Dáváte si do kafe instantní bělobu?

TOMÁŠ FEŘTEK

Seděl jsem minulý týden v jídelním vozu rychlíku z Bratislavy do Prahy a v tom rytmickém pohupování pozoroval na barmanově pultě krabici čehosi, co jsem až do té chvíle považoval za sušenou smetanu. Jenže na té krabici byla velká nálepka s nápisem INSTANTNÍ BĚLOBA DO KÁVY. Běloba?

To chtějí sdělit, že to nemá s mlékem nic společného? Nejdřív mi to přišlo bizarní, ale pak jsem tu upřímnost ocenil, a protože cesta byla dlouhá, tvořivě jsem domýšlel. Třeba, co myslíte, že by mohla být ŠKROBOVÁ OMÁČKA ČERVENÁ? Nevíte? No přece kečup! Snad nevěříte, že když je litr téhle hmoty za devatenáct korun i s lahví, tak má něco společného s rajčaty. Nebo UMĚLÉ STŘÍVKO PLNĚNÉ MLETÝMI KŮŽEMI A SOJOVOU MOUKOU. Párky? Myslím, že by jim ten obchodní název docela seděl.
Možná vám připadá, že výrobky sofistikovaného potravinářského průmyslu pomlouvám a zlehčuji. Vůbec ne, jen jsem pro přesnost a upřímnost v pojmenování. Usnadnila by nám život. Já například miluji dort, který se v cukrárnách vyskytuje pod nenápadným názvem Mix koule, Pražská koule, ale také Kávové zrno a podobně. Kdo se v tom má vyznat. Nejde totiž o nic jiného, než zbytky všech dortů smetené z pultu, smíchané s rumem a obalené v čokoládě (tedy spíš je to CUKRÁŘSKÁ POLEVA TUKOVÁ HNĚDÁ). Cukráři se za tenhle kousek stydí, takže když usilovně pátrám v nabídce – už jsem své oblíbené smetky vystopoval i v podobě rafinovaného trojúhelníku - odpovídají na pátravé otázky vytáčkami – prý je uvnitř „čokoládová hmota“. Tomu tak budu věřit! Zaplatím osm korun, kousnu a ... samozřejmě. Můj instinkt už je neomylný. Za potraviny upřímnější! Jen pěkně pod tu cenovku napište: CUKRÁŘSKÉ SMETKY S RUMEM. Kolik rozpaků a vzájemné nejistoty bychom si tak ušetřili.

Články z jiných titulů