Colours of Ostrava | Legendární The Cure na Colours zářili. Dojem kazili diváci, jejich selfie tyče a celková neúcta čumilů k umění | Reflex.cz
nahoru

Legendární The Cure na Colours zářili. Dojem kazili diváci, jejich selfie tyče a celková neúcta čumilů k umění

Kateřina Kadlecová21. července 2019 • 12:40
Legendární The Cure na Colours zářili. Dojem kazili diváci, jejich selfie tyče a celková neúcta čumilů k umění
foto: Martin Straka

Tenhle moralizující článek-povzdech věnuju blonďatým žirafám se selfie tyčemi, ukdákaným pubescentkám vybalujícím během depresivních skladeb z Disintegration nákup, pánovi manicky tančícímu na Pictures of You cosi ve stylu Jožina z bažin a ostatním, kteří nepřišli na The Cure z lásky a obdivu k jejich hudbě, ale proto, že sem táhly davy a že to bylo zadarmo.

Tohle je riziko všech festivalů: nabídnou publiku muzikanty, na jejichž samostatný koncert by si valná část diváků lístek nekoupila, které neposlouchá, ba nezná. V případě anglických The Cure, hlavních hvězd letošních Colours a kapely, jejíž nejstarší hit Boys Donʼt Cry je starší než já, bylo zřejmé, že se na plac před hlavním pódiem nahrne komplet celý festival. Část diváctva bude doufat, že těch dvě a půl hodiny Robert Smith utáhne/přežije, část bude očekávat velkolepou, emocemi natřískanou šou, jakou byl první československý koncert The Cure ze srpna 1990, o kterém mi vyprávěl strejda, když se mě jako čerstvě náctiletou pokoušel přetáhnout od Beatles a Marsyas k něčemu poněkud temnějšímu. A část se bude nudit a prudit, protože byla hozena do temných vod, kde nikdy předtím neplavala.

Colours of Ostrava, závěrečný den: Dvouapůlhodinový maraton The Cure a dojatá princezna…

Teď už vím, že to byla hlavně moje chyba, nestála jsem dost blízko pódiu a kotli pravověrných; postupně jsem se do něj propracovala a dosáhla zenu. Předtím jsem ovšem na své dobrodružné cestě musela leccos přežít, a tím „leccos“ myslím naprostou neúctu čumilů k umění a k ostatním posluchačům/divákům. Ano, mluvím, jako by mi bylo devadesát, ale vážně nerozumím tomu, jak se v publiku mohlo vyskytnout tolik jedinců, kteří se, zatímco pánové na pódiu potí krev a make-up, chovají, jako by míjeli repráky v nákupním středisku. Čímž zabili atmosféru, kterou jsme si mohli a měli všichni společně užít.

Léčba dekadentní romantikou: Charisma, které The Cure léta provází, stále nevyvanulo

Určitě existuje nějaký manuál, jak se chovat na koncertech. Pokud ne, tady ho máte, obohacený o čerstvé zkušenosti ze včerejška.

1) Nemáchejte selfie tyčí ani svítícím mobilem, abyste k sobě přilákali kámoše stojící sto metrů od vás. Nehulákejte na ně. Vedle vás stojí lidi, co chtějí primárně vidět a slyšet něco jiného než vás a vaši směšnou tyčku.   

2) Tohle je vzkaz pro dvojici, co přímo za mnou začala vybalovat obří nákup potravin, do toho hulit jointa za jointem a klepat mi to na záda: nešustěte, nesmrďte a nevyřvávejte, co je to na té obří obrazovce za tetu. Jasně, Robert Smith už mladší nebude a k liposukci ho asi nepřemluvíte, ale ten chlap hraje 41 let a vašich 41 minut otrávených keců to netrumfne.

3) Je čirá utopie, že by festivalové publikum dodrželo dress code, takže po tom melírovaném dvoumetrovém pánovi z posilovny v bílém tričku, tříčtvrťácích a vietnamkách nelze požadovat, aby se na tenhle koncert přioděl do černé, případně do jakékoli nesvětélkující barvy. Ale měl by si všimnout, že vepředu nehraje Ivan Mládek a že není vhodné kombinovat zuřivé taneční pohyby Iva Pešáka z Jožina z bažin a Lou Begovu gestikulaci z Mambo No. 5, zatímco pětice na pódiu a část publika prožívá pavoučí noční můru z Lullaby. Jo a ten opakovaný fyzický kontakt vašeho lokte a mé hlavy taky nebyl nic moc.

4) Dělat hada bylo pro moji generaci naposled cool v mateřské škole, ale příslušníci generace Z to zjevně milují i v dospělosti. Během Fascination Street se kolem mě několikrát provlnil tentýž řetěz mladistvých bytostí, jejichž poruchy koordinace mě poněkud vychýlily z osy. Myšky, vězte: když jsem vožralej jak doga, nepokouším se hrát pohybové ani společenské hry uprostřed publika hudebního vystoupení, leč zalezu si někam a snažím se ve zmíněném stavu nebýt viděn. Ani slyšen. Právě při pohledu na vás a po nevyžádaném těsném kontaktu s vámi jsem začala doufat v déšť, který by v publiku oddělil zrno od plev a zároveň přinesl tu pravou kjúří depkařskou atmosféru. 

5) Jo a to nejdůležitější: netočte si, prosím pěkně, z 58. řady koncert na mobil. Vlastně z žádné řady. Fakt bych chtěla vidět někoho, kdo se na nekvalitní záznam jednou podívá. Nikomu bych nepřála stát mezi dvěma blby, kteří si naněkolikrát dokolečka točili okolní diváctvo, pak sebe a Roberta na obří obrazovce, pak... Pak jsem utekla dopředu za těmi moudřejšími.   

Ventolin na Reflex stagi: O „disco science pro všechny mládenc“, o stylingu,…

Jasně že si moji známí stěžovali, že Robert Smith už nevyzpívá vejšky, že je statický, že měli tu půlhodinu víceméně popových největších hitů zařadit dřív než v závěru nebo že je zpěvákova aktuální interpretace starých pecek typu Why Can’t I Be You?Friday I'm In Love nesnesitelná. Já však mám pro The Cure, svého času jednu z nejlepších kapel světa, zvláštní měřítka. A teď omluvte zapšklou bábu, jdu si cestou vlakem z letošních skvělých Colours najít, v jakém kině bych mohla znovu vidět záznam rok starého koncertu legendární kapely The Cure – Anniversary 1978-2018 Live in Hyde Park London. Tentokrát bez selfie tyčí a svítících mobilů v zorném poli.

Na fotografie kapely The Cure a další snímky z festivalu Colours of Ostrava 2019 se podívejte v naší fotogalerii:

Colours of Ostrava: Pokáčův koncert jako stand-up, okouzlující Brazilci poprvé ve světě…
12 věcí, které jste chtěli vědět o Petru Čtvrtníčkovi, ale báli jste se zeptat. Reflex…




Colours of Ostrava 2019

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Reflex Stage Program, účinkující a hvězdy Festival v ulicích 2019

Na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava zazáří velké hvězdy. Přijede kapela The Cure. Festivaloví hosté se také mohou těšit na Florence + The Machine. Vše podstatné o Colours of Ostrava 2019 se dozvíte v našem speciálu.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Spravedlnost se blíží: Podezřelí z vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky zamíří před soud
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?
PREMIUM X Řidičák na psy: Moderní lidé nevědí, jak se chovat ke psům, a tím je ničí

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější