Symbolický hrob Vladislava III. Varnenčika, venkovní podoba

Symbolický hrob Vladislava III. Varnenčika, venkovní podoba Zdroj: Lukáš Lhoťan

Vykopávky římských lázní
Symbolický hrob Vladislava III. Varnenčika, uvnitř se státními vlajkami
Nenápadná budova jedné z funkčních mešit v městě Varna
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice
Ústřední dominanta starověkého města Nesebar – kostel Krista Pantocratora (vládce všeho)
5
Fotogalerie

Bulharsko jinak: Odpočinek u moře můžete vyměnit za poznávání jeho historie

Pokud se rozhodnete strávit svou dovolenou v Bulharsku u moře a zrovna ji budete trávit v oblasti města Varna, měl bych pro vás pár zajímavých tipů k návštěvě. Hovořím z vlastní zkušenosti, neboť jsem tuto oblast, kde je více než dost historických i přírodních zajímavostí, sám navštívil – například symbolický hrob polského krále Vladislava III. Varnenčika, jenž padl v bitvě u Varny roku 1444 (té se účastnili i Češi), či antické lázně, ve své době čtvrté největší v římské říši, což dokresluje starodávný význam města Varna.

Během svého pobytu jsem byl ubytován v oblasti Zlaté Písky, což je předměstí města Varna. Samotná Varna je třetí největší město v Bulharsku s bohatou historií. Na místě dnešního města Varna byly nalezeny důkazy lidského osídlení z doby již zhruba 4 200 let před Kristem. V antice se na místě dnešního města rozkládala pevnost a město zvané Odesos, které se pyšnily tím, že dokázaly odolat vojskům Alexandra Makedonského. Později byl Odesos totálně zničen nájezdy slovanských kmenů a Avarů. Na troskách zničeného města vznikalo postupně město nové s názvem Varna, o které dlouho vedli boje Bulhaři s Byzantinci a město střídavě ovládali jedni nebo druzí. Muslimští Osmané dobyli město poprvé v roce 1389 n. l., ale roku 1413 n. l. je přenechali v rámci dohody Byzantincům.

Po slavné tragické bitvě u Varny roku 1444 n. l. město definitivně ovládají na několik staletí muslimští Osmané. Ti v oblasti Varny vybudují novou strategickou pevnost a opevnění, ale během osmansko-ruských válek je pevnost dvakrát ruskými vojsky dobyta (roku 1773 n. l. a 1828 n. l.), až je ruskými vojáky pevnost v roce 1829 n. l. zničena. Během války mezi Ruskem na jedné straně a koalicí Osmanské říše, Anglie a Francie na druhé straně (tzv. Krymská válka v letech 1853 až 1856 n. l.) je Varna místem jednání mezi těmito spojenci a Osmanská říše dovoluje Angličanům a Francouzům si ve městě vybudovat základnu pro podporu svých armád bojujících proti Rusku.

Definitivně je Varna od okupace muslimskou Osmanskou říší osvobozena ruskou armádou dne 27. července roku 1878 a následně je předána pod správu Bulharska. Do oblasti Varny postupně přichází množství bulharských uprchlíků z jiných území, které Bulharsko nezískalo pod svou kontrolu, a zároveň jsou z oblasti Varny vyhnáni skoro všichni muslimové (převážně Turci), ale i mnozí Řekové. Zůstávají zde jen nepatrné komunity Arménů, Židů a Romů. Roku 1908 jsou v oblasti Varny zničeny všechny tehdejší mešity (údajně snad až několik desítek) jako symboly nenáviděné osmanské okupace bulharského území. V polovině 20. století se Varna stává důležitým turistickým a kulturním centrem nejen pro Bulhary, ale i pro východní a střední Evropu – například kdysi do Varny jezdil přímý vlak až z Čech. Dnes je Varna nejen multietnickým, ale i multináboženským městem, kde stojí chrámy muslimů (dvě mešity), křesťanů (několik desítek kostelů různých církví), židů, ale například je zde i buddhistické centrum.

Asi nejznámějším a turisticky přitažlivým místem je chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, což je katedrální chrám bulharské pravoslavné církve budovaný a různě upravovaný od konce 19. století až do 50. let 20. století v novobyzantském architektonickém stylu. Mezi další zajímavosti města patří například vykopávky jedněch z největších antických lázní z konce 2. stol. n. l. (údajně byly čtvrté největší v římské říši), které rozhodně stojí za to navštívit. Jsou přístupné skoro celé a velice podrobně zmapované a popsané informačními tabulkami.

Mezi další významné dominanty města Varny patří Archeologické muzeum, které zde bylo založeno dvěma českými bratry – Karlem a Hermannem Škorpilovými z Vysokého Mýta. Oba bratři se přestěhovali do Bulharska osvobozeného od okupace muslimskou Osmanskou říší s cílem pomoci kulturnímu rozvoji bulharského národa. Karel Škorpil například znovuobjevil bývalé a ztracené první hlavní město bulharských vládců Plisku. Muzeum doporučuji navštívit nejen kvůli české stopě (je zde i expozice bratrů Škorpilových), ale také kvůli spoustě unikátních nálezů z oblasti Varny, které jsou v muzeu vystaveny. Je zde vystaven například nejstarší dosud nalezený zlatý poklad (tzv. zlatý poklad z Varny).

U pobřeží města Varny naleznete také námořní muzeum a tzv. mořský park, což je soustava zahrad, akvarijního domu, hvězdárny, delfinária, planetária a také zoo. A z osobní zkušenosti doporučuji navštívit i nedaleko ležící námořní muzeum včetně veřejnosti přístupného muzejního torpédového člunu Drazki.  

Na druhé straně města směrem od moře můžete navštívit muzeum bitvy o Varnu z roku 1444 n. l., které se zúčastnili i Češi (šlo o oddíl bývalých husitů v síle několika set mužů s vozovou hradbou a vedl je Jan Čapek ze Sán). V areálu památníku naleznete symbolický hrob polského a uherského krále Vladislava III. Varnenčika (1424 n. l. až 1444 n. l.). U symbolického hrobu vlají vlajky České republiky, Polska a Maďarska a ve vstupní chodbě k symbolickému hrobu je kamenná stéla s nápisem v polštině, že na tomto slavném místě bojovali a umírali synové bulharského, maďarského, polského, českého, slovenského, rumunského, chorvatského a ukrajinského národa za svobodu Evropy proti útoku Turků.

Vladislav III. Varnenčik v bitvě nejspíše zahynul (jeho tělo se nikdy nenašlo a kolovaly i pověsti, že byl zajat živý a odvlečen muslimskými vojáky do otroctví). Tato bitva byla křížovou výpravou proti muslimským Osmanům, kterou vedl právě Vladislav III. společně s uherským šlechticem Jánosem Hunyadim (1387 n. l. až 1456 n. l.) a připojenými sbory z různých evropských zemí.

Byť se zpočátku evropskému vojsku dařilo, tak v důsledku zrady Benátské republiky (která pomohla muslimskému vojsku s přeplavením bosporské úžiny), ale i kvůli neposkytnutí slibovaných posil z Albánie a (rumunského) Valašska došlo k bitvě, v níž evropská armáda měla trojnásobně slabší a hůře vyzbrojené vojsko (odhadem 20 až 24 tisíc mužů) oproti vojsku muslimů, v jehož čele stál Murad II. (1404 n.  l. až 1451 n.l.), který měl údajně k dispozici zhruba 60 tisíc mužů. Zpočátku se evropské armádě dařilo, ale následně kvůli zbrklosti Vladislava III., který chtěl nejspíše získat slávu a vedl útok jízdy na muslimy seskupené kolem sultána Murada II., došlo k otočení bitvy ve prospěch muslimské armády, která dokázala útok Vladislava III. a jeho věrných zastavit a většinu z nich zabít. Poté již muslimské oddíly ovládly místo bitvy a Evropané se dali na útěk.

Varna je tedy nejen zajímavým kulturním místem, ale také historickým. Z osobní zkušenosti mohu také doporučit návštěvu místních restaurací a ochutnávku bulharské kuchyně, která je opravdu velice dobrá, a člověk pak může příjemně odpočívat po čase stráveném procházkami po zajímavých místech města. S okolními turistickými resorty město spojuje pravidelná autobusová doprava, ale i pěší procházka stojí za to.