Plný otazníků je život nejslavnějšího gruzínského rodáka Sosa Džugašviliho. Ten první vyvstává v souvislosti s datem jeho narození, které podle matriční knihy uložené ve městě Gori připadá na 18. prosince 1878, zatímco on uváděl, že na svět přišel 21. prosince 1879. Shodu nenachází historikové ani na tom, kým vlastně byl. Jedni ho mají za zamindrákovaného paranoika a megalomana, druzí za chladnokrevně kalkulující monstrum. A nejasnosti panují i kolem jeho smrti. Faktem nicméně zůstává, že za jeho vlády zahynuly na popravištích, v gulazích, v občanské válce nebo v důsledku hladomoru desítky milionů lidí. On sám si nechal říkat Ocelový muž a jako Stalin se nechvalně zapsal do dějin 20. století.
Známé je i to, že byl vášnivým kuřákem a milovníkem gruzínského vína. Poprvé se oženil v roce 1904. První manželka Jekatěrina Semjonovna Svanidzeová ale zemřela na tuberkulózu necelý rok po narození syna Jakova. Ten byl za druhé světové války zajat a pravděpodobně zahynul v koncentračním táboře Sachsenhausen. O osudu Jakova ale koluje také řada legend a není zcela jasné, za jakých okolností byl zadržen a jak zemřel.
S druhou manželkou Naděždou Alilujevovou měl syna Vasilije a dceru Světlanu. Právě Naděžda byla jedním z mála lidí, kteří se Stalina nebáli a dokázali mu oponovat. Vytýkala mu následky hladomoru, a dokonce mu řekla, že je tyran. Po jedné z hádek na večírku v Kremlu, kde Stalin v říjnu 1932 slavil se svými věrnými 15. výročí říjnové revoluce, flirtoval s jinými ženami a po Naděždě údajně házel slupky od pomeranče a klepal na ni popel z cigaret, se urazila o odešla do svého pokoje. Ráno ji našli mrtvou s prostřeleným srdcem a pistolí v ruce. To se ale veřejnost, ani jejich děti nesměly dozvědět. V lékařské zprávě bylo proto jako oficiální příčina smrti zapsáno prasklé slepé střevo. Dodnes se spekuluje, zda šlo o sebevraždu, nebo jestli si manželčinu smrt objednal Stalin sám.
Syn Vasilij, který zemřel v roce 1962, byl dva roky po smrti otce odsouzen za protisovětskou činnost. Milovaná Světlana v 60. letech emigrovala a usadila se v USA. V roce 1984 se vrátila do vlasti, ale žít v Sovětském svazu nedokázala, a v roce 1986 se natrvalo přestěhovala za velkou louži. Zemřela v listopadu 2011 ve věku 85 let v americkém státě Wisconsin. Diktátor měl osm vnoučat. Největší radost by Stalinovi dělal vnuk Jevgenij (syn Jakova Džugašviliho), vůdce stalinistů v Rusku i v Gruzii, který se bez úspěchu soudil kvůli údajnému očerňování dědova jména. Jevgenij zemřel roce 2016.
Neslavné a zahalené tajemstvím byly i poslední dny samotného vůdce. Raněn mrtvicí byl na jednom ze svých venkovských sídel v Kuncevu u Moskvy asi mezi 1. a 2. březnem. Po záchvatu zůstal dlouho ležet bez pomoci, což vyvolává dodnes řadu spekulací. „Pokud ho neotrávili, zabili ho odmítnutím lékařské péče,“ napsal například ruský dramatik a spisovatel Edvard Radzinskij, podle kterého byl diktátor možná otráven členem své ochranky na příkaz tehdejšího ministra vnitra Lavrentije Beriji. Poté podle Radzinského údajně nalezl druhý člen ochranky ležet Stalina na podlaze a Berija a další vysocí činitelé včetně Nikity Chruščova mu odmítli po více než 13 hodin přivolat lékařskou pomoc, a tak uspíšili jeho smrt. Stalin zemřel 5. března 1953 v 74 letech.
Pohřeb zcela zastavil život v zemi a panika na Rudém náměstí i v přilehlých ulicích si vyžádala podle většiny zdrojů kolem 500 obětí. Ostatky byly uloženy do mauzolea na Rudém náměstí po boku Lenina. O tři roky později na 20. sjezdu KSSS ale Nikita Chruščov odsoudil kult Stalinovy osobnosti a na návrh dělníků z několika závodů 22. sjezd KSSS rozhodl v říjnu 1961 ponechat mauzoleum výhradně pro Lenina. Teprve perestrojka ale ukázala zločiny Stalinovy éry v plném světle. Stalinův „druhý“ pohřeb v roce 1961 proběhl bez jakékoli pocty, v tichosti a naprosto tajně. Stalinovo nabalzamované tělo bylo svlečeno z uniformy a bez jakéhokoliv obřadu uloženo v jednoduché dřevěné rakvi do hrobu u Kremelské zdi.
Jak se z nepohodlného recidivisty stal jeden z nejmocnějších mužů planety, sledujte v další epizodě ze série Životy slavných v úvodu článku.
