nahoru

Káhirský objev sochy Ramesse II. má potenciál znovu nastartovat egyptský turismus

Johana Kudrnová12. března 2017 • 10:18
Káhirský objev sochy Ramesse II. má potenciál znovu nastartovat egyptský turismus
foto: Reuters

Učebnice dějepisu napsané po roce 2017 zcela jistě přinesou o jednu ilustraci památek starověkého Egypta navíc. Německo-egyptský tým archeologů tento týden odhalil osmimetrovou sochu, která s největší pravděpodobností zobrazuje faraona Ramesse II., vládnoucího egyptské říši ve 13. století před naším letopočtem. Experti objev označují za jeden z nejdůležitějších vůbec. Části sochy jsou nyní postupně vyzvedávány z podzemí slumu ve východní Káhiře. Ve starověku se v oblasti nacházel komplex paláců znamý jako Heliopolis. Ten byl zničen během řecko-římských dob.

Ramesse II. je považován za jednoho z nejdůležitějších egyptských panovníků. Proslavil se jako pilný stavitel, ale také dobyvatel a diplomat. V českých učebnicích je připomínán především jako jeden ze signatářů první mírové smlouvy v dějinách. Tu Ramesse II. uzavřel s Chetity v roce 1269 př. n. l. poté, co se po léta pokoušel rozšířit egyptský vliv do Palestiny a Kadeše (oblasti dnešní Sýrie). Doba vlády Ramesse koliduje s největším rozmachem egyptské říše, po jeho smrti v roce 1213 př. n. l. již nastává postupný úpadek.

Kromě kvarcitového kolosa Ramesse II. archeologové na místě našli také osmdesáticentimetrovou část vápencové sochy Ramessova vnuka, faraona Setiho II. Heliopolis byl v představách starověkých Egypťanů místem stvoření světa. Tyčily se zde chrámy, kolosy i obelisky, královská rodina zde však nikdy nebydlela – místo měl obývat bůh slunce Re. Chrámový komplex, který ve své době velikostí dvakrát předčil luxorský Karnak, byl zničen během řecko-římských dob. Stavby byly rozebrány pro potřeby nové káhirské výstavby.

Dívka, která byla všude. Američanka procestovala jako první žena všechny země světa

Experti se nyní pokusí nalezené sochy zrestauravat. Pokud se jim to podaří, budou umístěny u vchodu do nového Velkého egyptského muzea v Gíze, jež má být otevřeno v roce 2018. Egypt dlouhodobě požaduje navrácení všech historických artefaktů, které byly ilegálně vyvezeny ze země především v průběhu 19. století. Britské národní muzeum, mezi jehož nejvzácnější artefakty patří Rosettská deska, a německé Neues Museum, které vlastní slavnou bustu Nefertiti, žádost v minulosti jednoznačně odmítly.

Úžasný objev má potenciál Egyptu pomoct s nastartováním turismu, jež byl v minulých letech těžce poškozený politickou nestabilitou země. Po svržení Husního Mubaraka v roce 2011 se počet turistů meziročně propadl téměř o 30 %. Další ránu nosnému pilíři egyptské ekonomiky zasadil bombový útok na ruské civilní letadlo v říjnu 2015. V následujícím roce zemi navštívil jen poloviční počet turistů. 

Jíme moc a blbě. Jsme národ tlusťochů a ani nám to zjevně nevadí
Darina Křivánková 6. ledna 2017 • 21:54

Jíme moc a blbě. Jsme národ tlusťochů a ani nám to zjevně nevadí

Cestovatelská rarita v Kolumbii: Nejlidnatější ostrov světa Santa Cruz del Islote



Klíčová slova: Egypt, cestování, faraon, Ramses II., socha



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,820
22,400
29,280
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější