Z důvodu zpřísňování opatření proti šíření koronaviru, kdy byl mimo jiné zakázán i zpěv, se zdálo, že muzikálům, potažmo hudebním vystoupením jako takovým na nějaký čas odzvonilo.
Naštěstí, jak se zdá, se tomu tak nestalo a producenti muzikálových představení přišli se zajímavým řešením.
„Zákaz zpěvu byl pro nás veliký problém, neboť jsme defacto zpěvem živi. Naštěstí přišlo několik kolegů s nápadem odehrát představení ve znakové řeči. Hudba normálně poběží, protože ta samotná zakázaná není, a do jejího rytmu budou herci znakovat. Jelikož nemohou zpívat, přijde nám to jako jediná možnost,“ vysvětluje Bedřich Zlámal, tiskový mluvčí divadla Hybernia.
Toto divadlo není samotné a možnost hrát představení ve znakové řeči nadchla i mnoho jiných divadel.
„My v tom vidíme světlo na konci tunelu. Kdybychom nemohli vůbec hrát, byla by to nejen finanční katastrofa. Muzikály ve znakové řeči vidíme jako nutné zlo, ale bohužel jiná cesta není. Je to trochu krok do neznáma, ale celý štáb se na tuto výzvu nesmírně těší,“ tvrdí tiskový mluvčí Otakar Zlámal z hudebního divadla Karlín.
Jakkoliv jsou producenti i vedení divadel se situací smířeni a muzikály ve znakové řeči vesměs kvitují, tak samotní herci tomuto nápadu nakloněni příliš nejsou.
„Já mám rozsah několik oktáv. Jsem miláček národa. Můj zpěv hladí lidi po duši, dojímá i zvedá náladu. Teď mám být zticha a místo zpěvu znakovat? Tak to snad ne. Znakovat neumím a učit se to nehodlám,“ vzkázala jedna z předních muzikálových hereček a zpěvaček, která si nepřála být jmenována.
Jakkoliv se Lucie Bílá staví ke znakování v muzikálu negativně, další její kolegové a kolegyně jsou smířlivější.
„Když to musí být, tak se nedá nic dělat. Nadšený z toho nejsem. Přes celý víkend jsem se učil znakovat a umím akorát pozdravit a poprosit o otevření okna. Bohužel má role v Draculovi nikdy nezdraví a ani jednou nikoho nepožádá, aby otevřeli okno, takže z tohohle hlediska mi bylo mé víkendové studium úplně k ničemu,“ přiznal Daniel Hůlka špatně zvolený studijní materiál na víkend. Nicméně se dušuje, že se pokusí svou roli naučit alespoň takzvaně „foneticky“, tedy v tomto případě se naučí konkrétní gestikulaci i znaky nazpaměť, aniž by znal jejich význam.
Zcela nový rozměr ve znakových muzikálech nabydou indispozice. Zatímco za dob zpívání se museli režiséři i herci potýkat s nachlazením nebo rovnou ztrátou hlasu, nyní je zase problém, pokud si herec zlomí prst nebo rovnou celou ruku.
„Máme v širším hereckém týmu několik zlomenin prstů a jedna herečka dokonce nemá ruku. To je veliký problém pro znakování a hledáme alternativu. V jednání je lektor znakování chodidly, což je pro nás všechny nové a potřebujeme na to čas,“ nastínil Otakar Zlámal z hudebního divadla Karlín problémy, které nyní nově mohou ovlivnit muzikálové představení.
Jestli si diváci užijí muzikál ve znakové řeči alespoň tak jako muzikál zpívaný, se dozvíme již tento týden, kdy je naplánována řada premiér znakových muzikálů.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale zůstává, že koronavirová opatření přitvrzují. Podívejte se například, jaká aktuální pravidla platí při cestování.
