Český ráj během léta působí na turisty doslova jako mucholapka. Ostatně má jim také co nabídnout. Hrady, zámky, skalní masivy, rozhledny, malebné vísky, ale i jedinečné procházky idylickou krajinou orámovanou hlubokými lesy či lány zlatavých klasů. Člověk do tohoto cípu země na hranici severních a východních Čech může jezdit opakovaně, a přesto si tu pokaždé najde místa, kde předtím ještě nikdy nebyl…
Mezi turisticky nejvíce navštěvovaná a oblíbená místa Českého ráje nepochybně patří Trosky, hrad Kost, zámek Hrubá Skála, letohrádek Humprecht, rozhledna na Kozákově, Šťastná země v Radvánovicích nebo procházka Prachovskými skalami nad Jinolickými rybníky. O pozornost si však říkají i další místa. Je jím například Kopicův statek a skalní reliéfy v jeho blízkosti nebo pár kilometrů odsud vzdálený hrad Valdštejn.
Tyto tři zastávky tvoří uzavřený turistický okruh a lze do něj vstoupit z různých míst. Například z kempu v Sedmihorkách či z obce Kacanovy, které leží jen pár kilometrů od Turnova. Když jsem před pár dny tuto cestu absolvoval, na okruh jsme vstoupili právě v Kacanovech, kam jsme se dopravili autobusem z Turnova.
Tesající vlastenec
Z ospalé vísky jsme lesní cestou vystoupali až na rozlehlou louku, na níž se nachází Kopicův statek. Stavení zaujme každého již z dálky svojí majestátností a především tím, jak krásně zapadne do přilehlé členité krajiny. Kopicův statek je dle zdejších bedekrů typický pojizerský dům. Je charakterizován jako roubená usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19. stol. V průvodci se dočteme, že statek nejprve vlastnila rodina Jirošova. František Jiroš se stal prvním starostou turnovského okresu zřízeného po zrušení vrchnostenských úřadů. Ale proč se statek jmenuje Kopicův? Je to jednoduché. Jistý Vojtěch Kopic se narodil poblíž Havlíčkova Brodu a jako sirotek se přestěhoval k příbuzným do Turnova. Na statek se přiženil v roce 1932 a hospodařil zde až do své smrti.
Tento Vojtěch Kopic proslul i jako takzvaný naivní sochař. Traduje se, že velice těžce nesl obsazení republiky na sklonku 30. let minulého století a svůj vzdor ventiloval ve skalách za statkem. Nebyl sochař, nosil s sebou jen to, s čím se naučil zacházet při opravách chalupy: krumpáč, špičák, paličku. S nimi ale dokázal vytvořit pozoruhodně jemné reliéfy, pro které hledal inspiraci v českých dějinách či církevních bájích a pověstech. Vše pak doplnil verši. Prvními sochami, které zde Vojtěch Kopic začal roku 1939 tesat, byli svatý Václav a prezident Masaryk. Jako správný vlastenec zvěčnil Vojtěch Kopic do pískovců především národní motivy – Mistra Jana Husa, Horymíra se Šemíkem, kněžnu Libuši, Cyrila a Metoděje, Karla IV. a další. Vojtěch Kopic zemřel v roce 1978 a je pochován v nedalekých Kacanovech.
Jasněnka s Máchalem
Od skalních reliéfů vede lesní stezka k hradu Valdštejn. Ten pochází z druhé poloviny 13. století a je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji. Kromě čarokrásné přírody a jedinečných výhledů letos láká turisty i na dvě atrakce. Tou první je výstava kostýmů z Barrandova nesoucí název „Z pohádky do pohádky aneb Jasněnka a Petr Máchal na Valdštejně“, která představuje návštěvníkům dvě pohádky, které byly natáčené i ve zdejším atraktivním prostředí. Druhým lákadlem je výstava podob čerta v průběhu staletí v bývalých konírnách pod hradem. Mezi vystavenými exponáty nejvíce zaujme ztělesnění čerta, které zdobí i slavnou Ďáblovu bibli alias Codex Gigas. Obě výstavy určitě stojí za to.
Turisté, kteří k Valdštejnu přijdou od Kacanov i ze Sedmihorek, hladem či žízní trpět nebudou. Před vstupem do hradu se nachází turistická hospoda a vedle ní stánek, kde během léta grilují maso a klobásy k němuž načepují chladivý zlatavý mok, který v letním parnu přijde obzvlášť vhod.
Podtrženo sečteno, výlet po stopách Vojtěcha Kopice i na hrad Valdštejn stojí za to. Odnesete si odsud řadu zajímavých informací a prožijete výlet plný relaxu a duševního odpočinku. Hledáte-li tip na krásný letní výlet, tak neváhejte.
