Rozpoutaná ekonomická panika v souvislosti s brexitem je možnou strategií, která má britské premiérce Therese Mayové pomoci přesvědčit poslance vlastní strany, aby s ní protlačili její dohodu o odchodu. Říká to ekonom Petr Bartoň s tím, že zintenzivňující se brexitové dění nahrává jak podporovatelům odchodu Velké Británie z EU v původním termínu – 29. března – tak jeho odpůrcům. Právě o datum teď jde především.
Strašení úplným zastavením obchodu se zbytkem Evropy v případě tvrdého brexitu, tedy odchodu bez dohody, je nesmyslné. Podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) nemohou být, až na výjimky například v automobilovém průmyslu nebo zemědělství, zavedena cla vyšší než 2 až 3 procenta.
Důležitým bodem odchodu jsou nyní pro Brity necelní překážky – hlavně přístup na jednotný trh. Problém by mohl spočívat v přísných evropských předpisech pro standardy zboží. „Británie ale už teď všechny tyto standardy splňuje, stačila by tedy dohoda, v níž by se zavazovala je dodržovat i po odchodu,“ říká hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Hraniční kontroly pro převoz zboží by bylo možné zařídit třeba po vzoru Švédska a Norska. Tyto státy veškeré papírování řeší centrálně. Dlouhé fronty na hranicích by mohla způsobit pouze EU, ale v zájmu Británie i Unie by i v případě brexitu bez dohody bylo v dočasné fázi vyjednat vyhovující podmínky.
Update: Nic není nemožné: K brexitu vůbec nemusí dojít. Mayová poslancům nabídla svou hlavu za dohodu s Unií >>>
Datum: odložení sníží věrohodnost termínu
Termín odchodu je daný zákonem, jeho odklad by tedy musela znovu uzákonit Dolní sněmovna britského parlamentu. Odložením ale dle slov Bartoně vznikne precedent, který by následně snižoval věrohodnost každého dalšího termínu. Velkou komplikací je v tuto chvíli dvousměrné jednání Mayové – na jednu stranu s EU, na druhou se svým parlamentem. Jejím hlavním cílem je teď prosadit nový termín a poté získat podporu pro vlastní dohodu.
„I kdyby došlo k odchodu bez dohody, nastalo by jisté mezidobí a začalo by se vyjednávat o dlouhodobém nastavení vztahů.“ Nejpravděpodobnějším scénářem je odmítnutí plánu Mayové a dlouhodobé odložení data odchodu. Situace se vyjasní ve středu po hlasování v Dolní sněmovně britského parlamentu. „Hlavní otázkou je ale to, do jaké míry se Británie Evropě vzdálí, protože v zájmu obou stran do budoucna bude jejich sblížení,“ uzavírá Bartoň.
Petr Bartoň (42) studoval ekonomii na Cambridge a v Chicagu. Pro jeho analytický pohled na dění okolo brexitu byl jako jeden ze čtyř přednášejících pozván na londýnskou konferenci Royal Institution of Chartered Surveyors zabývající se následky odchodu z EU pro Velkou Británii.
