Senátní volby ukázaly slabinu Babiše i recept na porážku ANO. Rozhodují dohody, někdy i jediný hlas

Ve Žďáru nad Sázavou rozhodl o postupu do druhého kola senátních voleb jediný hlas. Lidovec Josef Klement dostal 11 373 hlasů, občanský demokrat Radek Černý 11 372. Dva muži z téhož politického tábora se v jednom obvodu podělili o padesát procent hlasů tak precizně, že je oddělil jeden člověk. To přesně ukazuje podstatu toho, co se v senátních volbách odehrálo. O jejich výsledku totiž nerozhodly ani tak vyhraněné preference voličů jako (ne)schopnost stran se mezi sebou dohodnout.

Vysoká účast

Kromě dohod na kandidátech volební výsledek ovlivnila účast. Ta v prvním kole dosáhla 43,31 procenta. V týchž sedmadvaceti obvodech to bylo v roce 2020 pouhých 36,74 procenta. Navíc účast vzrostla ve všech sedmadvaceti obvodech bez jediné výjimky. Od plus 1,7 bodu v Plzni po plus 12,9 bodu na Vyškovsku.

To už není regionální náhoda ani zásluha šikovných kampaní, ale systémový efekt. Senátní volby se letos poprvé konaly v režimu loňské ústavní novely, která obecní, krajské i senátní volby napevno přesunula do prvního celého říjnového týdne a souběh s komunálními volbami mobilizuje nepoměrně víc než souběh s krajskými. V roce 2024, kdy se volilo spolu s kraji, přišlo do prvního kola 30,47 procenta voličů, tedy o třináct bodů méně než letos.

Stejný vzorec platí i pro druhá kola: v roce 2022, tedy při komunálním souběhu, dosáhla účast ve druhém kole 19,44 procenta, což je nejvyšší hodnota za posledních deset let. Pokud se to zopakuje, může letos padnout šestnáctiletý rekord.

Volby 2026: ANO dostalo výprask ve městech. Starostové vedou opozici

Padni komu padni

Nevýhra ANO

Hnutí ANO postupuje do třinácti z dvaadvaceti druhých kol. Zní to jako triumf a Babišovo hnutí to tak nepochybně bude prezentovat. Ještě v roce 2020 mělo z dvaceti nasazených kandidátů devět postupů a jediné vítězství. Jenomže v jedenácti z těch třinácti obvodů jde ANO do finále jako outsider, s odstupem pěti až osmnácti bodů. Vede pouze ve dvou: v České Lípě a v Karviné.

ANO kandidovalo ve čtyřiadvaceti obvodech a získalo v nich průměrně 25,4 procenta hlasů. Rozptyl je přitom dramatický: od 12,22 procenta na Praze 1 po 37,8 procenta na Rychnovsku.

SPD, Motoristé a Stačilo! mají po prvním kole čistou nulu. SPD kandidovalo v sedmnácti obvodech a nepostupuje ani v jednom; jeho nejlepší výsledek je 16,49 procenta Radka Kotena na Žďársku. Motoristé nenominovali nikoho. Stačilo! dosáhlo nejvýše 11,78 procenta na Znojemsku, Klára Samková v Brně skončila na 2,94 procenta. Celý protisystémový prostor mimo ANO je z voleb venku, zároveň naakumuloval určitý objem hlasů, který by mohl kandidátům ANO v prvním kole výrazně pomoci. Neschopnost Andreje Babiše dohodnout se na společných kandidátech si tedy vybírá svou daň.

Třikrát Kroměříž

V roce 2022 vznikl v české politice pojem, který se od té doby používá jako varování. V kroměřížském obvodu se tehdy ODS, STAN a lidovci nedohodli, posbírali dohromady víc hlasů než kdokoli jiný, ale do druhého kola jim nepostoupil nikdo, díky čemuž vyhrála antisystémová kandidátka Jana Zwyrtek Hamplová. Letos se tentýž mechanismus zopakoval ve třech obvodech.

V Karviné Lenka Brzyszkowská za ANO získala 8 009 hlasů, tedy 33,62 procenta. Druhý Petr Kazík za lokální hnutí OK 3 411 hlasů. A pak, v rozmezí 95 hlasů, tři kandidáti demokratického bloku: Mariam Szyja za koalici Pirátů, TOP 09, STAN, Zelených a SEN 21 s 3 361 hlasy, Aleš Polách za ODS s 3 316 a Roman Galia za SOCDEM s 2 170. Dohromady 37,1 procenta, tedy víc než ANO. Szyja minula postup o padesát hlasů. Do druhého kola jde místo ní hnutí, za kterým nestojí žádná celostátní strana.

Ve Žďáru nad Sázavou rozhodl jeden hlas, o kterém byla řeč v úvodu. Michal Šmarda, který se po šesti letech vrátil do stejného obvodu, už ne za ČSSD, ale za Volt a regionální subjekty vede s 27,6 procenta. Za ním Klement a Černý, oddělení jediným voličem, přitom kandidáti téhož „demobloku“

V Litovli Marek Ošťádal, který vystoupil ze STAN a kandiduje za vlastní značku 24/7, vede s 32,17 procenta. Druhý Martin Škurek za ANO s 28,78 procenta. Třetí Michael Kohajda, za nímž stojí lidovci, TOP 09, ODS i Piráti  28,44 procenta, tedy o 146 hlasů od postupu.

V opačném směru stojí za pozornost Hradec Králové. Sedm kandidátů, z toho tři silní z jednoho tábora a přesto obě postupová místa obsadil demokratický blok: Martin Dvořák 25,13 procenta a Zuzana Ceralová Petrofová 21,94 procenta, ANO zůstalo třetí na 18,4 procenta.

Dohody

Opoziční pětice, ODS, STAN, lidovci, TOP 09 a Piráti, se letos domluvila lépe než kdykoli předtím. Zatímco v roce 2024 si kandidáti ODS a STAN konkurovali v deseti obvodech, letos jen v šesti. A výsledek tomu odpovídá: ve čtrnácti obvodech, kde dohoda vydržela bez výjimky, společný kandidát buď už vyhrál, nebo vede do druhého kola.

Jenže dohoda čtyř stran nestačí, pokud pátá postaví vlastního člověka. Kohajda měl v Litovli za sebou čtyři strany a skončil třetí, protože proti němu stanul odpadlík od STAN. Szyja měla v Karviné pět stran a skončila třetí, protože ODS odmítla do koalice vstoupit a postavila Polácha. V obou případech tedy nejde o to, že by dohoda nefungovala, nefunguje dohoda dělaná na čtvrtiny.

Stejný mechanismus vysvětluje i Českou Lípu, kde ANO vede v obvodu, který šest let držel senátor za Starosty pro Liberecký kraj. Jiří Vosecký prohrál primárky SLK s hejtmanem Martinem Půtou, odešel ze strany a obhajoval jako nestraník. Spolu s kandidátem ODS Vítem Vomáčkou si rozdělili 28,3 procenta hlasů a vedení obvodu převzala Jitka Volfová za ANO s 35,05 procenta.

Naše Česko

Nejtvrdší jednotlivý výsledek letošních voleb patří Janu Holáskovi. V roce 2020 vyhrál druhé kolo v Hradci Králové poměrem 70,23 ku 29,76 procenta. Letos skončil pátý s 12,18 procenta. Mezitím přešel od Hradeckého demokratického klubu k hnutí Naše Česko Martina Kuby.

To nás přivádí k bilanci, která by měla zajímat především jihočeského hejtmana. Naše Česko mělo v senátních volbách čtyři želízka a uspělo s jedním. Tomáš Fiala obhájil Strakonice už v prvním kole s 55,41 procenta. Vladimír Keblúšek na Chebsku skončil čtvrtý s 10,61 procenta, Jan Klas na Kladensku čtvrtý s 8,1 procenta, Holásek pátý.

Kuba tedy udrží ve funkci člověka, který v obvodu už sedí a má vlastní osobní zázemí. Značka Naše Česko sama hlasy nepřináší, kde na ní kandidát stavěl převážně, skončil pod jedenácti procenty. U Holáska se navíc zdá, že přechod k novému subjektu mu mandát spíš zlikvidoval.

O Senát se letos hrát nedalo

Jak už v lednu na kongresu ODS přeslabikoval předseda senátorského klubu Zdeněk Nytra: čtrnáct plus sedmadvacet je čtyřicet jedna. Klub ANO měl před volbami patnáct členů a obhajoval jediný mandát, čtrnáct měl tedy jistých bez ohledu na výsledek. I kdyby hnutí vyhrálo ve všech sedmadvaceti obvodech, mělo by jen nejtěsnější možnou většinu. O Senát se letos hrát nedalo a nehrálo.

Reálně jsou otevřené čtyři obvody. V Přerově dělí Jakuba Navaříka a Petra Vránu z ANO 369 hlasů a rozhodne, kam se přelije necelých 24 procent hlasů Marka Obrtela a SPD. V České Lípě má Půta k dispozici 28 procent hlasů dvou vyřazených kandidátů demokratického tábora. V Litovli rozhodne, kam půjdou lidovečtí voliči Kohajdy. A v Karviné má Petr Kazík sice dvacetibodovou ztrátu, ale také sedmatřicet procent hlasů celého demokratického bloku, který se za něj může sjednotit právě proto, že není ničí stranický nominant.

Realisticky získá ANO jeden až tři mandáty, nejspíš dva. Proti jedinému obhajovanému křeslu je to výrazné zlepšení a hnutí to tak bude prezentovat. Trojice klubů ODS a TOP 09, Starostů a lidovců si přitom udrží pohodlnou, i ústavní většinu. Vláda tedy ani po letošku neprosadí změny Ústavy ani úpravu volebního zákona.

Skutečná bitva o horní komoru přijde v roce 2028, kdy se bude obnovovat třetina volená v roce 2022 a budou prezidentské volby. Letošní volby byly přípravou pozic: ANO má strop, který nepřekročí bez lokálních osobností. Opozice má nástroj, jak si místa v Senátu udržet, pokud postaví ideály před stranickou příslušnost.