Evropu rozdělila železná opona. Před 80 lety přednesl Winston Churchill svůj slavný Fultonský projev
Když 5. března 1946 zavítal do Westminster College ve Fultonu bývalý britský premiér Winston Churchill, aby za přítomnosti amerického prezidenta Harryho Trumana převzal čestný doktorát zdejší univerzity, mnozí z přítomných ani netušili, že se stanou svědky projevu, který vstoupí do dějin a stane se jedním ze symbolů začínající studené války. Právě na půdě této univerzity v americkém státě Missouri Churchill poprvé jasně, zřetelně a bez servítků popsal situaci, která v Evropě panuje necelý rok po konci 2. světové války. Od projevu, který se původně jmenoval Sinews of Peace (Opory míru), ale vžilo se pro něj označení Fultonský projev či Fultonská řeč, dnes uplynulo 80 let.
„Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou, a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy,“ prohlásil Churchill bez servítků. „Jediné Athény – tedy Řecko se vší svou nehynoucí slávou – mohou svobodně rozhodnout o vlastní budoucnosti ve volbách konaných pod dohledem britských, amerických a francouzských pozorovatelů. Polské vládě ovládané Ruskem se dostalo povzbuzení, aby se neoprávněně zmocnila rozsáhlých německých území, a právě probíhá masové vyhánění Němců, jehož hrozivý dosah si až dosud nikdo nedokázal představit. Komunistické strany, které v těchto zemích byly velice malé, získaly postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde s výjimkou Československa neexistuje skutečná demokracie,“ dodal Churchill.
Jak vidno, Churchill, který po porážce ve volbách v roce 1945 byl vůdcem opozice v britské Dolní sněmovně a hojně se v té době věnoval psaní šestisvazkových Dějin 2. světové války, ve svém projevu charakterizoval Československo ještě jako „demokratické“. Dramatický spád dějin byl však dokladem, že toto označení nebylo úplně přesné a že expremiér (který se do Downing Street ještě vrátil v roce 1951) zřejmě již detailně neznal tehdejší poměry v zemi v srdci Evropy.
Churchillovo vystoupení, u něhož obratně využil pozornosti médií díky přítomnosti prezidenta Harryho Trumana, však způsobilo pořádný poprask. Sovětský vůdce Josif Stalin v rozhovoru pro sovětský stranický list Pravda Churchilla obvinil z válečného štváčství a nadřazování anglojazyčných zemí. „Člověku to velmi připomíná Hitlera a jeho spojence,“ soptil tehdy Vožď. Churchillem vyslovený termín „železná opona“ se ale začal skloňovat po celém světě a bylo úplně jedno, že tohoto slovního spojení zřejmě Churchill nepoužil jako první politik. Ve východním bloku se hojně začalo mluvit o možném válečném střetu se západem. Ostatně prezident Truman o rok později vyhlásil Trumanovu doktrínu, která měla zabránit šíření komunismu.
Fultonské vystoupení však pro Churchilla znamenalo politické zmrtvýchvstání. Po tomto projevu, který pak byl srovnáván s jeho slavnou válečnou řečí „o krvi, slzách a potu“ po jmenování premiérem v květnu 1940, byly úvahy o jeho přemístění do Sněmovny lordů odsunuty na druhou kolej. Churchill se vrátil na světové výsluní a tuto cestu o několik let později završil návratem do sídla britského premiéra na Downing Street 10. Termín „studená válka“ zůstal součástí politické mluvy i geopolitické propagandy po několik následujících desetiletí. Svůj význam ztratil až rozpadem východního bloku v letech 1989 a 1990.
