nahoru

Zdravé dítě od Andreje: Babišova firma posílá genetická data pacientek do Číny. Nevíme, co se s nimi děje

Jan Studnička 8. července 2021 • 17:00
Zdravé dítě od Andreje: Babišova firma posílá genetická data pacientek do Číny. Nevíme, co se s nimi děje
foto: fotomontáž Jan Ignác Říha

Tisková agentura Reuters včera vydala obsáhlý článek zabývající se neustále rostoucí databází genetických informací, která pomalu bobtná v čínském Šen-Čenu. Společnost BGI tam pracuje s bezprecedentním množstvím dat a jako každá správná čínská společnost kooperuje s tamním totalitním režimem, nejčastěji pak s Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou. Jedním ze zdrojů získávání infomací je i účinný neinvazivní prenatální test, který Čína nabízí v podstatě po celém světě. U nás ho prodává například firma Gennet z fondu premiéra Babiše. A nejen ona. 

Každý zodpovědný nastávající rodič chce vědět, jestli ten shluk buněk, který pomalu nabírá tvar v matčině břiše, doroste do zdravého dítka. Dnes už medicína nabízí tucty způsobů, jak takové věci zjišťovat. Jednou z metod je i takzvaný NIPT, tedy neinvazivní těhotenský test. A jeden takový test nese název NIFTY a vyrábí ho společnost BGI Group. BGI je zkratka pro Beijing Genomic Institute, tedy Pekingský ústav pro genomiku.

Genomika není nějaký novotvar, je to podobor genetiky a v podstatě se zabývá studiem genomů nejrůznějších organismů většinou ze získaných DNA vzorků. Až doposud vše sedí, že. Však jak jinak by měl takový test fungovat? Odebere se krev, vzorek se pošle do Číny a vědci vyselektují informace, které jsou pro lékaře a potažmo rodiče důležité. Jestli dítě netrpí genetickou poruchou, jestli se vyvíjí dostatečně rychle, všechny tyhle strašidelné věci. 

Největší databáze genetických informací

Problém je, že BGI Group si potom data získané z těl testovaných žen i plodů nechává. A ukládá je do největší databáze genetických informací na světě. Tomu projektu se říká Chinese Milionome Database a Číňané ho používají pro výzkum. Jakýkoli výzkum.

V Reuters revidovali přes sto dokumentů, od odborných statí až po marketingové materiály, aby se jim podařilo zjistit, jaká data si BGI vlastně nechává a používá. Podle všeho databáze nezná vaše jméno, ale zná vaši zemi původu, výšku, váhu a další detaily, které nechcete, aby zůstaly uložené někde na serveru v Šen-Čenu. 

Ve své podstatě jde o magnificentní vědecký počin, s takhle velkým množstvím genetických dat dosud nikdy nikdo nepracoval. Číňané mohou zpětně vystopovat pohyb skupin obyvatel až do padesátých let například. Profesor biologie z kalifornské univerzity Rasmus Nielsen ve svém newsletteru před třemi lety psal, jak je celý projekt úžasný a jaké nabízí možnosti, tehdy totiž učil tamní vědce, jak ze vzorků extrahovat data. Jenomže krátce poté, co BGI využila profesorovy služby, čínský zákon zakázal cizincům podílet se na genetickém výzkumu. „Čína se mění,” řekl Nielsen pro Reuters. „Věda dřív bývala svobodná.” 

Není nic zvláštního na tom, že si společnosti nechávají relevantní data a dál je používají k výzkumu. Ale zaprvé, zbytek světa se o informace dělí, kdežto Čína ne. Zadruhé, nikdy nikdo neměl takové množství genetických dat jako právě BGI. A zatřetí...

Ubersoldat

BGI Group se už v minulosti několikrát zapojila do projektů Čínské lidové osvobozenecké armády. Víme minimálně o dvou případech, v jednom se pokoušeli předejít u vojáků ztrátě sluchu, v tom druhém se pak společnost snažila najít řešení pro výškovou nemoc. To je pro čínskou armádu docela důležité, protože už se nějakou dobu přetlačují v horách s Indy, musejí okupovat Tibet a provincie Sin-ťiang, kde Číňané utlačují Ujgury, je taky docela vysoko nad mořem. A to bychom přece nechtěli, aby se hlídačům v koncentrácích dělalo špatně, že. 

Mimochodem, když jsme u koncentráků, kam jsou posílány etnické menšiny… Číňané používají svou genomovou databázi i k tomu, aby zkoumali genetické rozdíly mezi Tibeťany, Ujgury a etnickou většinou, tedy Chany. Údajně proto, aby mohli vytvářet léky, které budou vhodné pro všechny jejich občany, ale… když máte menšiny v koncentráku, tak se vám to těžko věří. Zkrátka, nad takovými hračkami by Hitler rudnul závistí.

Jenom loni Spojené státy sankciovaly hned dvě dceřinné společnosti koncernu BGI za „zneužívání DNA odběrů k analýze a represi svých občanů”.

V loňské šedesátistránkové zprávě NATO 2030 se na mnoha místech explicitně píše, že Čína začíná být významnou ekonomickou, technologickou i vojenskou hrozbou a že pokud západ usne na vavřínech, tak nás země středu totálně rozválcuje. Ostatně medvídek Pú AKA prezident Si Ťin-pching několikrát sám prohlásil, že se má svět připravit na to, že Čína bude v mnoha oborech světovým lídrem. Genetika a genomika by měla být jedním z těchto oborů. 

Česká spojka

Už jenom „genetické vylepšování” vlastních vojáků může pošoupnout Čínu směrem ke světové dominanci, ale černým scénářem hochů z NATO jsou pochopitelně geneticky cílené biologické zbraně. A Čínská lidová republika už pomalu sbírá genetické vzorky z celého světa. Globálně už NIFTY test od BGI podstoupilo téměř osm a půl milionů žen. Koncern nechce říct, kolik procent z nich je z Číny a kolik ze zahraničí, ale víme, že test se nabízí minimálně v dvaapadesáti zemích po celém světě. 

A ještě než se zeptáte… ano. Česká republika je jedna z nich. Mimo jiné taky tenhle test nabízí pod obchodním názvem Prenascan i společnost Gennet. A ta je mimochodem od roku 2014 součástí skupiny Hartenberg, což je fond Andreje Babiše. Kdyby se vám tomu náhodou nechtělo věřit, tak vězte, že když si pořídíte předplatné jednoho z jeho online magazínů, můžete zajít na Prenascan se slevou několika tisíc. 

Vy se prostě jen ujistíte, že je vaše miminko v pořádku, a firma z fondu premiéra pošle vaše genetická data do Číny. Nikdo vás ale nemůže vinit, Reuters upozorňují ve svém textu na to, že provedli rozhovor se čtyřmi ženami, které si nechaly test provést, aniž by věděly, co doopravdy podepisují. Dvaatřicetiletá Polka Emilia například tvrdí, že kdyby ji bylo z formuláře jasné, co se s jejími daty stane, test by nepodstoupila. Ostatně informovaný souhlas, který musí žena před testy podepsat, Gennetu taky není úplně doslovný. „Souhlasím s tím, že po udělení souhlasu s anonymitou je veškerý nárok k výsledkům a materiálu přidělen BGI,” píše se drobným písmem na konci formuláře. 

Nicméně Čína přece tvrdí, že jsme jejich důležitý partner, tak třeba budeme během příští pandemie záhadně ušetřeni a ještě budeme Andrejovi líbat ruce. 

Jan Studnička


Klíčová slova: babiš, Čína, genetika, Hartenberg



Diskuse ke článku