Fidel Castro, Gustav Husák, Jásir Arafat či Georg H. W. Bush, ti všichni dorazili do Moskvy, aby uctili památku generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Iljiče Brežněva. Ten vládl Sovětskému svazu pevnou rukou až do své smrti, která nastala 10. listopadu 1982. Úřady informaci oznámily až o den později, poté se odehrálo klasické sovětské divadlo. Ceremonie se neobešla bez trapasů, dva zřízenci neudrželi těžkou rakev a Brežněv letěl do hrobu rychleji, než se čekalo.
Brežněv nastoupil ke kormidlu v roce 1964 po Nikitu Chruščovovi. Svébytného politika nahradil člověk, který propagoval tzv. neostalinismus. Brežněv patřil mezi těžké kalibry a potrpěl si na politické zvyky. Vzpomeňme například na bratrský polibek, kterým častoval všechny soudruhy, s nimiž se setkal.
Vzorný soudruh, pracoval až do smrti
V 70. letech přestal být Brežněv ve formě, sice tvrdošíjně dodržoval protokol, ale čas od času se neobjevil na nějaké přehlídce či setkání. Důvodem se stal zdravotní stav, nejmocnější komunista světa trpěl nespočtem vážných nemocí. Na vině byla především špatná životospráva, protože Brežněv platil za vášnivého kuřáka. O dietách nemůže být snad ani řeč. V kombinaci s nabitým plánem sovětského funkcionáře je jasné, že smrt byla otázkou času.
Na sklonku života byl obklopen houfem lékařů, protože jej postihly dvě mrtvice. Politbyro očekávalo, jak se situace okolo generálního tajemníka bude vyvíjet. Později se provalilo, že Brežněv kromě následků po mrtvicích trpěl rakovinou a leukémií. Ani s jednou nemocí aktivně nebojoval, a tak musela přijít dlouho očekávaná chvíle. Ve středu 10. listopadu 1982 byl nalezen mrtvý ve své pracovně, nejbližší soudruzi ale o jeho skonu mlčeli.
Předzvěstí byla změna televizního programu, místo hudebního pořadu se vysílal film o Leninovi. Moderátoři na sobě sice měli černé obleky, ale žádná oficiální zpráva nezazněla. Moskvou se rozletěly fámy, že zemřel Andrej Pavlovič Kirilenko, jeden z blízkých spolupracovníků Brežněva. Bylo například připomínáno, že Kirilenko se nezúčastnil výročí VŘSR. Politik, který si brousil zuby na místo generální tajemníka, zemřel až v roce 1990.
Dvě stovky metálů
Informační embargo skončilo 11. listopadu v deset ráno. Rozhlas společně s televizí ohlásil smrt Leonida Brežněva. Potvrdila se domněnka západních novinářů, ti totiž nemohli dohledat tajemníkův podpis na blahopřání Josému Eduardu do Santosovi, prezidentovi Angoly. Záhy odstartovala tryzna, která neměla v dějinách obdoby. Jurij Andropov stál v čele komise pro zajištění pohřbu, tělo bylo vystaveno po tři dny, aby se mohli lidé rozloučit.
Musíme si uvědomit, že Brežněvův pohřeb byl ojedinělou událostí. Nikita Chruščov, kterého Brežněv deinstaloval ze sovětského trůnu, se takového divadla nedočkal. Podobné haló způsobil například pohřeb Stalina.
Tryzna dosáhla vrcholu 15. listopadu, celou ceremonii přenášela televize. Záběry mohli vidět i občané Československa. „Museli jsme na to koukat i ve školce,“ vzpomínají po letech pamětníci. Brežněvův pohřeb ale přinesl dnes už komické výjevy. Celkem čtyřicet lidí neslo všechny Brežněvovy metály, protože jich nasbíral na dvě stovky.
U posledního rozloučení byla přítomná manželka Viktorije a dcera Galina. Tu však hlídalo několik policistů. Důvodem byla její neřízenost, Galina ráda utrácela peníze a také holdovala alkoholu. Průvod s otevřenou rakví obkroužil Rudé náměstí, poté proběhlo rozloučení v úzkém kruhu.
Pohřební trapas
Při pohřbu měli dva zřízenci pomalu spouštět rakev do hrobu. To sice chtěli, ale možná nevzali v potaz fakt, že měla zesílené dno železem, a také to, že Brežněv měl velkou nadváhu. Jeho tělo ostatně propadlo dnem rakve už dříve, při umísťování v Domě odborů, kde bylo tři dny vystaveno. A právě proto byla rakev vyztužena. A než se při pohřbu rozezněla hřbitovem sovětská hymna, ozvala se rána. To podle některých spadla rakev do hrobu. Přihlížející udrželi kamennou tvář, ale televize vše zaznamenala. Podle pozdějších výpovědí některých účastníků hluk nezpůsobil pád, ale salva, která byla znamením pro spuštění státní hymny. Těžko říct, posuďte sami ve videu.
Plačící manželku vystřídali političtí pohlaváři. Tajemníkovi, který byl terčem vtipů kvůli svému obočí, se poklonil například Gustav Husák nebo Fidel Castro. Wojciech Jaruzelski dorazil v typické uniformě. Na ceremonii nechyběl ani Jásir Arafat či Indira Gándí. Smutek vyjádřil i americký prezident Ronald Reagan, který do Sovětského svazu vyslal viceprezidenta George H. W. Bushe.
Místo generálního tajemníka obsadil Jurij Vladimirovič Andropov, ten ale v čele Sovětského svazu vydržel pouhé dva roky a 9. února 1984 zažila Moskva další státní pohřeb. Následníkem byl Konstantin Ustinovič Černěnko, jenž vykonával funkci generálního tajemníka ÚV KSSS pouze rok. Jeho smrtí v roce 1985 skončilo období, kterému se přezdívá „kremelská gerontokracie“.
