
Gertraud Arzberger se živila jako účetní, s přítelem Johannem Genserem žila v sociálním bydlení v Grazu. Se sousedy sdíleli některé zařízení jako třeba pračku nebo velké mrazáky. A právě v něm jeden z Gertiných sousedů našel podezřelý balíček. Když hledal zmrzlinu pro děti, vytáhl z mrazáku tělíčko novorozence zabaleného v pytli.
A tím se provalila otřesná vražda čtyř novorozenců, která se v domě stala. Policie našla další i miminko, podle odhadů odborníků mohly být mrtvolky v mrazáku až tři roky. Pitva odhalila, že do mrazáku je vrah dal ještě živé. A brzy se ukázalo i kdo oním viníkem je. Třiatřicetiletá Gertraud policii popsala i zoufalé důvody pro vraždu. Kvůli finančním potížím si její partner děti nepřál a to jí ostatně i velice důrazně sdělil.
Když Gertraud otěhotněla, domnívala se, že ji Johann opustí. Děti tedy ihned po porodu ve vaně zabila. Celkem minimálně čtyřikrát! Policie totiž u zahradního domku u bytovek objevila další dvě tělíčka - zabetonovaná v kýblích. Existovala podezření, že Gertraud byla těhotná celkem pětkrát, další tělo se ale nenašlo.
Gertraud se hájila, že nikdy netušila, že byla těhotná dokud neporodila, k vraždám se doznala. Johann se hájil, že je nevinný a o těhotenství své přítelkyně netušil a vraždám by zabránil. Sousedé ovšem tvrdili, že těhotenství mladé ženy bylo zcela zjevné i pro veřejnost a je nesmysl, že by si toho její partner nevšiml.
Tělíčka dvou zabetonovaných dětí byla tak poškozená, že soudní lékaři nemohli určit zda jedno z nich nebylo mrtvé již při porodu. Proto dostala Gertraud „jen“ tři tresty doživotí, Johann dostal patnáct let.