nahoru

Novotnému nevadil, Husák ho nenáviděl. Před 55 lety získal film Obchod na korze Oscara

Šimon Kadeřávek18. dubna 2021 • 12:00
Novotnému nevadil, Husák ho nenáviděl. Před 55 lety získal film Obchod na korze Oscara
foto: archiv

Šedesátá léta přinesla do Československa svěží vítr. V roce 1965 zavítal do Prahy americký básník Allen Ginsberg a stal se králem Majálesu. O rok později se kultura dostala do popředí znovu, tentokrát zazářilo režisérské duo Ján Kadár a Elmar Klos. Jejich snímek Obchod na korze získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a bylo to poprvé, co tuzemské dílo ovládlo Cenu Akademie.

Cesta za úspěchem nebyla vůbec jednoduchá, pokud chceme vyprávět příběh Obchodu na korze, musíme začít u spisovatele Ladislava Grosmana. Humenský rodák měl židovské kořeny, což bylo během druhé světové války nežádoucí. Mládí strávil ve Slovenském štátě, kde Židé zažívali perzekuci. Sám Grosman zažil několik měsíců v táboře nucených prací. Po konci války začal pracovat jako redaktor a napsal novelu s názvem Past, tu později rozpracoval na rozsáhlejší dílo.

Staré rány nerezaví

Literární scénář Obchodu na korze měl hotový už v roce 1964, režiséři Ján Kadár a Elmar Klos měli enormní zájem o natočení ožehavého tématu. Kniha totiž vypráví o životě ve Slovenském štátu a jeho obyvatelích. Sleduje i konfiskaci židovského majetku. Hlavní hrdina, Tóno Brtko, získá dekret, na jehož základě má převzít obchod staré židovské ženy.

Sám ale neví, jak to má Rozálii Lautmannové oznámit. Jejich vztah se nečekaně prohlubuje a hrdina vnitřně bojuje s tím, zda má ženu udat úřadům. Nestane se tak, poté co ve městě probíhá hon na židovské obyvatele Lautmannová zpanikaří a hlavní hrdina ji chce schovat ve skříni. Nešťastnou náhodou stará žena umírá, Brtko neunese vinu a oběsí se.

Scénář okamžitě zvedl vlnu nevole v tehdejším Československu. Slováci protestovali, fašistická minulost byla pořád živá a pořádně bolela. I přesto byl snímek natočen, v hlavní roli se objevil slovenský herec Jozef Kroner. Proti premiéře vystoupil například budoucí generální tajemník Gustáv Husák či Alexander Dubček, tehdejší prezident Antonín Novotný ale snímek povolil. Spekuluje se o tom, že to bylo škodolibé gesto, protože Novotného vztah ke Slovensku byl vlažný.

Sabinov střídá Humenné

Vraťme se zpět k filmu, natáčet se začalo v půlce května. Ještě před první klapkou řešili režiséři problémy s hlavní ženskou hrdinkou. Tu ztvárnila Polka Ida Kamińská, po přečtení scénáře sdělila Kadárovi, jak si postavu staré Židovky představuje. Kadár nesouhlasil, herečka na to reagovala popudlivě a odcestovala zpět do Polska. Nakonec sám režisér musel za Kamińskou dojet a přesvědčit ji ke spolupráci.

Zatímco hledání ideální adeptky na roli Rozálie Lautmannové trvalo, hlavní mužská role byla svěřena Jozefu Kronerovi prakticky ihned. Kadár se na tom s Klosem shodl už při diskusi nad literárním scénářem.

Štáb dlouho vybíral i místo, kde se měl snímek natáčet. Padaly návrhy jako Humenné či Rožňava, nakonec padla volba na severovýchodní slovenské městečko Sabinov. S tím souhlasil i autor knižní předlohy Ladislav Grosman. Po úspěšném dokončení proběhla 8. října 1965 premiéra, snímek si získal popularitu a viděla ho spousta lidí.

Film v trezoru a ukradený Oscar

Na základě velkého úspěchu získal nominaci na několik světových festivalů. V tuzemsku obdrželi hlavní představitelé Státní cenu Klementa Gottwalda, čestné uznání získal snímek na MFF v Cannes. To nejvyšší ocenění na tvůrce teprve čekalo, protože 24. ledna 1966 vstoupil Obchod na Korze do amerických kinosálů. Premiéru měl v New Yorku, té se dokonce účastnil Jozef Kroner, který měl proslov. Sám herec však anglicky neuměl, a tak si nechal foneticky napsat několik vět.

O tři měsíce později se dostavil jeden z největších úspěchů československé kinematografie. „Winner is Czechoslovakia for The Shop on Main Street,“ oznámil americký herec Gregory Peck. Pro sošku si následně dokráčel Ján Kadár během toho zazněla státní hymna. Mezi diváky seděli i ostatní tvůrci filmu, chyběl však Jozef Kroner, který si dokonce opatřil drahý oblek, dle některých svědectví ho vyšel na 17 tisíc Kčs. Důvody jeho absence byly politické.

Zajímavostí je, že Oscara mohla získat také Ida Kamińská, tu však v kategorii nejlepší ženský herecký výkon porazil Elizabeth Taylorová.

Další osud snímku už není tak růžový. Po srpnové invazi v roce 1968 opustil Československo Ján Kadár i kvůli tomu skončil snímek Obchod na korze v trezoru a světlo světa spatřil až v 90. letech. Hořkost celého příběhu dokládá fakt, že nikdo netuší, kde se aktuálně první československý Oscar nachází. Po Kadárově smrti byl totiž z jeho domu odcizen.

I přesto zůstává Obchod na korze prvním velkým vítězstvím československé kinematografie.

Šimon Kadeřávek


Klíčová slova: Oscar, historie, film, Obchod na korze



Diskuse ke článku