Založit protektorátní vládní vojsko se Němcům vymstilo: Češi zatýkali nacisty a přeběhli k odboji

Znak vládního vojska
Když Němci v roce 1939 nechali vzniknout vládnímu vojsku, určitě ještě netušili, jak se jim tenhle pokus o opití Čechů rohlíkem, vymstí.
Chtěli dát národu jakýsi pocit autonomie, vojáky vybírali spíše na vizáž a ozbrojovali je jen naoko.
Říkalo se jim také Háchovi Melody Boys, protože měli za hlavní úkol hlídat prezidenta Emila Háchu a patřily k nim i hudební čety. Důležitá také byla jejich účast na ceremoniálních akcích a proto museli vypadat k světu.
Chtěli dát národu jakýsi pocit autonomie, vojáky vybírali spíše na vizáž a ozbrojovali je jen naoko.
11 Fotogalerie
mc
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Ačkoliv si Němci se svou „image“ nedělali za války velké starosti, zpočátku Protektorátu přeci jen chtěli Čechům dát nějakou falešnou představu autonomie, a tak za zrušenou československou armádu založili vládní vojsko. Omezený počet a lehké zbraně měly zabránit vojákům, aby získali přesilu a mohli působit nacistům problémy. Ale ani to Němce nezachránilo. Více se dozvíte v novém seriálu Temná doba s Jiřím Padevětem z produkce internetové televize Mall.tv.

Důvodem pro ustavení vládního vojska byl také fakt, že celá řada vojáků z povolání byla po rozpuštění československé armády náhle bez práce. Alespoň několika stovkám z nich, tak vznikla šance uplatnění. Další vojáky hledali nacisté mezi mladými muži - podmínky byly přísné, řešil se věk ale i výška (minimálně 165 cm) a pochopitelně árijský původ.

Speciální jednotka, která sloužila prezidentu Emilu Háchovi k obraně a prezentaci u Pražského hradu i zámku Lány, musela navíc taky vypadat k světu - vybírali se sem tak urostlejší jedinci. Všichni ale měli jedno společné - byli ozbrojení jen lehkými pěchotními zbraněmi. I tak se ale nacisté vládního vojska začali brzy obávat. Jeho členové totiž až příliš často přebíhali k odboji, za což je pochopitelně čekalo vězení nebo rovnou provaz.

Zvláště obezřetný byl K. H. Frank, který se v roce 1944 zasloužil o vyslání vládního vojska za hranice Protektorátu. Ovšem do Itálie, kde měli hranice chránit před partyzány. To se Frankovi nelíbilo, oprávněně se totiž bál, že Češi si s partyzány spíš podají pomocnou ruku. Což se také stalo. Němci proto vládnímu vojsku zabavili zbraně, auta i jízdní kola a udělali z nich pracovní oddíly.

Ani to jim ale nepomohlo, roku 1945 se dokonce i vedoucí generál přidal na stranu americké armády. Oficiálně! Němce začali tak „jejich vlastní vojáci“ odzbrojovat a zatýkat. Doma v Česku zbytky vojska bojovaly i na barikádách Pražského povstání.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů