Německá kancléřka Angela Merkelová většinu své politické kariéry hovořila poměrně střídmě. Když se ale včera pustila do rádoby ekologického hodnocení vývoje světa, zamířila zcela mimo realitu. Dokonce navrhla, co má svět udělat do konce 21. století. Tedy za 85 let. Že vše bude v té době již jinak, na to se moc neohlížela.
„Pokud chce svět zajistit trvalou ochranu klimatu, musí se do konce století vzdát technologií, které vytvářejí emise oxidu uhličitého (CO2),“ řekla v Berlíně na konferenci o klimatu v rámci takzvaného petersberského dialogu řekla kancléřka Merkelová. Vyzvala rovněž k tomu, aby vyspělé státy poskytly rozvojovým zemím technologie šetrné k životnímu prostředí.
"Potřebujeme dlouhodobou vizi," prohlásila Merkelová. "Musíme ve 21. století, v tomto století prosadit dekarbonizaci, tedy úplnou transformaci k ekonomice nevydávající uhlíkové emise," uvedla kancléřka.
Prvním krokem k odstranění emisí CO2 by se podle kancléřky měl stát pařížský summit, který má v prosinci schvalovat novou globální klimatickou smlouvu. "Musíme prosadit závaznou klimatickou dohodu. A rozhodující je právě slovo závazná," řekla Merkelová.
Francouzský prezident François Hollande na konferenci vyjádřil pochopení pro obavy rozvojových zemí z omezování emisí CO2. "Mnoho těchto zemí se obává, že závazná dohoda by omezila jejich možnosti hospodářského rozvoje," řekl. "Musíme jim ukázat, že jsme na jejich straně. Musíme je technologicky podpořit," dodal.
K podpoře rozvojových zemí vyzvala i Merkelová. "My průmyslové země jsme mnoho let velmi výrazně přispívaly k oteplování klimatu. Nyní máme povinnost ukázat těm, kdo mají ještě rozvoj před sebou, jaké účinnější technologie mohou využívat. Je to tak spravedlivé," řekla.
Dohoda z Paříže by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997, přitom většina otázek s ní spojená zatím nebyla vyřešena. Státy se zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by oproti předindustriální době nemělo překročit dva stupně. Není ale jasné, zda se to může podařit. A jak to udělat. A kdo to zaplatí a kdo ne.
Německo naléhá mimo jiné na to, aby k ochraně klimatu více přispívaly země, jako je Čína a další prudce se rozvíjející ekonomiky. Nejvíce emisí oxidu uhličitého už v současnosti vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby. Zda mají jinou možnost, na to Merkelová odpověď nedala.
