Vojenská technika musí být mobilní, potvrdila to válka na Ukrajině
Švédský výrobce nákladních aut Scania je známý především z civilní dopravy, ale dodává i obranná řešení pro mnohé armády nejen Severoatlantické aliance. Silný je v domovské Skandinávii, postupně se však prosazuje také v tuzemsku. „Česká armáda má od nás téměř padesát vozidel, což v našem celkovém objemu není mnoho, ale je to velká prestiž,“ říká obchodní manažer Scanie PETR SMOLA.
Kdo patří mezi vaše nejvýznamnější zákazníky?
Jsou to především ministerstva obrany zemí NATO. Jsme na víc než dvaceti trzích, nejsilnější je Skandinávie, kde působíme přes sto let, ale v poslední době roste také Nizozemsko nebo Polsko.
Jak velkým zákazníkem je pro vás česká armáda?
Česko je oproti jiným zemím specifické tím, že většina velkých nákupů probíhá bez otevřené soutěže. Zakázky se realizují na základě přímých jednání, a největší podíl tak mají zdejší tradiční výrobci. Česká armáda má od nás téměř padesát vozidel, což v našem celkovém objemu není mnoho, ale je to velká prestiž. Ovšem nevyrábíme jen nákladní automobily nebo autobusy, jsme také dodavatelem motorů. Naše motory V8 se montují například i do bojových vozidel pěchoty, kterých si česká armáda objednala zhruba 250.
Je možné odlišit se od konkurence, nebo jde jen o to, kdo nabídne lepší cenu a podmínky?
U tendrů nerozhoduje jen cena, ale mix technických možností, servisních kontraktů a záruk. Obecně těžíme především z našeho modulárního systému výroby. Je to něco jako velké lego, umíme kombinovat prakticky jakoukoli kabinu s libovolnou konfigurací pohonu podvozku a motoru. Tím pokryjeme téměř všechny požadavky na nástavby od valníků přes nosiče kontejnerů a těžké tahače až po nosiče zbraňových systémů. Velkou výhodou je i naše hustá servisní síť a dobrá dostupnost dílů napříč Evropou i celosvětově, protože čerpáme z našich řešení pro civilní dopravu. Ale to většinou při tendrech nehraje výraznější roli, zákazníci to ocení teprve po pár letech, když auta vyžadují údržbu a jsou v pohybu mezi různými lokalitami, kde plní své úkoly.
Jsou v této oblasti běžné i výraznější úpravy aut na míru?
Ano, jsou časté. Národní standardy se v rámci Evropy liší, tomu se musíme přizpůsobit. Objevují se ale i specifické požadavky, protože armády postupně pracují na větší efektivitě. Například švédská armáda chtěla, aby osádka tanku mohla být transportována stejným vozidlem jako tank samotný, nikoli odděleně jiným autem, jak bylo zvykem dřív. Vyvinuli jsme proto dvojkabinu pro těžký tahač, v níž nyní sedí celá osádka a v případě potřeby může být během čtyřiadvaceti hodin připravena k plnění úkolů kdekoli na území Švédska. Kromě toho jsme si na základě požadavků vyvinuli také vlastní pancéřovanou kabinu certifikovanou v několika stupních ochrany osádky, abychom nebyli závislí na externích dodavatelích.
Válka na Ukrajině zásadně proměnila přístup k obraně. Vnímáte to i ve vašem segmentu?
U podvozků nikterak zásadně, požadavky a potřeby zůstávají podobné. Netýkají se nás radikální proměny, jaké vidíme u dronů nebo elektronických technologií. Co se ale určitě změnilo, je všeobecný důraz na mobilitu techniky, aby byly jednotky nasaditelné kdekoli na kontinentu. Dřív to byl poměrně opomíjený segment, dnes mezi naše nejpoptávanější produkty v této oblasti patří právě tahače na přepravu těžké techniky. Viděli jsme to ostatně hned, když válka na Ukrajině začala. Nizozemská armáda tehdy transportovala systémy Patriot na východní Slovensko právě na našich podvozcích.
Téma obrany je nyní velmi silné. Nemáte do budoucna obavy z větší konkurence?
Nemáme, v Evropě je pouze pár silných výrobců nákladních aut a nový hráč by dnes narazil na obrovské náklady spojené s vývojem. Myslím, že bez zázemí velké automobilky a propojení s civilním segmentem to není udržitelné nejen z hlediska kvality, ale i životnosti, údržby vozidel a současně cenové dostupnosti. Navíc se jedná o produkty strategického významu a Evropa si již uvědomuje, jak důležitá je v této oblasti soběstačnost.
