Od 30. července 1993 je v České republice platný Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.), který odsuzuje komunistický režim v Československu. Mimo jiného se v něm praví, že „…Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948-1989…“ Zákon nikdo nezrušil a v právním státě by se proto měl respektovat. Pokud jsou tedy i někdejší členové KSČ zodpovědní za bývalý protiprávní režim, tak se to týká i dnešních prezidentských kandidátů Andreje Babiše, Petra Pavla nebo Josefa Skály, kteří byli členy předlistopadové totalitní komunistické strany.
Proti takovému tvrzení může někdo protestovat a ohánět se tím, že jeho se zákon č.198/1993 Sb. vůbec netýká, protože nic „zločinného“ nespáchal. Může to být pravda, ale současně nelze neuznávat náš platný právní řád. Podívejme se proto, co se v zákonu v jeho úvodu píše: „Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vědom si povinnosti svobodně zvoleného parlamentu vyrovnat se s komunistickým režimem, Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody, a prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.“
Takže i členové strany jsou podle tohoto zákona odpovědni „za vědomé porušování lidských práv a svobod či za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů“. Jistě, je to z dnešního pohledu přitažené za vlasy, protože většina obyčejných členů tyto zločiny nepáchala, ale zákon je zákon.
Musíme také rozlišovat. Existovali členové, kteří byli v nějakou dobu vyloučeni nebo vyškrtnuti z komunistické strany. A pak byli takoví, kteří v ní setrvali až do revoluce v listopadu 1989 a další dokonce i po ní.
Proto připomínám, že někteří dnešní prezidentští kandidáti zcela dobrovolně před listopadovou revolucí do komunistické strany vstoupili a kvůli své kariéře či přesvědčení v ni i setrvali, než přišla změna poměrů. Josef Skála vstoupil v roce 1970 (v následnické KSČM je dodnes), Andrej Babiš v roce 1980 a generál Petr Pavel v roce 1985. Odpovědnost za způsob totalitní vlády je přitom určena podle zákona až do roku 1989.
Pikantní je, že zákon se dotýká i dalšího prezidentského kandidáta, a to Jaroslava Bašty. Jenže ten stál na úplně jiné straně. Bašta studoval v letech 1967-1970 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl předčasně propuštěn v roce 1972. Až do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a v letech 1988–1989 jako technik. V prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci proti komunistickému režimu v disentu.
To zcela jiný „pašák“ je Skála. Dnes podporuje putinovské Rusko a kdysi velebil Sovětský svaz, který nás okupoval. Ve svém životopise v minulosti napsal: „Internacionální pomoc SSSR a ostatních socialistických zemí v srpnu 1968 jsem přivítal s nadšením a ulehčením. Sovětská vojska jsem uvítal 21. srpna na úsvitu na ruzyňském letišti… Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás. Brzy po vstupu vojsk, ihned poté, co se rodičům podařilo navázat kontakt, jsem začal pracovat jako autor článků, zpráv a poznámek pro rozhlasovou stanici Vltava…“
Zatímco Bašta byl v 70. letech minulého století v podstatě hrdina, Skála se zaprodal okupantům, a ještě byl na to hrdý. A podle všeho je na to hrdý dodnes. Babiš tvrdí, že do strany ho vlastně navedla matka a že na někdejší členství ve straně není pyšný. Pavel říká, že to byla z jeho strany hloupost. Ale platný zákon říká, že odpovědnost za činy minulého režimu je i na jejich straně.
