Zrůda s andělskou tváří jménem Dorothea Binz

Zrůda s andělskou tváří jménem Dorothea Binz Zdroj: Mall.tv

Mezi vězeňkyněmi patřila k nejobávanějším a mezi kolegyněmi k nejobdivovanějším.
Dorothee Binz bylo pouhých 10 let, když se shlédla v nacistické ideologii, kterou jí vtloukali do hlavy už ve škole.
V koncentračním táboře se zamilovala do Edmunda Bräuninga, s nímž se vroucně objímala před mučenými vězeňkyněmi
V koncentračním táboře se z ní rychle stala dozorkyně - nadřízení si totiž všimli, jak si užívá krutosti a sadismus tábora.
Vychovala celou řadu dalších bestií včetně Ruth Neudeck
25
Fotogalerie

Zrůdy v sukni: Nejkrutější Hitlerova sadistka nenáviděla lesbičky a Rusky

Dorothee Binz bylo pouhých 10 let, když se shlédla v nacistické ideologii, kterou jí vtloukali do hlavy už ve škole. V koncentračním táboře se z ní rychle stala dozorkyně - nadřízení si totiž všimli, jak si užívá krutosti a sadismus tábora. Mezi vězeňkyněmi patřila k nejobávanějším a mezi kolegyněmi k nejobdivovanějším. Vychovala celou řadu dalších bestií včetně Ruth Neudeckové. Spravedlnosti ale neunikla.

Dorothea se narodila na venkově, její otec byl lesní dělník. Jako všechny místní děti navštěvovala místní školu i kostel, ideologie, kterou jim vštěpovali už od malička se jí ale zalíbila víc než ostatním. V deseti letech ji vzali do Svazu mladých dívek. Kvůli tuberkulóze nedodělala školu, a tak v 19 letech dostala jen práci obyčejné pomocné síly v kuchyni.

 

Jenže ta kuchyně byla v koncentračním táboře Ravensbrück. Stačil pouhý měsíc a z myčky nádobí se stala dozorkyně, která měla na starosti desítky vězeňkyň. Nacistickým idejím oddaně věřila a myslela si, že chrání vlast před podvratnými individui.

A tak vězeňkyně obcházela v jedné ruce s bičem, v druhé s vodítkem, na kterém vedla ovčáka vycvičeného proti lidem. Když se objevila na apellplatzu, rozhostilo se ticho. Jí ale stačilo drobné vyprovokování a byla schopná vězeňkyně zmlátit páskem do krve nebo je ukopat k smrti. Vysílala na ně krvelačného psa nebo je ubila krumpáčem. V táboře si našla i svou životní lásku - ženatého Edmunda Bräuninga, se kterým se líbala přímo před mučenými vězeňkyněmi. Jejich utrpení se jen smáli.

Když se válka chýlila ke konci, podobně jako řada jejích kolegyň se snažila při pochodech smrti zapadnout mezi oběti. Už v květnu 1945 ji Britové dopadli v Hamburku. Skončila s táboře Buchenwald odkud putovala před soud. Když stála na popravišti, prohlásila ještě: „Doufám, že si nemyslíte, že jsme byli všichni zlí.“