kardiolog a internista Dieter Krombach běžel k sanitce. „Je pozdě. Přijeli jste pozdě!“ Ráno 10. července 1982 přivolal záchranku, protože svou nevlastní dceru Kalinku nemohl vzbudit. Před příjezdem záchranářů dal bezvládné dívce dvě injekce na oživení. Zdravotní sestru Waltraud Mayerovou jeho počínání udivilo. „Chtěl snad probudit mrtvou?“ Kalinka Bamberski nejevila známky života, tělo bylo chladné a ztuhlé. Když jí její otčím aplikoval injekce dopaminu a hydromorfonu, které ji údajně měly přivést k životu, byla mrtvá už několik hodin. Později se prokázalo, že jí píchl také novidigal, isoptin a kortizon.
Byl to zoufalý pokus, nebo snaha zamést stopy? Na těle dívky kromě vpichů nebyly patrné žádné známky násilí. „Otec plakal a třásl se,“ pamatovala si na osudné ráno Krombachova dcera Diana. „Nikdy by Kalince neublížil!“
Nevysvětlitelné úmrtí
V domě ve městě Pechbusque nedaleko francouzského Toulouse zazvonil ve čtvrt na jedenáct dopoledne telefon. Danielle Gonninová oznámila svému bývalému muži Andrému Bamberskému, že jejich dcera zemřela. „Prý na úžeh nebo na následky otřesu mozku, který utrpěla v dětství. Kalinka celý pátek strávila u jezera, surfovala. Byla na slunci, ale na to se přece neumírá. Moje dcera kypěla zdravím, neměla žádné problémy, ráda sportovala,“ opakoval mnohokrát André Bamberski.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
