Pokud chcete strávit příjemný víkend na Moravě, můžete si vybrat vinařskou oblast jižní Moravy, kde je mimo gastronomických a vinařských zážitků možné navštívit unikátní jeskyni v Mikulově, architektonické památky i jedno ze sídel předchůdce českého státu – Velké Moravy, a to vše v malebné, turisticky nenáročné krajině, takže si můžete vše vychutnat na kole nebo pěšky.
Osobně jsem si během pracovní cesty před několika týdny dal tuto dvoudenní trasu Mikulov–Břeclav–Mikulčice. V Mikulově se nachází zachovalé památky týkající se místní židovské komunity, která v Mikulově vznikla poté, co byli židé vyhnáni z Vídně po roce 1421 knížetem Albrechtem II. Habsburským. Židovští uprchlíci se usazovali v tehdejším mikulovském podhradí, až tam vznikla židovská čtvrt a židovská samospráva, která se postupně stala jednou z nejvlivnějších židovských komunit na Moravě, takže zhruba od poloviny 16. století do roku 1851 v Mikulově sídlili i moravští zemští rabíni. Zánik židovské komunity v Mikulově přišel s německou okupací, kdy zde žilo zhruba 472 židů, ale 327 jich holocaust a druhou světovou válku nepřežilo. Židovská obec tak již nebyla po válce obnovena.
Na židovskou komunitu v Mikulově tak zůstaly památky v podobě rozsáhlého hřbitova s náhrobky a hroby mnoha významných mikulovských židů a rabínů a pak také budova barokní synagogy, která je dnes využívaná ke kulturním účelům – jedná se o architektonický unikát na území České republiky. Původně bylo v Mikulově zhruba 12 synagog, ale do dnešní doby přežila pouze tato. Zajímavostí je archeologický nález židovské rituální lázně – mikve.
K dalším pamětihodnostem Mikulova patří věž na Kozím vrchu (je z ní impozantní výhled na celé město) Ditrichštejnská hrobka, kaple svatého Šebestiána na Svatém kopečku, pěchotní srub československé pevnostní obrany z roku 1938 MJ-S 29 „Svah“, mikulovský zámek a jeskyně na Turoldu.
Jeskyni na Turoldu jsem osobně navštívil, nachází se kousek od židovského hřbitova v místě bývalého lomu na vápenec. Vrch Turold je tvořen vápencem a jsou zde hojné nálezy zkamenělin různých živočichů a rostlin. Jeskynní systém je tvořen systémem chodeb a dómů v zatím prozkoumané délce 3 100 metrů. Samotná jeskyně Na Turoldu je dlouhá zhruba 1 650 metrů, ale pro návštěvníky je přístupná pouze trasa v délce 280 metrů. Při příchodu k jeskyni se prochází kolem geologického parku. Bohužel, v samotné jeskyni v minulosti vandalové způsobili velké škody na její přírodní výzdobě. V jeskyni je vidět vzácná kalcitová výzdoba a na konci přístupné trasy se nachází několik metrů hluboké jezírko. Jeskyně je otevřena od května do října.
Z Mikulova se pak můžete vydat do nedaleké Břeclavi, kde naleznete další architektonické zajímavosti, například synagogu z roku 1868 v novorománském stylu s maurskými prvky, renesanční zámek z poloviny 16. století stojící na místě původně středověkého hradu a další zajímavosti. V okolí Břeclavi pak můžete navštívit nedaleko ležící archeologický areál velkomoravského hradiště Pohansko či Lednicko-valtický areál, v němž se nachází množství různých architektonických zajímavostí (například Apollónův chrám, Dianin chrám, Kolonáda na Rajstně, Maurská vodárna, Minaret, chrám Tří Grácií apod.). Osobně jsem v Břeclavi přenocoval a druhý den jsem pokračoval směrem na velkomoravské hradiště Mikulčice.
Archeologický areál velkomoravského hradiště Mikulčice se nachází zhruba 20 kilometrů od Břeclavi na samé moravsko-slovenské hranici a je tvořen rozsáhlým areálem s naznačenými obrysy budov a centrálním muzeem s vyhlídkovou věží. Archeologický areál navazuje na slovenské straně řeky Moravy na archeologické naleziště s jedinou známou dochovanou stavbou z dob Velké Moravy – kostelík svaté Markéty Antiochijské.
Návštěvu tohoto areálu doporučuji, protože se jedná o místo s velice poučně pojatou archeologickou výstavou doby před vznikem českého státu, kdy dominantní silou byla velkomoravská knížata a silný vliv měla byzantská křesťanská misie. V centru rozhlehlého areálu jsou moderní budovy návštěvnického centra a archeologické výstavy. Areál navazuje na cyklostezku kolem řeky Moravy a přes nedaleký most je možné se dostat i na slovenskou stranu naučné stezky za památkami Velkomoravské říše. Mě osobně se kdysi dávno náhodou poštěstilo navštívit i kostelík svaté Markéty Antiochijské na slovenské straně v době, kdy byl otevřen, a byl to nezapomenutelný zážitek.
Osobně si myslím, že tento kout Moravy nabízí svým návštěvníkům tolik různých zajímavostí a kulturního vyžití, že stojí za víc než jednu návštěvu, protože je zde stále co nového poznávat a zažívat, a to nejen na moravské straně, ale i v přilehlých oblastech Slovenska či Rakouska, kde je možné navštívit i památky přítomnosti Římské říše v této oblasti.
