Osudy Masarykova pomníku: Nacisté i komunisté ho odstraňovali, ale on vždy povstal z popela
Pomníky, sochy, busty či pamětní desky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka odstraňovali nacisté i komunisté. Osudy Masarykova pomníku v Mostě, jenž byl slavnostně odhalen 28. října 1935, názorně ilustrují národnostní problémy i totalitní praktiky v českém pohraničí.
V pátek 28. října roku 1935 se město Most probudilo do významného, leč nevlídného dne. Pršelo. Ze zatažené oblohy padal drobný, studený déšť, který se proměnil ve vytrvalý liják. Pod zahalenou sochu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jež byla na mosteckém Švehlově náměstí připravena ke slavnostnímu odhalení, zatékala voda. Z okolních obcí začali přicházet svátečně oblečení vesničané a spolu s místními se podle národnosti řadili do jednoho ze dvou proudů. Český průvod organizovala Jednota Československé obce legionářské, průvod německý spolek pořadatelů. V čele vlály státní vlajky a několik dechových orchestrů hřmotně vyhrávalo.
Dva projevy v dešti
Vstříc přijíždějícím oficiálním hostům se na mostecké předměstí, do Rudolic nad Bílinou, vydali představitelé místní a státní správy společně s legionáři. Jako prvního přivítali ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, jenž se o několik hodin dříve vrátil ze zasedání Společnosti národů v Ženevě. Jménem města ho srdečně pozdravil vládní komisař Mostu dr. Vojtěch Pfleger a česky a německy přednesl uvítací zdravici místopředseda Výboru pro postavení pomníku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Mostě, dr. Walter Laube.
Téhož dne v deset hodin dopoledne zaujali vzácní hosté místa na tribuně před mosteckou radnicí. Uvítaly je tisíce občanů české i německé národnosti. Jižní část Švehlova náměstí zaplnili Němci, severní byla vyhrazena Čechům. Před Masarykovou sochou proti moderní budově České záložny stáli přes celou šíři náměstí legionáři. Hlavními řečníky byli ministři československé vlády, dr. Edvard Beneš a dr. Franz Spina, ministr bez portfeje. Oba politici promluvili v hustém dešti k shromáždění česky i německy. Edvard Beneš ve svém obsáhlém projevu mimo jiné řekl: „Ano, státy žijí nejčastěji ideami, jimiž byly založeny. A náš stát, bude-li žíti ideami Masarykovými, bude žít věčně. Stavějící se kolem něho, mohou si být všichni Čechoslováci a všichni naši Němci jisti, že z hlediska národnostního svým národním citům a povinnostem v ničem nezadají, státně, že najdou nejlepší cestu k vzájemné spolupráci, a mravně, že volili cestu, která nás všechny vede ke klidu, ke spokojenosti, a nás i naši generaci k vnitřnímu a mezinárodnímu míru.“
Významná událost
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
