Diatermie, čili užívání elektricky vyrobeného tepla. Pacient kolem roku 1920 podstupuje laterální (boční) mozkovou diatermii. Později ji lékaři seznali za k tomuto účelu nebezpečnou

Diatermie, čili užívání elektricky vyrobeného tepla. Pacient kolem roku 1920 podstupuje laterální (boční) mozkovou diatermii. Později ji lékaři seznali za k tomuto účelu nebezpečnou Zdroj: Vintag.es

Pacienti během tzv. hydroterapii - horké či studené koupele se střídaly se zábaly v mokrých pokrývkách. pacienti se během terapie většinou nemohli hýbat. Nemocnice sv. Alžběty, Washington, 1886
Léčba radiační terapií, Srbsko, 1907
Dva lékaři předvádějí velké zařízení pro "léčbu" elektrošoky. Nemocnice sv. Alžběty, Washington, 1923
Připoutaná žena v ústavu ve Francii, 1900
Terapie tancem, New York State Asylum, 1922
11
Fotogalerie

Hrůzné výjevy ze starých blázinců: Jak se léčilo šílenství před 100 lety

Dějiny psychiatrie jsou na rozdíl od lékařství jako takového mladší a „klasičtí“ lékaři psychiatry dlouho neuznávali. A „léčebné“ praktiky, které se v průběhu vývoje tohoto lékařského odvětví vystřídaly, jsou mnohdy děsivé. Na druhou stranu je pozitivní, že existovala alespoň snaha duševně nemocným pomoci. Vždyť i dnes existuje kolem duševních chorob jisté stigma. Jak se psychické nemoci léčily ještě v první polovině dvacátého století, se podívejte v galerii.

Podle autora knihy Dějiny psychiatrie, profesora Edwarda Shortera až do konce 18. století nic jako psychiatrie neexistovalo. Samostatný obor se začal profilovat až na přelomu 18. a 19. století. Tehdy, zhruba před dvěma sty lety, přišel Němec John Reil s termínem psychiatrie a označil duševní léčebné metody za součást lékařských postupů. Nejednalo se však o nic, co by člověk chtěl dobrovolně podstupovat: bičování, mrskání nebo podávání opia.

I samotné vydělení psychiatrie jako samostatného léčebného oboru však bylo pokrokem. Péče o duševně nemocné výrazně zaostávala za péčí o somaticky nemocné a někteří zvláště neklidní psychicky choří končili i ve věznicích, jak uvádí profesor Šedivec. Na rozdíl od tělesně nemocných pacientů bývali v nehygienických nemocničních sklepech a svázáni v řetězech.

Koncem 18. století, pod vlivem humanismu, začínali někteří volat po rovných podmínkách pro všechny nemocné. Toto období můžeme označit za počátek moderní psychiatrie, přesto dnešnímu pozorovateli přijdou nesmyslné a nehumánní i léčebné metody z 30., 40., dokonce i 50. let minulého století, které jsou k nahlédnutí v galerii. Je to však pochopitelné, protože přes veškerou snahu neužívat omezovací prostředky neexistovala účinná psychofarmaka.