Premiér Andrej Babiš je prý velkým přítelem českého filmu. Na Facebooku se skromně pochlubil: „Teď přišli filmoví producenti s tím, že peníze na letošní rok nestačí, že se tu nemůžou točit velké projekty. Jasně, rádi. Velký respekt Alena Schillerová, která našla půl miliardy.“ Fascinuje mne ta stále používanější floskule – našlo se pár miliard či stovek milionů. V tomto případě ministryně financí zčistajasna našla pěkných 500 milionů korun. Za což ji premiér náležitě veřejně pochválil.
Ostatně Alena Schillerová patří k Babišovým nejvěrnějším a nejschopnějším – to není jako ti různí Zlatuškové, Komárkové, Ježkové či Teličkové, kteří ho opustili, či se jich musel zbavit pro neschopnost nebo neloajalitu.
Kritičtěji přemýšlivější občan však musí zvolat – jak to, že se našlo půl miliardy? Kde jako? To se někde válelo ladem jen tak pět set milionů? Dá se říci, že se nám na daních sebralo zbytečně půl miliardy korun? Ještě že je ministryně „našla“, jinak by tam ležely a zapadly by prachem! Nebo by je zase někdo chamtivě vytuneloval. Snad lze jen dodat: Ještě že se ty miliony nenašly v krabici od vína. To by byl, panečku, teprve námět na film. To by byla skutečná pobídka pro filmaře.
Až se zase příště bude navrhovat a projednávat zvyšování daní, nestačilo by, kdyby naše opozice doporučila, že stačí lépe uklidit a prošmejdit státní kasu? Jistě se tam najdou další miliardy jako již tolikrát. Ostatně paní ministryně je v této disciplíně očividně přeborníkem. A tudíž není a nebude nutné zvyšovat již tak vysoké daňové zatížení zdejšího lidu. Koneckonců jak říkával již můj dědeček – kdo hledá, ten najde.
Otázku, zda je správné a nutné podporovat ze státní kasy filmaře, si raději nechám na jindy.
Autor je právník.
