vědců. V roce 1984 byla jejich snaha korunována úspěchem. Během testu byla z Vandenbergovy vesmírné základny v Kalifornii vypálena mezikontinentální střela Minuteman. Než stačila doletět k 6000 km vzdálené laguně Kwajalein, zlikvidovala ji ve výšce 160 km střela řízená naváděcím satelitním systémem Homing Overlay Experiment.
Pro USA znamenal úspěšný test triumf a důkaz, že hrozba atomového úderu ze Sovětského svazu může být odvrácena. Sověti na mezinárodním poli kritizovali USA, že vývojem nových obranných zbraní de facto odstupují ze společné dohody o omezení antibalistických raket (ABM), kterou podepsal Richard Nixon a Leonid Brežněv v roce 1972. Všeobecné povědomí ale bylo, že Spojené státy udělaly v závodech ve zbrojení velký skok kupředu. Sovětskému svazu proto nezbylo než začít do zbrojního průmyslu masivně investovat. Pro nestabilní a vyčerpanou komunistickou ekonomiku to byla těžká rána a po příchodu Michaila Gorbačova v roce 1985 se Říše zla začala ubírat k zániku.
Samé otázky
Byl celý program Hvězdných válek seriózním plánem na vývoj vesmírných zbraní? Nebo jím USA chtěly vyprovokovat Sověty, aby utopili miliardy dolarů ve vývoji sci-fi technologií? Byl Reagan geniální stratég, který falešnou hrou dokázal zruinovat Sovětský svaz? Nebo byl stejně naivní jako jeho rudí nepřátelé? Nad těmito otázkami si budou historikové i konspirační teoretikové lámat hlavy už navždy. Jisté je, že vesmírných laserů jsme se nedočkali a otazníky se vznáší i nad daleko střízlivějšími technologiemi.
V roce 1993 otiskl deník New York Times reportáž založenou na svědectví čtyř vysoce postavených úředníků Reaganovy vlády. Ti se přiznali, že slavný test v roce 1984 byl zfalšován a sestřelení se povedlo jen díky naváděcímu zařízení umístěnému na „útočící“ raketě. Vyšetřování Kongresu sice tvrzení nepotvrdilo, ale v té době už na tom příliš nezáleželo. Říše zla byla v troskách, program Hvězdných válek po Reaganově odchodu ztratil podporu a byl potichu ukončen. Nekrolog jim napsal demokratický senátor Dale Bumpers: „Od roku 1983 jsme utratili 30 miliard dolarů a co z nich máme? Nic.“
