Komora, která dává druhou šanci
Hyperbarická komora není wellness pro znuděné biohackery, ale klinická metoda, která může rozhodovat o tom, jestli třeba diabetikovi zůstane noha. Primář MUDr. Štěpán Novotný vysvětluje, proč „jen dýchat kyslík“ nestačí, kdy má komora šanci vrátit sluch, a proč u chronických ran počítat spíš s desítkami sezení než s rychlým zázrakem.
Když se řekne hyperbarická komora, většina lidí moc neví, co si pod tím představit. Tedy dokud nepřijde problém. Jak se u nás buduje povědomí o tomhle druhu léčby?
Je to boj. Připomíná mi to Dona Quijota a větrné mlýny. Hyperbarická medicína se u nás dlouho skoro neučila – sám jsem lékařskou fakultu absolvoval před padesáti lety a zmínili ji snad jen ve fyzice. Dnes se to pomalu začíná měnit: v Ostravě se jí na lékařské fakultě začali věnovat, ale bohužel na pražských školách ani v Brně o ničem podobném nevím. Povědomí o ní mají většinou jen lidé, kteří se potápějí. Jinak se to šíří hlavně přes zkušenost: kolega lékař pošle prvního pacienta, vidí výsledek a začne posílat další.
Některé úkony hradí pojišťovna, ovšem jen to, co je ověřeno medicínou, tedy podložené nákladnými studiemi. Zbytek případů je v režimu samoplátce?
V principu ano. Pojišťovna nehradí diagnózy, u kterých nemá oporu v důkazech, z hlediska „evidence based medicine“. Je spousta stavů, kdy je lákavé to zkusit, ale pokud nejsou tvrdá data, není úhrada. Důkazy se sbírají z celosvětové dokumentace, nejde o lokální záležitost. A různé státy to mají nastavené různě: někde si pacient hradí celé sezení, někde je terapie plně hrazena pojišťovnou. V porovnání s Českem ale lidé v cizině za léčbu platí vyšší částky.
Když to vezmu úplně od základů: co přesně hyperbarická oxygenoterapie je – a v čem je rozdíl oproti tomu, když si člověk jen „dá“ kyslík bez tlaku?
Kolem nás je běžně tlak zhruba jedna atmosféra a dýcháme vzduch, v němž je přibližně 21 procent kyslíku. Když budete dýchat stoprocentní kyslík za normálního tlaku, zvýšíte jeho účinek, ale pořád zůstáváte v jedné atmosféře. Když zvedneme tlak v hyperbarické komoře, tak při přetlaku odpovídajícímu například deseti metrům „hloubky“ dýcháte čistý kyslík v prostředí, kde je dohromady tlak dvou atmosfér. A to je zásadní rozdíl: kyslík se pak podle fyzikálních zákonů výrazně víc rozpouští v tekutinách – nejen v krvi, ale i v tkáňových tekutinách. Díky tomu se může dostat i do oblastí, kam se za normálních podmínek nedostává dostatečně.
Co se pak děje v tkáních? Kde je ten klinický „wow efekt“ – hojení, zánět, imunita?
Za normálních podmínek kyslík přenáší hemoglobin v červených krvinkách. Problém nastává ve chvíli, kdy je špatně prokrvená tkáň. Při pobytu v hyperbarické komoře se ale kyslík v organismu rozpustí v tkáňových tekutinách a k buňkám se dostává i jinou cestou. Tím se spustí celá kaskáda dějů: ovlivnění genových procesů, změny v imunitních populacích bílých krvinek, podpora novotvorby drobných cév v mikrocirkulaci a tvorba kolagenu. Výsledkem bývá lepší prostředí pro hojení a obnovu.
Tinnitus je v dnešním světě čím dál častějším problémem. Je to také indikace, se kterou se u vás setkáváte?
Tinnitus je onemocnění multifaktoriální, tedy může mít řadu příčin. Hyperbarická komora má smysl u jedné skupiny pacientů: když tinnitus vznikl v souvislosti s akutní poruchou sluchu – typicky po akustickém traumatu. Pokud takový člověk přijde včas a současně se léčí i farmaky, může se mu sluch částečně nebo i úplně vrátit. A spolu s ním se často upraví i tinnitus. Stejnou diagnózu z jiných příčin – od krční páteře, čelistního kloubu a podobně – komora bohužel neléčí.
Kdo jsou vaši nejčastější pacienti?
Lidé se špatně se hojícími ranami a defekty na končetinách. Typicky diabetici, často v kombinaci s ischemickou chorobou dolních končetin. Defekty na nohou totiž u nich mohou rychle skončit amputací. Pokud je pacient včas indikovaný k léčbě v komoře, má šanci, že se mu bércový vřed úplně zahojí.
Na kolik u vás sezení přijde?
Pokud vás pošle váš lékař s onemocněním ze seznamu pojišťovnou hrazených diagnóz, žádné poplatky neřešíte. Jen v případě, že vyčerpáte předepsaný počet expozic a chcete pokračovat, tak je potřeba si další sezení zaplatit. V případě, že si celou léčbu pacient platí sám, přijde deset sezení zhruba na pětadvacet tisíc korun.
Vy jste komoru vyzkoušel i na vlastní kůži jako pacient?
Ano. Po náhradě kyčelního kloubu před několika lety jsem měl vážné komplikace a prodělal jsem i následnou reoperaci, pak léčbu antibiotiky. Nakonec jsem absolvoval větší množství sezení v komoře. Vše se podařilo zvládnout a od té doby se problémy nevrátily. Pro mě to tedy byla jedna z věcí, která mi doslova zachránila nohu.
