Jak umělá inteligence a nové zbraně změní charakter budoucích válek
Války na Ukrajině, v Gaze i konflikt Spojených států a Izraele s Íránem byly jen předkrmy nové éry válčení. V budoucnosti uvidíme roje dronů řízené AI a další technologicky vyspělé systémy. Bojiště protnou paprsky laserů a budou se po nich prohánět autonomní zbraně. Válčit bude možné i ve vesmíru. A kybernetický útok například vypne benzínky.
„V dohledné budoucnosti by teroristická skupina s minimálními dovednostmi mohla získat přístup k modelu umělé inteligence vycvičenému na nejkomplexnější sadě biologických dat na světě. Skupina by mohla tento model použít k návrhu nového kmene ptačí chřipky H5N1, který je smrtelnější a snadněji se šíří ze zvířat na člověka než dosavadní kmeny. Díky vzdálenému připojení k jedné z nové generace plně vybavených cloudových laboratoří by mohla anonymně zařídit výrobu a testování viru a jeho následné odeslání do výroby. Pak by skupina mohla nenápadně šířit nový kmen prostřednictvím vzduchotechnických systémů na velkých chovech hospodářských zvířat po celých Spojených státech. Americký drůbežářský, dobytkářský a mléčný průmysl by brzy utrpěl obrovské ztráty. Když by se pak virus nevyhnutelně rozšířil na lidskou populaci, způsobil by vážné onemocnění a mohl by mít za následek stovky tisíc, nebo dokonce milióny úmrtí. Brzy by virus překročil hranice, vyvolal rozsáhlé nemoci a masové oběti po celém světě.“
To není popis scén z dystopického filmu. Je to část analýzy, jež se jmenuje Umělá inteligence a nová éra biologických zbraní, kterou v druhé polovině srpna publikoval časopis Foreing Affairs. Autorkou je profesorka Elizabeth Sherwoodová-Randallová z Harvard Kennedy School of Government, která v letech 2021 až 2025 působila jako poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost. Sherwoodová v textu varuje před možnou válkou za pomoci biologických zbraní, jež by mohla způsobit katastrofy, jaké jsme viděli jen ve filmech.
Dronové šílenství
USA a Izrael, které mají jedny z nejvyspělejších armád světa, se ve svých strategiích dlouho spoléhaly na to, že mají nad svými konkurenty technologickou převahu. Jenže Čína už hraje v případě některých vojenských technologií s USA vyrovnanou partii. A nejenom ona.
Příkladem revolučních změn je válčení na Ukrajině a naposledy v Íránu. To už bylo ovlivněno využitím umělé inteligence, v akci jsme také viděli autonomní zbraně a samozřejmě drony, jež v posledních letech tolik fascinují svět.
Drony všech možných velikostí a různé ceny jsou dnes široce dostupné po celém světě a zabránit v jejich nasazování je prakticky nemožné. Příkladem je islamistický Írán, který se stal významným výrobcem kvalitních dronů. Prodal je Rusku, tomu pak postoupil i licenci na jejich výrobu a Putin s jejich pomocí už déle než čtyři a půl roku devastuje Ukrajinu. Napadená země ale rychle zareagovala a oznámila, že letos vyrobí kolem sedmi miliónů dronů. I ty s dlouhým doletem, které ničí ruskou ropnou infrastrukturu, vojenské objekty a sklady spotřebního zboží. Bizarní je, že Rusko i Ukrajina do některých svých dronů používají stejné komponenty vyrobené v Číně. K tomu další pozoruhodný příklad. Spojené státy v lednu při operaci proti Venezuele poprvé masivně nasadily nový typ sebevražedného dronu s označením LUCAS (Low-cost Uncrewed Combat Attack System). V únoru byl nasazen i proti Íránu. Paradox tkví v tom, že využívá technologii vyvinutou reverzním inženýrstvím známého íránského dronového modelu Šáhid-136. Jen ho Američané vybavili pokročilým síťovým rojovým řízením a satelitním naváděním mimo přímou viditelnost.
I tak by mohla vypadat válka budoucnosti – zbraňové systémy různých aktérů budou využívat stejné čipy, stejné nápady a budou je řídit stejné modely umělé inteligence. Rozhodující bude, kdo s různými úpravami a novinkami přijde dřív. V minulosti nasazení na bojišti trvalo v rámci výzkumu, vývoje a výroby roky. Teď se zkrátí na měsíce či týdny.
Co dokáže AI?
Odborníci v souvislosti se změnami válčení nejvíce rozebírají využití umělé inteligence. Testují se například roje dronů, může jich být vypuštěno i tisíc najednou, které neřídí operátoři, ale navádějí se na cíle samostatně pomocí umělé inteligence. Samy mezi sebou v průběhu letu komunikují, umějí změnit směr a těžko se ruší pomocí elektronického boje, protože je předtím modely AI nekrmily informacemi a nepotřebují ani GPS.
Emelia Probascová, vedoucí pracovnice Centra pro bezpečnost a vznikající technologie na americké Georgetownské univerzitě, k tomu napsala: „Když lidé přemýšlejí o rizicích míchání umělé inteligence a ozbrojených sil, jejich myšlenky často zabloudí k jedné slavné filmové sérii: Terminátor. Její premisa byla jednoduchá. Američtí vědci vynaleznou superinteligentní počítačový systém s názvem Skynet. Ministerstvo obrany jej poté integruje do armády a jeho inteligenci ztělesní do smrticích robotů. Skynet si ale brzy začne být vědom sebe samého a američtí vojenští vůdci se ho snaží odpojit. V reakci na to umělá inteligence zahájí jadernou válku a nasadí své roboty – terminátory – k eliminaci lidské rasy.“
Tři díly Terminátora jsem kdysi viděl. Tehdy jsem se tomu smál. Při dnešním čtení zpráv o tom, jak se může AI vymknout kontrole, nikomu do smíchu není. Je zřejmé, že inženýři, vědci, politici i vojáci si potřebují udržet kontrolu nad systémy umělé inteligence, které už jsou a budou zapojeny do zbrojní výroby i do samotného průběhu válčení.
