Jeden obyčejný listopadový den

Davy demonstrantů proudily v podvečer 20. listopadu 1989 po nábřeží k filozofické fakultě. Stál jsem u Divadla Na zábradlí vedle jeho letitého ředitele. Konečně je nás sto tisíc. Řediteli tekly z očí slzy. Nebrečte, doktore, řekl jsem vesele, protože veselost byla hlavní tehdejší emoce, už to nikdo nezastaví. Karle, řekl doktor, tohle je můj osmej převrat. Pak jich ale napočítal jen šest.