Putování historickou Maltou: Podzemní hrobky, ohromující chrámy, ale i tajemné, tisíce let staré koleje | Reflex.cz
nahoru

Putování historickou Maltou: Podzemní hrobky, ohromující chrámy, ale i tajemné, tisíce let staré koleje

Lukáš Lhoťan9. ledna 2020 • 15:10
Putování historickou Maltou: Podzemní hrobky, ohromující chrámy, ale i tajemné, tisíce let staré koleje
foto: Lukáš Lhoťan

Pokud je něco v povědomí české veřejnosti spojeno s Maltou, tak to asi budou megalitické chrámy a vyjeté koleje ve skalách. O těchto objektech se vytváří spousta konspirací a nedávají spát záhadologům. Z osobní zkušenosti mohu říci, že dokud neuvidíte tyto chrámy na vlastní oči, nejspíše nepocítíte skutečný obdiv k naším předkům, kteří s absolutně primitivními nástroji vybudovali díla, která jsou naprosto velkolepá. Přemístit tak objemné bloky kamenů by nejspíše bylo těžkým oříškem i pro naše dnešní inženýry. A to nehovořím o tom, že stavitelé museli mít plán, kterého se držely následující generace jejich potomků. Což je víc než úžasné.

Svůj pobyt na Maltě na přelomu let 2019 a 2020 jsem strávil také návštěvou megalitických chrámů Hagar Qim a Mnajdra. Po návštěvě těchto chrámů jsem se ještě vydal na prohlídku katakomb v Għar il-Kbir a také Katakomb svatého Pavla a svaté Agáty v městě Rabat.

Pěší turista místní dost překvapí

Vyrazil jsem dopoledne ze svého penzionu a při přestupu na autobus směr megalitické chrámy ve městě Floriana jsem se sám stal obětí zvyku řidičů autobusu nezastavovat, když si myslí, že je jeho autobus plný. A tak jsem vyrazil na centrální autobusové stanoviště, kde jsem se nakonec rozhodl nejet přímo k megalitickým chrámům, ale přemístit se do nedaleké vesnice Qrendi a odtamtud dojít k chrámům pěšky.

Cesta z Qrendi vedla maltským venkovem a byla to příjemná procházka mezi malými políčky ohrazenými kamennými zídkami. Je ovšem třeba dávat pozor, protože zídky lemují i cesty, které jsou mnohdy tak úzké, že jimi s obtížemi projíždějí auta v jednom směru. Maltští řidiči tak záměrně před takovými úseky troubí, aby na sebe upozornili a minimalizovali riziko srážky. Jak jsem během pěších výletů po Maltě z reakcí řidičů pochopil, místní i turisté na větší vzdálenosti pěšky moc nechodí, takže pěší turista je tady pro ně překvapením. Proto doporučuji dávat při výšlapech větší pozor.

Chrám, který se dostal na euromince

Když jsem si kupoval vstupenky do areálu, který zabírají oba megalitické chrámy, překvapil mne prodejce, který se mne zeptal, odkud jsem. Když jsem mu řekl, že z České republiky, tak se mne zeptal, jestli jsem z Prahy. Řekl jsem, že ne, a on se zeptal: „Tak z Brna?“ Odpověděl jsem: „Ne, z Ostravy,“ a on na mne: „Baník!“ No, už jsem čekal, že zná celý sprostý slogan baníkovských příznivců. Ale nevyslovil ho, tak nevím. Radši jsem se ho na to dál už neptal.

Chrámový komplex Hagar Qim se datuje přibližně do doby 3600–2500 př. n. l. a patří mezi nejstarší chrámy na Maltě. Je tvořen obrovskými monolity skály. Jeden z největších, údajně i celkově největší použitý na maltské chrámy, je vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů, odhad váhy je kolem 57 tun. Při archeologickém výzkumu byly v tomto komplexu nalezeny sošky nejspíše bohyní, z nichž je nejznámější takzvaná Maltská Venuše.

Chrámový komplex zvaný Mnajdra se nachází zhruba 500 metrů od chrámu Hagar Qim. Je tvořen skupinou tří postupně za sebou stavěných chrámů. Část chrámů nejspíše sloužila i jako astronomická observatoř. K chrámovému komplexu Mnajdra se váže i nedávný nejhorší akt vandalismu na Maltě, kdy v roce 2001 skupina lidí poškodila kolem 60 kamenných monolitů z konstrukce chrámu a také je posprejovala. Tento chrám je také vyobrazen na některých maltských euromincích. Oba chrámy se nacházejí na pobřežním útesu v relativně řídce obydlené části ostrova (na maltské poměry) a byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Údajně má jít také o nejstarší známé zbudované svatyně na světě.

Mnohé teorie o účelu kolejí

Od chrámů jsem se vydal autobusem a poté pěšky do oblasti Għar il-Kbir, kde se nachází místo s vyjetými kolejemi starými několik tisíc let a také katakomby. Při obhlídce jsem zjistil, že více než o katakomby se jedná o malé jeskyně vyhloubené ve skále a již značně zhroucené. Během své návštěvy jsem narazil i na skupinu místních mladých lidí, kteří si v ještě zachovalé největší jeskyni připravovali party s ohněm, protože místo není nijak uzavřeno a hlídáno. Podle toho, co jsem našel v dalších katakombách, sloužily tyto místnosti v nedávné době místním lidem nejspíše k ustájení dobytka před nepříznivým počasím. Podle informací, které jsem si zjistil, se lidově místu říká Clapham Junction podle londýnského nádraží, protože velké množství vyjetých kolejí v této lokalitě kdysi nějakému Angličanovi připomnělo právě toto nádraží.

Na téma vzniku vyjetých kolejí na Maltě existuje spousta teorií, které se vzájemně rozcházejí. Někteří vědci v kolejích vidí primitivní zavlažovací systém, někteří si myslí, že vznikly v důsledku tažení primitivních saní přepravujících náklad, a někteří si myslí, že byly vytvořeny vozy s koly, které na mělkém povrchu Malty vytvořily dráhu a pro další vozy bylo jednodušší již vyjetou dráhu následovat, a tak ji prohlubovat.

Hřbitov pro lidi všech vyznání

Od tohoto místa jsem pokračoval již pěšky kolem přírodní rezervace do města Rabat, kde jsou Katakomby svatého Pavla a svaté Agáty, což jsou dva komplexy vedle sebe se nacházejících podzemních hrobek. Byly vyhloubeny nejspíše během 2. a 3. století našeho letopočtu, a byť jsou na tomto katakombálním hřbitově patrné důkazy o pohřbech pohanů, křesťanů a židů, nebyly nalezeny žádné důkazy o jejich separování. Navozuje to dojem, že zdejší obyvatelé se navzájem spíše tolerovali a nebyli mezi sebou nepřátelští z důvodu vyznání.

U vstupu do komplexu svatého Pavla je i malé muzeum například s popisy způsobů pohřbů. V hrobkách je zajímavou místní architektonickou památkou vytesaný stůl, u kterého se nejspíše pořádaly večeře na poslední rozloučení s uloženým zesnulým člověkem. V těchto katakombách byly objeveny i nástěnné malby a nápisy. V tomto městě naleznete i dva historické mlýny a spoustu příjemných malých kaváren.

Zde v Rabatu jsem ukončil svůj denní program. Trasu, kterou jsem vám popsal, v klidu zvládnete během jednoho dne. Stačí, když si naplánujete z místa ubytování spoje a vyrazíte normálně ráno. Kdybyste snad byli rychlejší než já (mne totiž trošku zdržovalo vše fotit), město Rabat navazuje na turistický zajímavé historické město Mdina, které bylo po jistou dobu i hlavním městem Malty. I to určitě stojí za návštěvu.

Snímky autora textu z jeho putování po Maltě si prohlédněte ve fotogalerii:





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější