Petrohradské paláce dlouho chátraly. Teď je umělci proměňují ve fantastické galerie či hudební scény a opravují

Johana Kudrnová28. července 2018 • 07:32

foto: Natalia Oreshina/Yasinovich Alexand

Umělecká sdružení přetváří nádherné prostory petrohradských paláců na galerie, dílny, kavárny, přednáškové sály i hudební scény.

Většina z patnácti tisíc budov nacházejících se v historickém centru ruského Petrohradu, které byly postaveny před rokem 1914, volá již dlouhá léta po rekonstrukci. Návštěvníci města si chátrání ruského národního bohatství většinou neuvědomují, za honosnými venkovními fasádami se však často skrývají interiéry pomalu podléhající zkáze času. Kvůli nedostatku prostředků na rekonstrukci ze strany státu se zde nyní začala jako houby po dešti rodit umělecká sdružení, jež nádherné prostory přetvářejí na galerie, dílny, kavárny, přednáškové sály i hudební scény.

Honosná sídla ruské šlechty, jež byla po Říjnové revoluci v roce 1917 nucena Rusko opustit, za sebou mají dramatickou historii. Opulenci životního stylu carského dvora vystřídala po revoluci přestavba na slavné komunálky. Tisíce dělníků tak v dobách Sovětského svazu sdílely domov ve znárodněných sídlech těch, kteří je podle marxisticko-leninské filozofie předtím utlačovali.

Dnes slávu salónů nejbohatších aristokratických rodin veřejnosti připomíná jen několik málo paláců, mezi nimi například Šuvalovův – domov exkluzívního muzea Fabergé. Ke zhlédnutí jsou zde skvosty ruského klenotníka Karla Fabergého, který svými exkluzívními předměty zásoboval carskou rodinu.

Johana Kudrnová 18. července 2018 • 14:09

Stalinova transpolární magistrála: Co zbylo ze sovětské železnice smrti?

Galerie v palácích

Velká část rozlehlých paláců ovšem bez potřebných rekonstrukcí podléhá již léta neúprosnému běhu času. Nedostatečnou aktivitu státu se v této oblasti proto v posledních letech snaží nahradit různá umělecká sdružení. Mezi lety 2013 až 2016 je každoročně v Petrohradě v citlivě rekonstruovaných palácích otevřeno až dvacet nových kreativních prostorů.

V současné době ve městě podobných míst funguje na dvě stě. Pro lidi jsou zde otevírány galerie, nezávislá muzea, ale také v Evropě stále populárnější sdílené pracovní prostory. Největším zachráněným palácem je Golicyn Loft, jehož uživatelé nyní využívají plochy 7000 m².

Nedaleko od Golicyn Loftu se na ulici Bolšaja Koňušennaja nachází budova zachráněná v roce 2015 skupinou Carchitěktor. Umělecké prostory zde po několika letech ovšem nahradily bary, second handy, klenotnictví a obchody s keramikou. Vedlejší palác Palma pak nabízí cenově dostupné koleje, šachový klub, tělocvičnu i taneční sál, který ležel od druhé světové války v ruinách.

Martina Waclawičová 27. července 2018 • 12:37

Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud …

Rekonstrukce a pak pronájem

Většina projektů na záchranu petrohradských paláců tak začíná stejně. Umělecky orientované skupiny budovu pomocí veřejných sbírek a vlastních prostředků zrekonstruují, po nějaké době je však tlak trhu donutí pronajmout celé, nebo alespoň část místa komerční sféře.

Výzkumnice z univerzity ITMO Alexandra Něnková je ovšem přesvědčena, že umělecké iniciativy jsou pro záchranu kulturního bohatství Petrohradu životně důležité a sdílené kreativní prostory budou v centru města získávat na popularitě. Vyřešil by se tak také problém proměny historického centra v zábavní turistický park. Ten ostatně netrápí pouze Benátky severu.

Na to, jak se proměňují prostory petrohradských palaců, se podívejte do galerie: