Je to prostě kuře a losos, ve skutečnosti je ale na talíři ideální poměr bílkovin, sacharidů, tuků a dostatek vlákniny. Hubnout nemusí být opruz.

Je to prostě kuře a losos, ve skutečnosti je ale na talíři ideální poměr bílkovin, sacharidů, tuků a dostatek vlákniny. Hubnout nemusí být opruz. Zdroj: foto darina křivánková

Jíme moc a blbě. Jsme národ tlusťochů a ani nám to zjevně nevadí

Přesně před třemi roky vyšel můj první reflexovský gastrosloupek. Měl titulek Oslava sádla a psala jsem v něm o tom, že je nesmysl začít hned po Novém roce hubnout jen proto, že jsme se o Vánocích přežrali a pak si dali novoroční předsevzetí. Naše tělo s touhle změnou totiž nepočítá, chce přežít zimu v klidu a teple a redukci sádla se bude bránit, je tak po století naprogramované.

Dnes se na to dívám trochu jinak. Ne že by neplatilo to, co jsem tehdy psala, jen jsme se dokázali za pár desítek let blahobytu zhuntovat natolik, že jsme prostě tlustí. Podle studií Světové zdravotnické organizace dokonce my Češi patříme k nejtlustším na světě: přes 63 procent z nás trpí nadváhou a 27 procent obezitou, zatímco čísla zohledňující celosvětovou populaci jsou mnohem nižší, 38 procent lidí s nadváhou a 13 procent obézních. Jsme prostě tlustý národ.

Mezi přežíráním a hladověním

Plyne to z mnoha aspektů, všechny by se na tuhle stránku ani nevešly, takže se zaměřím na některé z nich. Předesílám, že jídlo miluju a mám tendence ochutnat všechno, co mi připadá lákavé, zajímavé a na pohled chutné. A ochutnám i to, co zas tak lákavě nevypadá, protože aby člověk poznal rozdíl mezi skvělou a ne úplně povedenou rajskou, musí okusit všechny palety chutí. To ale neznamená, že tu hnusnou a nepovedenou rajskou vyluxuju do poslední kapky i se šesti knedlíky.

Jeden vcelku běžný extrém je, že jíme nepřiměřeně moc, ten druhý je, že jíme málo, to když se snažíme hubnout a dramaticky omezíme příjem potravy. Obojí paradoxně vede ke stejnému efektu: tloustneme. V jednom případě tělo nezvládne zpracovat velké množství jídla a ukládá ho do tukových zásob, v tom druhém zase ukládá, protože neví, kdy a jestli vůbec zase dostane nějaké palivo.

Z toho plyne jednoduché ponaučení: jíst by se mělo tak akorát. Teď jsem tedy objevila Ameriku… Nicméně „tak akorát“ je kupodivu vlastně docela dost. Lidé, kteří se rozhodnou změnit životní styl a místo „spolehlivé a rychlé“ diety začnou s racionální stravou, jsou většinou překvapeni, kolik toho během jednoho dne musí sníst, aby jejich tukové zásoby začaly mizet. Ideálně pět, někdy i šest jídel denně. To se dostáváme k tomu, že je prostě dobré být ve správný čas na správném místě, tedy u jídla či s jídlem, to je jedno.

Tyhle potraviny s vlákninou jezte každý den. Zhubnete a nebudete mít zácpu >>>

A teď to nejpodstatnější: co jíst a kolik toho sníst? Na odpovědi na tuhle otázku si založily byznys tisíce lidí, takže ji tu na pár řádcích opravdu nerozluštíme. Ale základní pravidla jsou vlastně jednoduchá. Dodržovat správný poměr bílkovin, sacharidů a tuků, sacharidy směřovat na dopoledne a poledne, večer už je vynechat, ale zase je nevynechávat z jídelníčku úplně, protože jinak bude mít tělo hlad. A nezapomínat na to, že třeba takový banán je sacharidů plný, přestože se tváří jako ovoce.

Obecně jíme málo bílkovin a příliš tuku, to chce změnit. Dobře to s námi myslí jen většina zeleniny, tu je možné konzumovat takřka neomezeně. Není třeba počítat kalorie, alespoň ne pořád, ale je podstatné vědět, kolik z jednotlivých položek za den sníme, takže z kuchyňské váhy se stane váš blízký přítel.

Pro začátek není špatné omezit repertoár – stejně se točíme v kruhu svých oblíbených jídel, tak teď to bude v kruhu oblíbených zdravých jídel. U pití to je jednoduché, na seznamu nám zbude jen neperlivá voda a nějaký ten čaj. V jídle vám stálý playlist pomůže zjistit, jak reaguje vaše tělo, kde ubrat, kde přidat. A při nakupování to maximálně oceníte, protože každý týden uděláte jeden větší nákup podle stále stejného seznamu: kuřecí prsa, krůtí prsa, losos, treska, bílý jogurt, vejce, nízkotučný sýr, celozrnný chléb, olivový olej, brambory, rýže, luštěniny, nějaké to ovoce a spousta čerstvé zeleniny… Nádhera.

Budete vařit. Hodně, nejspíš víc než dřív, což ale vůbec není špatné. Budete si do práce nosit krabičky s jídlem, kolegové si budou nejdřív ťukat na čelo, ale pak vám je začnou závidět. Začnete se o sebe konečně starat a vaše tělo vám za to bude vděčné. Odměňovat vás zač­ne prakticky ihned.

Recept: Ideální oběd

Ideální oběd je takový, u něhož přesně víte, čeho a kolik sníte, tedy takový, který si připravíte sami.

Kuřecí prsa (ideálně každé o váze 150 g) naložte do olivového oleje a uzených chilli papriček – na čtyři prsa jedna lžíce oleje a jedna lžička koření. Uvařte quinou, dvě lžíce na porci bohatě stačí. Otevřete plechovku se sterilovanou cizrnou. Na pánev na minimální množství oleje vhoďte libovolně velké množství natrhaných listů kadeřávku, s ním nijak nešetřete, pár minut restujte a důkladně ho ochuťte čerstvě mletým pepřem. Na suché teflonové pánvi opečte kuřecí prsa, měla by být propečená, ale ne vysušená. Pak už jen kadeřávek smíchejte s quinoou a cizrnou a podávejte s kuřetem. Kdo si chce dopřát více chutí, připraví si jednoduchou omáčku z rozmixovaných sterilovaných rajčat, drceného česneku, pepře a oregana.