Rok po smrti Ayrtona Senny, jenž zahynul v květnu 1994 při Velké ceně San Marina, přiznali experti, že fenomenální jezdec "musel" zemřít, jinak by závodní tratě nedoznaly úprav a nestaly se bezpečnějšími. Nyní, takřka o deset let později, nastává vzdáleně obdobná situace: sílí hlasy, že Michael Schumacher, pětinásobný mistr světa, je příliš velkým suverénem a v důsledku toho - jakkoli to zní absurdně - by měl "dobrovolně" ukončit svou kariéru. Protože bude-li dál vyhrávat, formuli jedna to zničí, či přinejmenším utlumí na několik let. Diváky a sponzory už totiž nebaví přihlížet triumfům jednoho jediného šampióna a jeho stáje.
Největším problémem ve formuli jedna jsou však vysychající zdroje financí, a to mnohem víc než nadvláda týmu Ferrari s božským Schumacherem a z toho plynoucí pokles zájmu diváků. Jde totiž o krizi automobilového průmyslu a zároveň děs ze zákazu tabákové reklamy,jenž začne platit od roku 2006. Tady půjde o stamilióny eur.Jen vloni zkrachovaly z finančních důvodů dvě stáje, Prost a Arrows. Před patnácti lety jich bylo dvacet, ale letos pouze deset.
INVESTICE DO MICHAELA
Úspory se podle všeho příliš nedotknou týmů BMW-Williams, McLaren-Mercedes a Ferrari, jejichž jezdci patrně svedou souboj o vítěze již čtyřiapadesátého ročníku mistrovství světa. Všechny tři stáje chystají novinky.Vozy BMW-Williams měly loni nejlepší motory,ale potřebují zlepšit jízdní vlastnosti, a proto stáj přetáhla z aerodynamického oddělení Ferrari specialistku Antonii Terziovou. McLaren-Mercedes ve snaze o vylepšení motoru získal známého motoráře Wernera Laurenze od BMW.Ve Ferrari zase postavili nový model s označením F 2003-GA, a když jej Schumacher testoval, během čtyř dnů třikrát zlepšil rekord továrního okruhu. Nyní stroj čeká na další zkoušky a premiéru na Velké ceně San Marina v dubnu. Z F errari však zazněla před pár měsíci mnohem překvapivější zpráva: nabídka Schumacherovi na prodloužení smlouvy o další dvě sezóny,ta dosavadní mu končí v roce 2004. "Za to by dostal sto padesát miliónů eur," uvedl deník Tuttosport z Turína, vydávaný Fiatem, mateřskou firmou Ferrari. Tím by se jeho nynější plat čtyřicet miliónů eur ročně téměř zdvojnásobil. To je nejlepší důkaz o jeho kvalitách, soudí ve všech jedenatřiceti firmách sponzorského poolu. Z nich nejvíc přispívají giganti - Marlboro, Vodafone, Shell a Fiat. Úřadující mistr světa se k případnému prodloužení smlouvy zatím nevyjádřil, ale na novinky v letošním šampionátu má jasný názor: "Určitě ztíží situaci mladým jezdcům, ale kvalitní tým neohrozí. Já se obejdu bez startovacího systému i trakční kontroly. Přibude soubojů a o to větší budu mít radost z vítězství." Obavy má pouze ze zákazu elektronické kontroly prokluzu kol při jízdě za deště, ale ten má platit až příští rok. Čas ukáže, co všechno změny přinesou. Nemálo hlasů totiž tvrdí: i nadále bude rozhodující sehranost týmu, což mluví pro Ferrari a Michaela Schumachera.
DRZÝ ODMALIČKA
Je synem zedníka ze severoněmeckého města Kerpenu (narodil se 3. ledna 1969) a již jako kluk oplýval za volantem motokár obrovským talentem. "Současně měl i notnou dávku závodnické drzosti, ovšem pokud si na něho někdo stěžoval, tvrdě narazil na jeho otce," říká i po letech dost trpce pan Frentzen, otec dalšího německého pilota formule jedna; o této rodině ještě uslyšíme. Michael se vyučil mechanikem, na motokárách byl mistrem Německa i šampiónem Evropy a brzy přešel k formuli 3, kde měl jako dvacetiletý dost malý příjem: dva tisíce marek měsíčně. Ty mu platil ze svého manažer Wilhelm Weber, jenž pro něj pracuje stále a při dnešní provizi dvaceti procent z uzavřených smluv nelze o pohádkově bohaté návratnosti někdejších investic pochybovat. Weber měl dobré styky se světem formule jedna, a tak Michaelovi zařídil start v této elitní společnosti, když v srpnu 1991 tým Jordan náhle postrádal jezdce Gachota před Velkou cenou Belgie ve Spa. Neznámý nováček zajel v kvalifikaci sedmý nejlepší čas a v závodě brzy předjel Alesiho a Piqueta. Všichni zírali a ptali se: "Kdo je ten Schumacher?" Mladík závod pro poruchu auta nedokončil, ale kdekoho upoutal, a tak vzápětí přestoupil od Jordana k Bennetonu.
PĚT TITULŮ
Ve své první sezóně formule jedna, absolvované od začátku až do konce, skončil celkově třetí, rok nato čtvrtý a poté získal pro Benetton dva tituly mistra světa - 1994 a 1995. Pak se o něho strhl velký boj, v němž vyhrála nabídka Ferrari: roční plat třicet miliónů dolarů. Italy upoutaly Schumacherovy jezdecké kvality a charisma, ale také jeho technické znalosti. "Umí popsat, jak se vůz chová. Má na takové chování názor,což je nesmírně cenné pro práci techniků a mechaniků. Dokáže s inženýry týmu diskutovat o vlastnostech vozu. Je pro ně partnerem," chválil ho od samého začátku Jean Todt, sportovní ředitel Ferrari. Jenomže v nové stáji se mu zpočátku nedařilo. Titul neobhájil a skončil třetí, když sedmkrát nedojel do cíle pro poruchu monopostu F 310. O rok později skončil sice celkově druhý,ale o titul vicemistra přišel dodatečnou diskvalifikací za kolizi s Kanaďanem Villeneuvem. "Je to hlupák," napsali o něm italští novináři, když hodnotili rok 1997. V následující sezóně skončil opět druhý: ve Spa na něho najel Coulthard a v závěrečném závodě v Suzuce, kde vybojoval pole position, ho na startu zradil motor.V roce 1999 měl pro změnu sám těžkou nehodu v Silverstonu, chyběl v šesti závodech a celkově skončil pátý.Teprve v roce 2000 vyhrál třetí titul, o rok později čtvrtý a loni s velkou převahou pátý,když získal 144 bodů, zatímco jeho stájový kolega Rubens Barrichello na druhém místě jen 77 bodů. Suverenita týmu Ferrari byla skutečně nechutná.
KLADNÝ GÉNIUS?
Co se o něm říká? Nejdříve nechme zaznít kladné hlasy. Niki Lauda, trojnásobný mistr světa: "Je a ještě dlouho bude nejlepší, má fenomenální talent, a navíc obrovský zájem hledat novinky,aby byl ještě lepší." Wilhelm Weber, osobní manažer: "Je nedostižný v tom, jak z auta vyždíme maximum, nastaví je na ideální parametry,zajede nejrychlejší časy v tréninku a má stabilní časy na každé kolo v závodě. Přitom se tváří jako na rodinném výletě." Tomáš Enge, jediný Čech, jenž si ohmatal formuli jedna: "Michael Schumacher ční o třídu nad všemi ostatními jezdci. Má úžasný cit pro auto a obrovské technické vědomosti, je až neskutečně vitální a silný.Od začátku až do konce závodu jede na sto procent, téměř bez chyby.Talent je v jeho případě slabé slovo." Frank Williams, šéf stejnojmenného tým u: "To,že jsem ho nezískal, je jedna z mých největších životních chyb. Je rychlejší a pracovitější než jeho bratr Ralf.Kromě toho neznám dokonalejší komerční stroj." Poznámka k Ralfu Schumacherovi: o šest let mladší Michaelův bratr je talentovaný jezdec, ale nezajímá ho práce týmu mezi závody,raději se plaví na své mořské jachtě; jedno páté a dvě čtvrtá místa v posledních třech šampionátech nejsou však špatnou vizitkou; kdysi řekl, že nejpozději v roce 2004 chce být také mistrem světa, pokud půjde do sebe a stáj BMW-Williams vylepší vozy, mohlo by už letos dojít k velkému bratrském u duelu.
AGRESÍVNÍ PIRÁT?
Nikdo neměl tolik kontaktních kolizí jako Michael, tvrdí mnozí jeho odpůrci, již mu vymysleli přezdívky "pirát" či "sebevrah". Zatím měl však při patnácti haváriích štěstí a kromě dvojnásobné zlomeniny nohy z nich vyvázl vcelku bez úhony.Když v roce 1991 přežil v Japonsku havárii ve skoro třísetkilometrové rychlosti, při vyprošťování z vraku klidně instruoval techniky,jak mají chystat náhradní vůz. To je přesný projev jeho chladnokrevnosti. Na druhou stranu umí být i agresívní a zákeřný.O tom by mohli vyprávět Damon Hill a Jacques Villeneuve, které nekompromisně a neférově atakoval a poslal mimo trať. Jestliže pak svých činů litoval, bylo to prý jen proto, že ho za tyto přestupky stihl trest. V červnu 1998 završil v Montrealu velkou sérii "faulů" - pět v osmi závodech (!). Tehdy nesportovně vytlačil z trati krajana Heinze Frentzena, jenž závod nedokončil. "Kdo jezdí takovým stylem, nemůže být mluvčím pilotů formule jedna. Budu žádat jeho demisi!" zlobil se Frentzen. Schumacher mu hbitě oponoval: "Vzpomeň si na závod v Suzuce, co jste mi tam ty a Villeneuve vyváděli. To opravdu nebyly jemnosti!" Nicméně většina jezdců stála za Frentzenem. Dobře si totiž pamatovali na Schumacherovy útoky na Villeneuva v posledním závodě roku 1997. "Michael káže vodu, ale pije víno," stěžoval si postupně Villeneuve, Coulthardt, Wurtz, Diniz i Frentzen. Vztah Schumachera a Frentzena, soupeřů od motokárových dětských let, je pozoruhodný ještě v jednom. Michael totiž přebral Heinzovi přítelkyni Corinnu. Stalo se tak v roce 1991 a stačil prý jediný pohled, jak prohlásila později paní Schumacherová.
IDEÁLNÍ MANŽEL
Je to prý nejlepší žena, jakou mohl v živo tě potkat, a to hlavně proto, že mu nikdy nic nezakazovala v jeho sportu. Matka dvou dětí, letos šestileté Giny Marie a čtyřletého Micka, napsala o svém muži dvousetstránkovou knížku s nepříliš nápaditým názvem Schumacher ,jež vyšla před pár týdny.Líčí ho v ní jako ideálního manžela, zábavného romantika, domácího kutila i dobrodruha, jenž miluje atmosféru Divokého západu. Kapitola o dovolené, kdy se jen sami dva proháněli na harleyi po silnicích v Texasu a pak ji on učil jízdě na koni při západu slunce na odlehlém ranči, patří k nejdojemnějším. To bude čtivo pro tisíce Hausfrauen ! Pokud je řeč o Schumacherově rodině, tak ta žije ve Švýcarsku, ale údajně nikoliv kvůli daním, protože ty platí i německým úřadům, nýbrž kvůli závisti. Podle manažera Webera panuje v Německu největší závist na světě a současně i zloba na ty,kteří něco dokázali. Vida, našinec by si myslel, že je tomu spíš v Česku. Život ve Švýcarsku poskytuje Michaelovi navíc i klid v soukromí, takový by v Německu při své popularitě rozhodně neměl.
BOHÁČ FATALISTA
Rezidence Schumacherových v městečku Gland na břehu Ženevského jezera stála v roce 2002 patnáct miliónů švýcarských franků, což bylo skoro tři sta dvacet miliónů korun. Šest let jezdí rodina v zimě do norského městečka Trysil, asi dvě stě kilometrů severně od Osla, a v areálu luxusních srubů tráví měsíční dovolenou přes vánoční svátky.Sem za nimi přijíždějí přátelé. Tady je hlavní zábavou lyžování; na okolních kopcích je přes šedesát sjezdovek. Tady Schumi jezdí i na běžkách a hraje halový fotbálek. Norské sídlo je jen zlomkem rodinného majetku, jehož cena se odhaduje na 670 miliónů eur,tedy asi dvacet miliard korun. K němu ještě patří velká usedlost nedaleko Cannes, soukromé letadlo, jachta, sbírka vozů Ferrari a konečně i kapitál vložený do fondů DVAG,největší investiční společnosti v Německu. Schumacher,jenž v mládí poznal chudobu, je prý velký skrblík, proslulý tanková ním benzínu u nejlevnějších čerpadel. A tak není divu, že s velkým potěšením sleduje burzovní zpravodajství. Mimochodem, od Ferrari si nechává posílat plat v dolarech, protože ty ve Švýcarsku podléhají jen patnáctiprocentní dani. O privátní záležitosti mistra světa a jeho rodiny pečuje dvacet zaměstnanců: kromě domácího personálu a ochranky je to osobní fyzioterapeutka, tisková mluvčí, dva piloti soukromého letadla a tři daňoví poradci. Rub této třpytivé mince posuzuje Schumacher jako chladný fatalista: "Jistě, náš sport je jedno velké riziko a přináší spoustu věcí, o nichž neustále přemýšlím, i když ležím třeba doma v posteli. Občas se sám sebe ptám, jak zemřu. A odpovídám si: Jsem jako zedník, který denně leze po lešení a musí počítat s tím, že může spadnout. Věřím v osud. Co se má stát, stane se."
PŘEDSTIHNE FANGIA?
V žebříčku nejlépe honorovaných sportovců světa se už čtyři roky nemění pořadí na prvních dvou příčkách - vede golfista Tiger Woods před Schumacherem. Přičemž golfista si svým "rekreačním sportem" vydělal loni včetně příjmů z reklamy či podnikání v přepočtu 3,8 miliardy korun, zatímco pilot F 1, riskující v každém závodě život, skoro o polovinu méně - 2,1 miliardy korun. Jen pro srovnání zmiňme loňské příjmy nejlepších českých sportovců: hokejista Jaromír Jágr 387, hokejista Robert Holík 300, fotbalista Pavel Nedvěd 272; částky jsou v miliónech korun. Michael Schumacher má pět titulů mistra světa a kdekdo soudí, že dosažení šestého nebude jednoduché. Jeho ziskem by předstihl legendárního Argentince Juana Manuela Fangia, šampióna padesátých let, stal by se nejlepším jezdcem historie a pak by zřejmě ukončil kariéru. Jenomže ani to není jisté. On totiž dnes, kdy je mu čtyřiatřicet, tvrdí: "Formule jedna je můj život. Budu jezdit do čtyřicítky!" Takže uvidíme. Je ale docela dobře možné, že se jednoho dne probudí, pohlédne z okna na Ženevské jezero a své koně pasoucí se před vilou a řekne, že už nechce riskovat život.