Kdo Bojovníka nestihne počátkem července v Karlových Varech, bude si muset počkat na distribuční premiéru  13. srpna

Kdo Bojovníka nestihne počátkem července v Karlových Varech, bude si muset počkat na distribuční premiéru 13. srpna Zdroj: Bontonfilm

Bojovník využívá autentické prostředí současné MMA scény
Bojovník využívá autentické prostředí současné MMA scény
Bojovník využívá autentické prostředí současné MMA scény
Bojovník využívá autentické prostředí současné MMA scény
4 Fotogalerie

Smrad tělocvičny a testosteron: Milan Ondrík v Karlových Varech představil filmového Bojovníka

Kateřina Kadlecová
Diskuze (0)

Rocky, Zuřící býk, Million Dollar Baby, Creed, Ali, ale koneckonců i tuzemské, čtyřicet let staré Pěsti ve tmě s mladičkým Markem Vašutem… Všechny tyhle klasické boxerské filmy mají nového vyzývatele. A upřímně, jmenuje se úplně stejně jako asi tucet dalších sportovních, často akčních dramat: Bojovník. Ten název se evidentně osvědčil.

Kdo by to byl řekl, že jednou z nejutajovanějších, nejpozději zveřejněných světových premiér letošního ročníku MFF KV bude český snímek. „Zkurvil jsem si život, protože jsem jenom sobec. Měl jsem všechno: ženu, dceru, budoucnost. A teď nemám nic. Mám jen právo bejt nasranej,“ řve na diváka z traileru výtečný Milan Ondrík.

Jeho Pavel Hoffmeister, alias Hoff, bývalý mistr Evropy a olympijský medailista v boxu, se vrací na místo činu, totiž do zápasnické arény. Dlouhé roky stál mimo sportovní svět a bojoval především sám se sebou. Možná i k němu přišli policajti jako ke Karlosi Vémolovi, možná i on napadal lidi jako reální bijci Conor McGregor nebo Tadeáš Růžička, alias Mawar… Spolurežiséři a spoluscenáristé Vojtěch Frič a Tomáš Dianiška jednoduše pro inspiraci nemuseli chodit daleko. Svého hrdinu Hoffa pak poslali nikoli do dobře známého boxerského ringu, ale v souladu s aktuálním trendem do klece MMA, kde ho vystavili novým pravidlům, donutili ho k fyzicky náročné přípravě a postavili před něj solidního soupeře. Jenže Hoff se musí vypořádat taky se svou minulostí a zabojovat především o blízké.

Tohle starý železo nerezaví

Tvůrce Bojovníka, Vojtěcha Friče (*1980) a Tomáše Dianišku (*1984), neznáme primárně jako režiséry a scenáristy. První zmíněný je především producent a střihač, který režíroval loňské loutkové Pohádky pro Hurvínka a letošní hodinový snímek Hurvínkova cesta do Tramtárie – což je od oktagonu a vztahových dramat docela daleko. Původem slovenský herec Tomáš Dianiška se pro změnu etabloval na divadle – v libereckém Divadle F. X. Šaldy ztvárnil přes tři desítky postav, v pražském Divadle pod Palmovkou už nejen hrál, ale také dělal dramatika a režiséra (toho nezřídka pod atraktivním pseudonymem F. X. Kalba). Autor oceňovaných her Pusťte Donnu k maturitě, Mlčení bobříků nebo Transky, body, vteřiny debutoval coby filmový režisér (a spoluscenárista) komedií Lítá v tom (2023). Nyní se od svého filmového hrdiny ze zmíněné komedie, od dobrého a ohleduplného synka, přesouvá k synkovi o něco méně dobrému a ohleduplnému.

Tenhle Hoff je totiž táta na dvě věci. Jeho dcera Bára (hraje ji Ema Businská) si od dětství nese trauma z tragédie, která rozbila jejich rodinu. „Dostal jsem nabídku na zápas,“ říká legenda bojových sportů za volantem svého taxíku. „Záleží na tom, za kolik vykupujou starý železo,“ ozve se ze sedadla spolujezdce lapidárně z úst Elišky Balzerové, která jakožto babička ve filmu vychovala jeho dceru, když on jaksi nebyl k dispozici.

Na sto dvacet procent

Ano, snímek je výtečně obsazen: Martin Finger, Pavel Rímský, Hana Vagnerová, Kryštof Hádek, David Matásek, Jaroslav Plesl, Ondřej Malý, Jiří Vyorálek… Ovšem našeho bojovníka hraje šestačtyřicetiletý rodák z Dolného Kubína Milan Ondrík, který od dětství snil, že bude fotbalistou. Nyní představitel šéfredaktora Michala Reháka v psychologickém dramatu Otec režisérky Terezy Nvotové (díky této roli Ondrík získal Cenu české filmové kritiky za nejlepší mužský herecký výkon) ztvárnil bývalého mistra Evropy a olympijského medailistu v boxu, který se po letech v ústraní vrací do zápasnické arény. „V gymu jsem nemusel nic hrát, nedá se tam přetvařovat, emoce se tvoří samy,“ říká o natáčení Ondrík. „Byl tam cítit smrad tělocvičny, testosteronu a tvrdého makání. Byly dny, kdy jsem ráno nemohl vstát. Cítil jsem svaly, o kterých jsem ani netušil, že je mám.“

Jeho dva trapiči potvrzují, že vzal přípravu na roli dost vážně: „Milan toho měl místy hodně, občas už bylo večer znát, že je unavený,“ vzpomíná Vojtěch Frič. „Záměrně jsme si proto plánovali scény tak, že si při večerním natáčení mohl dovolit být unavenější a emotivnější, a snažili se mu to ulehčit. U něj je ale těžké rozeznat, jestli hraje, že je unavený, nebo je fakt unavený…“

Tomáš Dianiška, který sám – nejen kvůli Bojovníkovi – už dva roky minimálně jednou týdně boxuje, prožíval především přípravy na natáčení ústředního souboje legend, kde Ondríkovi sekunduje Ján Jackuliak v roli Bély Kardose: „Milan s Jackem se museli choreografii naučit jako balet, aby působili lehce a že to umějí. Normální fighteři v tom vyrůstají celý život, kluci na to měli jenom pár měsíců. Pořád jsme jim říkali: Pomalu, pomalu, nezraňte se, ale oni to pořád jeli na sto dvacet procent, přidávali si údery a pak je to bolelo.“

25 000 lidí před kamerou

Točilo se v industriálních Dolních Vítkovicích, v prachu haldy i v pachu gymů. Spolupráce s organizací ­Oktagon, jedničkou mezi evropskými MMA organizacemi, umožnila tvůrcům natáčet přímo v autentickém prostředí profesionální bojové scény – od zápasnických gymů přes vyprodané arény až po zákulisí turnajů. Natáčení probíhalo také 14. června 2025 na slavném turnaji Oktagon 72: Vémola vs. Végh 3 ve Fortuna Areně. Natáčení se tak zúčastnilo přibližně 25 000 diváků a také majitelé Oktagonu Ondřej Novotný a Pavol Neruda.

Pro publikum mače bylo jistě pěkným zpestřením účastnit se výroby, ale hercům to pár vrásek nadělalo: „Při příchodu do Edenu jsem si uvědomil, že budu mít pět minut na to, abychom natočili jeden záběr,“ rosí se ještě dnes Milan Ondrík. „Byl to největší stres, jaký jsem kdy při natáčení zažil.“

Pozitivněji na natáčení v Edenu vzpomíná jeho filmový sok: „Byl to obrovský zážitek! Pětadvacet tisíc lidí na vás řve a skanduje jméno vaší postavy… Když jsme se pak do sebe s Milanem pustili, tlak a emoce byly autentické. Mně se tímhle natáčením splnil sen.“

„Bylo vidět, že diváky to zajímá,“ doplňuje Vojtěch Frič. „Kulisa, kterou vytvořili, byla super a prostě funguje, takovou masu lidí totiž nejde nahradit, pokud nejsou okolo. Ta energie je jedinečná,“ podotýká s tím, že stejně jako reální bijci měli všichni herci, kteří natáčeli sportovní sekvence, boxovali nebo bojovali, nějaké zdravotní problémy a strávili nějakou dobu na ošetření v nemocnici – řešili kolena, záda, žebra i další zranění. Ján Jackuliak si například před kamerou rovnou zlomil ruku; naštěstí se tak nestalo, když při simulaci tréninku očekával natáčení s kaskadéry, ale nastoupili na ně skuteční zápasníci MMA v domnění, že potrénují tak nějak naostro… „Kluci, kteří se reálně bijí v kleci v Oktagonu! Byl jsem hotový z toho, že jsem házel s klukem, který v Edenu vyhrál zápas. A já s ním asi desetkrát hodil. Já?!“ směje se Jackuliak, který pro roli trénoval několikrát týdně, pracoval na kondici, objemu i výrazu postavy.

Milan Ondrík však upřesňuje: „V první řadě jsme si dávali pozor na to, abychom si neublížili, protože malá chyba nebo nepozornost můžou způsobit jednomu nebo druhému zranění, a tím pádem skončí natáčení. A protože jsme oba zodpovědní herci, tak se snažíme respektovat. Zranění byla, ale bylo o nás velmi dobře postaráno.“ K tomu jsou s krajanem Jánem Jackuliakem kamarádi a znají se léta, tak proč by se natvrdo bili? Sice v sobě prý mají bojovného ducha, takže zkoušky byly náročné, ale o to zajímavěji to podle Ondríka bude vypadat: „Protože to mezi námi jiskří!“

Touha po něčem hezkém

Milan Ondrík a Ján Jackuliak se kvůli filmu celý rok fyzicky připravovali pod vedením trenérů, odborníků na výživu a specialistů na regeneraci. Nejen kvůli tzv. nabušenosti, ale taky aby věrohodně zvládli pohyb, postoj a řeč těla; aby v kleci působili jako skuteční MMA zápasníci, ne jen jako herci. Hoffova parťáka a trenéra Davida pak hraje Martin Finger, který v dětství a mládí hodně sportoval, deset let hrál lední hokej. Ovšem pozor – deformace jeho uší, typická pro zápasníky a wrestlery, vznikla v maskérně, ne na ledě! Hoffovu blízkou, a přitom tak vzdálenou Markétu ztvárnila Hana Vagnerová: „Moje Markéta je zamilovaná do Hoffa, a i když je to taková ztracená duše, je dobrá. V tom jsou si s hlavním hrdinou podobní – oba touží po lásce a po něčem hezkém. A oba si to zaslouží.“

Ve filmu se objevuje řada profesionálních fighterů, trenérů a osobností bojových sportů, včetně třeba Jiřího Procházky nebo Karlose Vémoly. Takový herec Adam Vacula MMA trénoval už dříve a má za sebou i zápas, ve filmu pak debutuje též populární rapper moldavského původu Calin. Před kamerou Calin se svou vizáží a projevem skvěle zapadl do tvrdého světa gymu, mimo plac je však známý tím, že chodí spát brzy a místo divokého režimu si drží disciplinovaný životní styl.

I díky důrazu na psychologickou stránku věci si snad Bojovníka zamilují také ti, jimž oktagon a MMA doposud přišly surové nebo přízemní. Uvidíme (se) v kinosále ve Varech!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů