Churchillosvký faktor: kniha Borise Johnsona oslavuje slavného politika | Reflex.cz
nahoru

Churchillovský faktor aneb Jak jeden člověk dělal dějiny: Starosta Londýna Johnson vzdává hold slavnému státníkovi

Benjamin Kuras30. července 2015 • 00:15
Winston Churchill, Boris Johnson
Winston Churchill, Boris Johnson
• foto: 
Archív

„Dá se snadno vzpomenout na leckoho jiného, kdo měl kolosální vliv na dějiny – ale téměř vždy k horšímu, jako Lenin, Hitler a podobní. Kolik je ale těch, kdo osobně převážili váhy osudu směrem ke svobodě a naději?“

Takto se ptá Boris Johnson v nové knize The Churchill Factor (Hodder & Stoughton, London), s podtitulkem „Jak jeden člověk dělal dějiny“, jež by měla být povinnou četbou politiků i novinářů. Důvod?

Jednak proto, že je o novináři, jenž se stal politikem, ale nikdy nepřestal psát, od novináře, který se stal politikem, ale nikdy nepřestal psát. Populární novinový sloupkař, satirik a televizní srandista Johnson, pozdější poslanec a dnes londýnský starosta, letos už přestal zapírat, že se bude ucházet o vůdcovství Konzervativní strany a premiérství.

Z jeho knihy lze snadno vycítit, že Churchilla si vzal za životní vzor s pokorným vědomím, že mu sahá sotva po kolena.

Stránka po stránce sálá úžasem nad jeho troufalostí, riskováním života, pracovitostí, neúnavností, politickým a historickým rozhledem, téměř prorockou jasnozřivostí, patriotismem – a nade vším pevností charakteru, které angličtina říká integrity. To vše při stejně obdivuhodném každodenním dávkování dvou lahví vína a láhve brandy nebo whisky, po nichž se v noci po únavné parlamentní a vládní práci dával do psaní, za něž v roce 1953 dostal Nobelovu cenu. A denním tuctu velkých kubánských doutníků, jež se staly jeho „obchodní značkou“.

Boris Johnson vydal knihu, ve které vysvětluje, že Churchill není pes z reklamy

„Churchillovský faktor“, jímž Johnson míní onen souhrn typicky Churchillových vlastností, je to, čím Churchill tím či oním politickým činem pomáhá zvrátit beznadějné situace a posouvat svět k lepšímu nebo jej chránit před horším. Sám jako jediný politik svou vlastní osobností a proti všem politickým názorům, vojenským odhadům a propočtům zachránil Evropu před totalitním koncem. Kdyby v roce 1940 se svým „faktorem“ nebyl v čele britské politiky, Británie by se dala nalákat na pokořující mírovou smlouvu s Německem, nechala Evropu na pospas – a nakonec by asi sama stejně byla podmaněna.

Mezi nejvíce fascinující scény knihy patří Johnsonův popis mistrné debaty, jíž Churchill dokázal přesvědčit celý vládní kabinet o nutnosti, poctivosti a šlechetnosti pokračujícího boje dramatickým závěrem: „Má-li historie této země někdy skončit, tak ať je to, až já a my všichni tady se budeme topit ve vlastní krvi.“

Tímto rozhodujícím dramatem kniha začíná a teprve pak vystopovává počátky pěstování onoho „churchillovského faktoru“, které jakoby osudově řídilo a připravovalo Churchilla na ono rozhodující válečné poslání. Pokládán svým brilantním a předčasně zemřelým otcem politikem za blba, je mladý Winston hnán posedlostí překonávat překážky, svoje vlastní nedostatky a dokázat, že se otci nejen vyrovná, ale že ho předčí.

JAROSLAV ŠAJTAR: Před 50 lety zemřel jeden z velikánů západní politiky - Winston Churchill

Místo univerzitních studií nastupuje kariéru důstojnickou a hrne se do každé války, kde může předvést svoji odvahu. Bojuje v Indii, Egyptě, Súdánu, Jižní Africe. Vrhá se do bitevních vřav, v nichž mu kulky lítají a šavle sviští kolem hlavy, ale z nichž vychází bez zranění, jako by ho chránila Prozřetelnost. Jeho slavný útěk z jihoafrického zajetí přes 500 kilometrů nepřátelského území z něho dělá národního hrdinu.

Demokratický kapitalismus byl pro Churchilla „základem civilizace a jediným prostředkem, který dokáže množství populace zajistit základní potřeby“. Jeho záchrana je také hlavní motivací Churchillovy odhodlanosti proti nacismu vydržet až do vstupu Američanů a koncem války se jej ještě marně pokouší zachránit i pro střední Evropu, ale se sympatiemi k Československu a Polsku ke svému zármutku sleduje, jak ji Roosevelt a po něm Truman odevzdávají Stalinovi. Už v roce 1946 upozorňuje na „železnou oponu spuštěnou středem Evropy od Štětína po Terst“. A stává se alespoň hlavním inspirátorem zabezpečení Evropy západní.

V roce 1940 to byl jediný člověk, jenž mohl zachránit pro Evropu civilizaci, uzavírá Johnson. „Nikdo jako on před ním ani po něm.“

Benjamin Kuras

 

Další zajímavé Causy Reflexu:

Satirik Jon Stewart po téměř 17 letech opouští The Daily Show
TOMÁŠ KLVAŇA 9. srpna 2016 • 16:26

Satirik Jon Stewart po téměř 17 letech opouští The Daily Show

Císařovnu blues Bessie Smithovou odmítli ošetřit, její život zůstává inspirací mnoha …
Rudý František kritizuje kapitalismus. Vrátí se kvůli němu Raúl Castro do kostela?





Kurzy měn
25,660
22,380
28,610
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější