IT si zaměstnance začalo vybírat
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vývojáři softwaru si loni v průměru vydělali přes 113 tisíc korun hrubého měsíčně, a přesto obor, který léta nabíral, koho mohl, viditelně přibrzdil. Otevřených pozic je méně, mzdy rostou pomaleji a práci, na které se junioři dříve učili, přebírá umělá inteligence. Zkušených specialistů je přitom pořád málo.
Celkový obraz trhu práce u nás zatím nic dramatického nenaznačuje. Nezaměstnanost se v září držela na pěti procentech a na jedno volné místo připadalo v průměru 3,5 uchazeče. Průměrná mzda podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí dosáhla 51 966 korun a reálně vzrostla o 4,3 procenta. Martin Jánský, generální ředitel Randstadu, ale upozorňuje na nervozitu v automobilovém průmyslu, kde firmy tlačí na náklady. Subdodavatelé zatím plošně nepropouštějí, protože kvalifikovaných lidí je málo, nové nábory však zvažují mnohem pečlivěji. Informační technologie mají v sektoru důležitou roli, podle ČSÚ tam pracuje zhruba desetina všech ICT specialistů.
Sto tisíc měsíčně, ale méně míst
Specialisté na informační technologie patří dál k nejlépe placeným. Jejich průměrná mzda podle ČSÚ loni vzrostla o šest procent na 99,8 tisíce korun, vývojáři softwaru brali 113 tisíc, správci sítí 82 tisíc. Rozhoduje i zaměstnavatel: ve firmách si ICT specialisté přišli v průměru na 102 tisíce, ve veřejné sféře na 58 tisíc. Za deset let se jejich počet zdvojnásobil na 135 tisíc v roce 2024, ženy mezi nimi tvoří jen 13 procent.
Podle mzdového průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group se ale podmínky v oboru mění. Uchazeči jsou ochotnější slevit ze mzdy, z práce z domova nebo z formy spolupráce a home office řada firem omezuje. Nejvíc poptávaní jsou enterprise architekti, seniorní testeři spolu s experty na cloud a kybernetickou bezpečnost. Firmy navíc chtějí, aby jeden člověk zvládl víc rolí, třeba architekturu spolu s analýzou. Protože je volných míst méně, obsazují se klíčové role rychleji než dřív, obvykle za tři až čtyři týdny. Poptávku po juniorních a běžných vývojářích přitom snižují technologie a automatizace.
Kde se vyučí příští senioři
Firmy sice volají po zkušených lidech, zároveň ale mizí juniorní pozice, na kterých se zkušenosti získávají. Podle průzkumu Moore Czech Republic plánuje 17 procent českých společností napříč obory během dvou až tří let omezit nábor absolventů, hlavně kvůli nákladům, částečně i kvůli AI. Programování přitom podle ManpowerGroup patří k oborům, kde se to už děje, protože část juniorských úkolů zvládnou AI nástroje. Krátkodobě se to podle Jiřího Halbrštáta z ManpowerGroup může zdát jako levnější řešení, dlouhodobě si tím ale firmy přestanou budovat líheň budoucích expertů. Problémy s obsazováním míst hlásí podle téže společnosti 61 procent českých zaměstnavatelů a IT patří k nejpostiženějším oblastem.
AI je rozšířená, zvládnutá je ale méně
Umělou inteligenci podle reportu Asseco Solutions používá 18 procent českých podniků s více než deseti zaměstnanci, zatímco v roce 2021 to bylo pět procent. U velkých firem podíl přesáhl polovinu. Zkušenost s AI má podle dat Median už 62 procent populace, obavy z ní ale stále přiznává 44 procent lidí.
Globální studie HP Work Relationship Index 2026 ukazuje, že AI nástroje od zaměstnavatele používá denně nebo týdně 59 procent kancelářských pracovníků, loni 46 %. Lepší znalost technologie ale obavy nerozptyluje: uživatelé AI agentů se bojí, že je nahradí AI nebo zdatnější kolegové, častěji než lidé, kteří pracují jen s běžnou generativní AI. Téměř polovina pracovníků navíc tvrdí, že jejich firma nemá jasnou strategii pro využívání AI, a 67 procent považuje změnu zaměstnání za příliš riskantní. Vedlejší příjem má 36 procent z nich, u generace Z dokonce 48 procent.
Čeští zaměstnanci jsou podle průzkumu Nadace České spořitelny klidnější. Více než polovina pracujících nevěří, že by je mohl nahradit stroj nebo AI, a 80 procent považuje své digitální schopnosti za dostatečné. Přitom 45 procent z nich při práci počítače ani AI téměř nepoužívá a cíleně se vzdělává jen 14 procent. Pro IT odborníky to znamená práci navíc: technologie je potřeba nejen zavést, ale také naučit lidi s nimi pracovat.
IT tedy lidi nadále potřebuje, ale ne na rutinní činnosti. Technologické dovednosti navíc podle Martina Mala z Graftonu dávno nejsou doménou IT, takže o ně soutěží i výroba, finance nebo marketing. Otevřenou otázkou zůstávají absolventi. Pokud firmy juniorní místa zruší, místo aby změnily jejich náplň, budou za pár let hledat seniory, kteří neměli kde vyrůst.
