Ájatolláh Alí Chameneí: Duchovní vůdce Íránu kritizuje liberální demokracii. Západ je podle něj v úpadku

Pokud mají lidé na Západě o někom z vlivných světových politiků povrchní nebo zavádějící informace, tak je to vůdce Íránu Alí Chameneí. Škoda, protože žádný íránský rahbar (vůdce), mardža (vrchní ájatolláh) ani prominentní fakíh (islámský právník) neměl tak pestrou minulost i přítomnost jako on.

Mnoho lidí si tohoto muže představuje jen jako náboženského tmáře, který nemůže a nechce porozumět okolnímu světu. Zdání klame. Chameneí je intelektuál a zná mnoho věcí z různých oblastí života. O tmářství se hovoří proto, že jeho pojímání islámu je naprosto striktní. Pomocí velmi tvrdé ruky svého represívního aparátu to vyžaduje i po svých spoluobčanech. Mnozí z nich to ale odmítají.

Pobyt na vrcholu

Alí Hosejní Chameneí se narodil 9. dubna 1939 v Mašhadu na severovýchodě Íránu. Byl jednou z nejvýraznějších postav islámské revoluce, což byla série bouřlivých událostí mezi lednem 1978 až únorem 1979, jejímž vyvrcholením se stalo svržení šáhovské dynastie Pahlaví.

V letech 1981 až 1989 byl Chameneí prezidentem Íránu. A od šestého srpna 1989 je po legendárním ájatolláhovi Chomejním (toho popsal jako kořen svatého stromu revoluce) nejvyšším vůdcem země, což je něco, co dalece přesahuje jakéhokoli politika v jiné zemi.

Íránská ústava mu dává obrovské pravomoci a má jednoznačnou autoritu nad všemi hlavními státními institucemi. Navíc si postupně našel mnoho dalších způsobů, jak svůj vliv a moc ještě posílit. Formálně či nikoli, výkonná, zákonodárná i soudní moc fungují pod jeho absolutní suverenitou. Chameneí je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a také hlavním ideologem. Jeho názory jsou tím, co utváří a řídí v posledních desetiletích íránskou politiku a společnost.

V soukromí je Chameneí někdy hodně tvrdý i sám k sobě. Bývá neústupný. Často bezohledný. Jeho někdejší život totiž nesestával jen ze studia a výkladu svatého koránu. Byl to občas boj. Boj o přežití.