Reflex měl ke Karlu Gottovi po celou dobu své existence ambivalentní vztah. Jako každou modlu jej klátil, zpochybňoval, ale už jenom značnou frekvencí zmínek stvrzoval jeho nespornou důležitost pro tuto zemi. U příležitosti oslav 30. narozenin Reflexu si připomeňte loňské vydání našeho časopisu.
Byl to tehdejší redakční novic Rostislav Sarvaš, jemuž pod rukama vybouchl sólokapr v podobě rozhovoru Karel do válek zajel. Zlatý slavík se v něm rozhovořil o svém antikomunismu a poprvé před čtenáře předestřel svéráznou teorii na vznik válek ve dvacátém století. Povzbuzeni ohlasem se posléze autor se zpěvákem pustili do knihy, která se pod názvem Jak to vidí Gott stala bestsellerem.
V roce 1995 začal vycházet komiks Zelený Raoul, který Mistra vpravdě nešetřil. Obrázky „tak takhle píchá včelka“ anebo „Karel Gott ve slaném nálevu“ byly neuctivé, pohoršující, ale s ohledem na řadu Zlatých slavíků, která narůstala rychleji než výskyt covidu v ČR, i úlevné. Raoul svému oblíbenému hrdinovi uchystal i rozsáhlý kreslený životopis, svou porci srandy z Gotta přidal i Ignác Říha titulovými obrazy Gott jako vosa a Gott s největšíma ušima na světě.
Přiznám se, že když jsem pak jednoho dne volal Mistrovi o jakýsi anketní hlas a pouštěl si během vyzvánějícího tónu před očima všechny ty čuňárny, co jsme na téma „Kája“ vyrobili, byla ve mně malá dušička. Ale Gott to zvedl a hned začal vyprávět, jak byl na koncertu Toma Jonese v Las Vegas a jak se bál o jeho zdraví, protože paničky v prvních řadách po něm házely klíče od pokojů opatřené těžkou mosaznou hruškou. Prostě profesionál. Velkorysou poctu připravil Reflex zpěvákovi pár měsíců před jeho odchodem z tohoto světa k jeho osmdesátinám v podobě výpravného speciálu.
