Patrání po Rychlých šípech zaštítil kdysi primátor Bém. Organizátor hry z nich dnes smývá "špínu" | Reflex.cz
reklama
nahoru

Patrání po Rychlých šípech zaštítil kdysi primátor Bém. Organizátor hry z nich dnes smývá "špínu"

Dita Ondrejková5. prosince 2012 • 06:00
Patrání po Rychlých šípech zaštítil kdysi primátor Bém. Organizátor hry z nich dnes smývá "špínu"
foto: Menhart
Na pražském Starém městě jsou od 17. listopadu k nalezení ústřední hrdinové foglarových knih, chlapecký spolek Rychlých Šípů. Postavy v životní velikosti jsou součástí dvanáctého ročníku pátrací hry, ve které jde o to najít tuhle pětici na něčím balkóně na Starém Městě pražském.
reklama

 

Známí hrdinové foglarovských knih každoročně „ožívají“ v místech, kde jejich příběhy sám autor zasadil, prostřednictvím pátrací hry „Hledáme Rychlé šípy“.

 

Hru pořádá Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara už po dvanácté a slaví u návštěvníků úspěch. Duší a mozkem celé hry je muž s přezdívkou Menhart, který Reflexu odpověděl na pár otázek.

 

Jaká jsou pravidla hry?

 

Snadná. Celý měsíc od 17. listopadu, to je vítězství Pravdy a Lásky, do 17. prosince, to je zase výročí vydání 1. kresleného komiksu s Rychlými šípy, jsou na nějakém balkónu na Starém Městě postaveny, lze říci i ukryty, Rychlé šípy v životní velikosti. Úkolem je najít je, namalovat nebo vyfotit a poslat organizátorům. Neuvěříte mi, co to v sobě ukrývá za zážitky.

 

Co je vaší motivací tuto pátrací hru pořádat? Chcete připomínat Jaroslava Foglara, dobu a nebo se chcete prostě jen bavit?

 

Pozůstalost po Jaroslavu Foglarovi je uložena v Památníku národního písemnictví a kurátorka pozůstalosti při nějaké oficiální akci pro veřejnost řekla něco v tom smyslu, že Foglara velice trápil morální úpadek společnosti a že se ji snažil měnit k lepšímu. To prý jednoznačně vyplývá z jeho korespondence, knih, kronik a všech dalších materiálů, které při zpracování pozůstalosti zpracovávala. Foglarovky, nebo alespoň Rychlé šípy, jsme asi všichni četli a já se snažím to jejich poselství lidstvu předávat dál a vracet to Foglarovi – Jestřábovi, abych použil jeho oddílovou přezdívku. Nechodil jsem k němu do oddílu, ale četl jeho knihy a v roce 1981 jsem ho i prvně navštívil. Před 30 roky jsem také vedl oddíl, dnes už mám času málo, tak se snažím alespoň touto pátrací hrou onu morální obrodu připomínat. Skauti tomu říkají: "Každý konej dnes svou povinnost", Jestřáb použil polopatičtější: "Každý den alespoň jeden dobrý skutek". A jestli jste se ptala na skrytý význam, tak třeba to umístění na kavárně Slávie. Postavy byly dobře vidět až z Pražského hradu a mělo to Klausovi při každém pohledu z okna připomínat, že Jaroslav Foglar, který pozitivně ovlivnil několik generací obyvatel České republiky, ještě nedostal státní vyznamenání. Ale asi se pan prezident do podhradí nedíval...

 

Jak vůbec vybíráte místa pro Rychlé šípy?

 

To vlastně taky navazuje na tu otázku motivace pořádání. Já to své dobrodružství již prožívám při vyhlížení a domlouvání místa. Nějaký balkón si vyhlédnu a pak se tam snažím s Rychlými šípy dostat. A není to jednoduché. Ne snad, že by někde Rychlé šípy nechtěli, ale... teď mohu vyjmenovávat nejrůznější ale – např. souhlas majitele - když jde o dům městské části nebo magistrátu, tak musím žádat až zastupitele. Já ale nechci, aby toprojednávali na radě zastupitelstva a všichni to pak věděli, bylo to v zápisu, který bude někde zveřejněn... Vymýšlím různé cestičky, abych nic dopředu neprozradil. Jednou jsem si vyhlédl balkón na budově policie a ti všechno musí mít oficiálně. Takže hromada korespondence, ukecávání, odůvodňování…Nakonec jsem to vzdal.

 

Takže jsou i místa, která nevyjdou?

Řekl bych, že je to fifty-fifty. Třeba pěkný balkón je na židovském muzeu. Když jsem se tam snažil před lety umístění domluvit, tak řekli, že to s židovstvím nesouvisí, a že to tudíž nelze. Asi židovské děti nesmějí Foglara číst, nevím. Zdůvodnění jsem nepochopil, ale vzdal jsem to a šel jinam. Podobné v bledě modrém, jsem zažil s farářem v Týnském chrámu. Já se totiž někdy snažím, aby Šípáci byli na očích na velice nečekaném místě, kde by je kamarád Nashwille a všichni ostatní vůbec nehledali. Tak jsem si vyhlédl zábradlí na ochozu věže kostela Matky Boží před Týnem. Pan farář byl vstřícný, ale nedovolil je tam umístit se slovy: "...na fasádách církevních budov smějí být pouze církevní motivy a světci a Mirek Dušín, pokud vím, za svatého prohlášen není. Ha, ha, ha." Odpověděl jsem něco v tom smyslu, že co není, může jednou být a není špatné být průkopníkem v dobré věci, ha, ha, ha. Osobně si myslím, že Mirek Dušín udělal pro dobro lidstva možná více než někteří světci.

 

Říkal jste, že máte mnoho zážitků se samotným umisťováním figurín. Je nějaká, která vám opravdu utkvěla v paměti?

 

Když byl 10. ročník, propašoval jsem Šípáky na Staroměstské náměstí. To dá rozum, že tam je všichni objeví, ale já nechtěl balkón, kdepromlouval Gottwald, ale vybral jsem si nenápadný balkón v zadním traktu Staroměstské radnice. Protože jsem to už měl domluveno se správou budov magistrátu, tak mi vrátný půjčil klíče a já šel sám s Rychlými šípy v podpaží přes Brožíkovu síň k vyhlídnutému balkónu. Jestli tam měl pan vrátný kamery, tak viděl, že jsme se zastavili u Mistra Jana Husa a vzájemně jsem kluky představil. Byla to taková zvláštní chvilka, která se těžko popisuje slovy.

 

Kdo vlastně ony postavy vyrobil a z jaké předlohy vycházel?

Je to ta klasická pětice Rychlých šípů, kterou nakreslil pan doktor Fischer, a je to to nejznámější vyobrazení Rychlých šípů. Podotýkám, že máme svolení od dědiců autorských práv, že pro tuto hru můžeme toto ztvárnění používat. Jak vidíte, není to žádná sranda a musíme pomatovat i na autorské právo. Je tedy fakt, že povolení máme od správce autorských práv jen ústní, ale žiju v naději, že se v této oblasti pohybuji v prostředí, kde dané slovo platí - to je prostředí Rychlých šípů a je alespoň o jeden papír méně. Postavy v životní velikosti jsou ze sololitu a kdo je vyrobil ani netuším. Byly součástí výzdoby pražské Lucerny v roce 1997, když tam měl Jaroslav Foglar galavečer. Měli jsme je půjčené od nějakýchskautíků a ti, když se dozvěděli, co s nimi děláme, tak s návratem nespěchají. Figuríny mají za sebou dvanáct let venku na balkónech a je to na nich znát. Chtělo by to pomýšlet na generální opravu. Kdyby se nějaký čtenář Reflexu našel a pomohl prací nebo sponzoringem, bylo by to super. Už jsem řekl, že Rychlé šípy dveře otvírají, tak jsem zvědavý, jestli se někdo ozve.

 

Je taky něco, co se v Praze nepovedlo?

Asi bych neřekl, že se nepovedlo, ale vy novináři slyšíte třeba na záštitu primátora Prahy, tak naše sdružení o záštitu také požádalo. Setkal jsem se s pochopením odboru protokolu a nakonec nám záštita primátora Pavla Béma byla opakovaně udělena. Pak, když to na Béma prasklo s tím Janouškem, tak jsem se za jeho záštitu nad Rychlými šípy styděl, ale ta nešla vzít zpět. Tak jsem Šípaky alespoň utřel hadrem, abych z nich tu hanbu dostal. Od současného primátora Svobody už záštitu nežádáme. Napsal mi email, že když se pohybuje v termínu hry po Praze, tak kouká, jestli je někde nezahlédne. To je přeci marketingově mnohem silnější než záštita - děláme hru pro Pražany, kterou hraje i jejich primátor.

 

Dita Ondrejková


Klíčová slova: rxrxditaondrejkova



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama