Pro někoho je možná jen tím andělským hlasem, který se vznáší nad civilním zpěvem geniálního písničkáře Paula Simona. Ale to by bylo zatraceně málo. Nikdo nikdy nedokázal umocnit a znásobit umění svého parťáka tak jako kudrnatý, vytáhlý americký suverén, zpěvák, textař a herec Art Garfunkel, jenž 5. listopadu oslavil osmdesátku.
Byl a pořád je vášnivým chodcem. Chytilo ho to někdy zkraje osmdesátých let v Japonsku. Chvíli nato se Art Garfunkel rozhodl, že kousek po kousku obejde celé Spojené státy. Jednoho krásného dne v roce 1984 vyšel z bytu v New Yorku, minul svou alma mater – Kolumbijskou univerzitu –, a než se nadál, byl v New Jersey. Tak nějak to začalo. „Jsem atlet na misi,“ tvrdil následujících dvanáct let, během nichž podnikl na čtyřicet osamělých výletů, v průměru tři ročně.
Postupně mu Amerika přestávala stačit. A to navzdory faktu, že snad nikdo jiný jí nepostavil větší hudební pomník než v šedesátých letech duo Simon & Garfunkel. Společná hvězdná éra dvou celoživotních kamarádů, ale i „nejlepších nepřátel“ trvala vlastně jen šest let. Během té doby však dokázali zcela proměnit tvář světové kultury. Nevysoký, tmavovlasý Paul Simon psal úžasné písně, na něž dokonale sedí ono klišé, že se staly soundtrackem životů hned několika generací. A blonďatý čahoun Art je ovíjel pavučinou svého nadpozemského vokálu.
Teprve s ním dostávaly ten pravý význam – tak jako má socha Svobody v New Yorku smysl, teprve když ji obklopíte vodou blízkého oceánu. To všechno je ale minulost. V posledních dekádách si Artie s Paulem příliš nerozuměl. Jejich přátelství nahlodala oboustranná nedůvěra a jízlivost. Zdánlivě nic nového pod sluncem, zkrátka měli velká ega a ještě větší talent, navzájem do sebe ryli prakticky po celou svou kariéru. Jenže k stáru se to zhoršilo. Každý z nich tu krizi řešil jinak: naštvaný Garfunkel prochodil Spojené státy tam a zpět a pak se vydal do Irska, odkud zvládl prozkoumat půl Evropy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
