K pešmergům se nedostala náhodou. Narodila se totiž v uprchlickém táboře Ramadi v Iráku během první války v zálivu. Její rodiče jsou íránští Kurdové, který se podařilo uprchnou do Dánska, kde získali azyl a následně občanství. Joanna si poprvé ze zbraně vystřelila v devíti letech a ještě jako teenager opustila střední školu v Kodani, aby bojovala proti Asadovu režimu v Sýrii v roce 2014.
Tehdy se připojila ke kurdským jednotkám YPG a pomáhala osvobodit jezídky, které byly vězněné jako sexuální otrokyně bojovníků Islámského státu. Pak se dostala k jednotkám v Iráku, odkud pocházejí její neuvěřitelné počty zásahů. Tehdy tvrdila, že jde bojovat za demokracii, ženská práva a hodnoty, které jí vštípili jako dospívající Dánce. Její aktivity se ale nesetkaly u dánské vlády s pochopením.
V roce 2015, když se z bojů vrátila, jí úřady zakázaly cestovat do konfliktních zemí. Joanna ale zákaz porušila a odjela zpátky do Iráku. Po návratu následoval měsíční pobyt v dánském vězení Vestre Fængsel a zabavení pasu. V současnosti se skrývá a bojuje s křivdou, které se na ní dopouští její vláda.
„Bojovala jsem za hodnoty, které jsou zásadní pro naši vládu a naši zemi. Nechápu, proč mě v Dánsku vidí jako teroristku. Nyní se musím skrývat v obavě před dalšími represemi. Je mi líto, že jsem porušila zákon, ale neměla jsem na vybranou,“ píše dívka na svém Facebooku.
Islámský stát si jí všiml a vypsal na její hlavu poměrně velkou odměnu. I když si Joanna myslí, že jí v Dánsku žádné nebezpečí nehrozí, pro jistotu žije v utajení a pravidelně střídá místo svého aktuálního pobytu.
