Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato Zdroj: CLAW films

Holubi se proměnili ve zlato: nejlepším dokumentem se na Berlinale stal působivý snímek Pepy Lubojacki

Iva Čermák Přivřelová
Diskuze (0)

Film Kdyby se holubi proměnili ve zlato vznikal během pěti let převážně na mobil. Češka Pepa Lubojacki v něm s upřímností i odhodláním zachycuje snahu o porozumění lidem, na které se nechceme radši ani dívat: našim blízkým, kteří propadají závislosti.

Češka Pepa Lubojacki přijela na Berlinale s tričkem s holuby, s holubí broží na kabátě a s filmem Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Což byl ten nejsilnější snímek, který jsem na Berlinale letos viděla (a to porovnávám i s vítězem Zlatého medvěda, Žlutými dopisy). Nejsilnější emocionálně i filmařsky.

Dokument zařazený do sekce Forum určené pro formálně experimentálnější díla má nelehké a neatraktivní téma – bezdomovectví a závislost. Fakt, že oni lidé bez domova, které česká filmařka zblízka sleduje, jsou její příbuzní, ale zaručuje, že nejde o sociální přednášku.

Film natáčený po dobu pěti let převážně na mobil zachycuje upřímnou snahu o porozumění lidem, na které se nechceme radši ani dívat. Pepa se dívá, protože s nimi vyrůstala. I ona se chce mnohokrát odvrátit, ale nejde to. Její starší brácha byl pro ni hrdina. Mnohokrát mu vyčítá, že nevydrží nechlastat, mnohokrát mu hledá bydlení, vždycky se všechno vrací nazpátek. Než si nastuduje kořeny závislostí a vliv intergeneračního traumatu a začne se na celý ten bolestný chaos, v němž se topí, dívat z jiného úhlu. Zázračný happy end nepřijde, pořád jde o dokument. Ale objeví se pochopení.

Film zachycuje autorčinu cestu se všemi zmatky, zmařenými nadějemi, únavou, depresemi. Chvíle s bratrem a bratranci z iPhonu doplňují stylizované záběry režisérky plovoucí na nekončící hladině, holub mluvící jejím hlasem nebo fotky z dětství oživlé pomocí AI, obzvlášť působivé díky kontrastu nevinných tvářiček a jejich pozdějších osudů.

Pepa je upřímná ve filmu a taková byla i na diskusi se zaujatými berlínskými diváky, kde mluvila třeba o tom, jak jí pomáhá terapie nebo nepití alkoholu. V jejím energickém projevu se spojuje nadšení z reakcí s odhodláním svým filmem něčeho dosáhnout. Cena za nejlepší dokument Berlinale skončila ve správných rukou.

Začít diskuzi