Maria del Carmen Polo y Martínez byla manželkou španělského diktátora Franciska Franca. Tato žena měla na tváři nemizící úsměv a na krku pro ni typické náhrdelníky. V časopisech byla vyobrazovaná jako modelka ženy v domácnosti. Zároveň však měla obrovský vliv na cenzuru ve Španělsku a obecně byla nejvlivnější ženou v zemi. Měla však i svá tajemství.
Kdo si počká, ten se dočká. Tím se zřejmě Maria řídila v případě jejího sňatku s Francem. Když se totiž tito dva zasnoubili, nenásledovalo typické plánování svatby a těšení se. Velitel Franco totiž bez váhání odložil svou svatbu, aby mohl jít do války. Po jeho návratu to vypadalo, že by už mohlo dojít ke sňatku, ale místo toho Francovi bylo nabídnuto velení a povýšení do hodnosti podplukovníka. Odešel proto do Maroka. Své snoubence však slíbil, že pokud nezemře v boji, ještě ten rok se vezmou.
A nakonec se tak i stalo. Dostal čtyřicet dní dovolené a královské povolení k sňatku. Svatba se konala 22. října 1923 v kostele San Juan el Real v Oviedu. Svatby se účastnili nejrůznější pohlaváři a Francova rodina. Pozvaný ale nebyl jeho otec, protože mu Franco nikdy neodpustil, že opustil jeho matku a založil si novou rodinu.
Po svatbě se však situace nijak neuklidnila a Maria začala se svým manželem cestovat po různých místech v zemi. Sama sdělila, že si připadala jako nomád. Řešila také časté odloučení od manžela. Navíc začaly vznikat drby kvůli tomu, že byli stále bezdětní. Nakonec se ale Maria a Francisco stali rodiči holčičky Carmen Franco. Uvádí se však, že nebyla jejich dcerou nýbrž Francova mladšího bratra a prostitutky, která zemřela krátce po porodu.
Maria se velmi věnovala svým vnukům. Nicméně po smrti manžela musela ona i rodina řešit finanční úpadek a změnu životního stylu. A někteří (třeba její dcera) na to šli po svém. Například krádežemi, za které byli zatčení. Maria se pak uchýlila do izolace. Nechtěla vědět, co se děje ve světě nebo co se děje v politice. Zemřela v únoru roku 1988.
