Proboha, jen nezvyšujme daně, vzkazuje vládě ekonom Aleš Michl | Reflex.cz
nahoru

Proboha, jen nezvyšujme daně, vzkazuje vládě ekonom Aleš Michl

Miroslav Cvrček12. dubna 2012 • 06:00
Proboha, jen nezvyšujme daně, vzkazuje vládě ekonom Aleš Michl
Miroslav Kalousek a Petr Nečas
• foto: 
Petr Topič / iDNES.cz / Profimedia.cz

Náš rozhovor začal v Lotyšském kulturním centru v Praze. Jedině v Lotyšsku totiž byla skutečná krize a jedině tam najdeme drsné a efektivní reformy, odpovídající dnešním problémům. Tak to říká ekonom Aleš Michl. Je Lotyšsko inspirací pro Česko i celou Evropu?

Hned potom jsme zašli do nedaleké restaurace, založené na španělské kuchyni. Jde o symbolický střet: na jedné straně země, která je chudá a utáhla si opasky, na druhé straně bohatší jižanské státy, jež samy sebe odsoudily do nekončící stagnace.

 

V čem jsou Lotyši jiní?

Lotyšsko bylo na hranici bankrotu jako Řecko, Portugalsko a ostatní. Máte dvě možnosti, jak pomoct podnikání – buď devalvujete měnu, nebo si snížíte platy. Oni si drsně ořezali platy, protože mají měnu zafixovanou na euro. Jejich HDP během dvou let zahučel o 24,1 procenta. To snese srovnání snad jedině s USA v letech deprese 1929 až 1934, kdy americký HDP spadl o 28 procent. Lotyši se ale po dvou letech vzpamatovali a ekonomika a export zase rostou.

 

Ukázalo Lotyšsko správnou cestu Řecku?

Kdyby všechny ty brutální škrty udělali Řekové tak rychle jako Lotyši, mohli by se z toho vzpamatovat. Jenže tam mají Mezinárodní měnový fond, kecá jim do toho Evropská komise a já se bojím, že příštích deset let budou dělat totéž a udusí se tím. Měli udělat rychlý krok – rychle z eurozóny a buď devalvace, nebo rychlé seškrtání platů.

 

Situaci navíc vyhrotila sebevražda řeckého důchodce, který protestoval proti škrtům v penzích.

Důchodci budou v ulicích tak jako tak. Jen to oddalují. Proto obdivuji Lotyše. Oni pochopili vážnost situace, lidé si utáhli opasky, aby se ekonomika dostala z propadu.

 

Podle pesimistů ale Řecku hrozí, že i tak by místní podniky zůstaly nekonkurenceschopné.

Pak by si je už jen Turci nebo Němci museli vzít na svou výplatní pásku. Západní Německo na východní platí asi sto miliard eur ročně, to by mohlo Řecku stačit. V rozpočtu by Němcům přibyla kolonka „výpomoc Řecku za to, že tam pojedeme na dovču zadarmo“.

 

Proč v Česku takové reformy jako v Lotyšsku neprobíhají? Krátké, rychlé, efektivní …

Protože my na tom nejsme tak špatně. Důkaz je, že jsme nechtěli Jančuru pustit na železnici. Jezdíme za drahé jízdné, a ještě to doplácíme na daních. Začnete se měnit až tehdy, když vám teče do bot.

 

Aleš Michl má nejraději grafy. Právě na jednom vysvětluje, jaký je rozdíl mezi Řeckem a Lotyšskem.Aleš Michl má nejraději grafy. Právě na jednom vysvětluje, jaký je rozdíl mezi Řeckem a Lotyšskem.

 

Není to ale jen český problém. Podobné je to v celé Evropě, skoro v celém západním světě. Opravdu to nejde jinak než dojít až k propasti?

Srovnejte si Evropu s Čínou. Číňané měli automobilku Geely, auto bylo nejhorší v crash testech. Ale koupili si Volvo a už si do Šanghaje přetáhli inovační a designérské týmy. Dělají to chytře. Já jsem nedávno testoval nový fiat. Skvělé auto, ale čtyři továrny v Itálii mají stejnou produktivitu jako jedna v Polsku. Nejvíc jsou Italové nemocní v pondělí, v pátek a když se hraje fotbal. Pak ta auta v Evropě vyrábějte.

 

Jsme na tom lépe?

I my se musíme zamyslet nad tím, že třeba automobilky odejdou z Kolína.

 

Co říkáte hrozbě stávky ve Škodovce?

Nechápu to. Měli největší bonusy, rekordní rok. Ti lidé by měli být rádi. V Americe je teď velká vlna stěhování za nulovým vlivem odborů. Velkým podnikům se vyplatí zavřít fabriku a jít jinam. Třeba velká strojírenská firma Caterpillar zavřela fabriku v Ontariu. Nejdřív lidem nabídli dohodu, že sníží platy o polovinu, protože bez větší konkurenceschopnosti to prostě nepůjde. Ale odbory začaly stávkovat. Tak továrnu prostě zavřeli a šli někam do Indiany. Myslím, že to čeká i Evropu, stát se nakonec o firmy bude rvát. Já bych vyzval všechny firmy v Řecku, ať jdou k nám, ať se vykašlou na Řecko. Já nechci harmonizované daně, já se chci s Řeckem bít o firmy. Ať jdou firmy z Řecka, Španělska, Itálie k nám.

 

Evropa to všechno chce řešit zvyšováním daní.

Když jsem na Národní ekonomické radě vlády (NERV) slyšel, že by se mohl zdanit cukr nebo že Praha má na stole zdanění bydlení blízko zastávek, tak jsem si našel nejšílenější daně historie: zdanily se třeba vousy, individuum nesouhlasící s panovníkem, byla daň na cizince, danily se klobouky, sůl, okna, komíny, hrací karty, hnůj, v antickém Římě dokonce i mužské přirození. Chci tím státu poradit, jak nás úplně udusit. Stačí nám benzín. V Americe přitom stojí polovic a je to velké předvolební téma. Tady nic.

 

Kdyby teď padla vláda třeba v důsledku kotrmelců VV …

Kdo je to VV? To je pod moji rozlišovací úroveň …

 

… proto máte takový spokojený výraz. Ale zpět k otázce: Co by vláda mohla označit za svůj největší úspěch, reformu?

(Hodně dlouhé mlčení.) Nevím. Třeba jsem hloupej, že jen nevím. Ale teď si nic nevybavím.

 

A to jste v NERV.

Já jsem přišel se třemi návrhy. Za prvé: Aby se vláda zavázala, že nezvýší ani jednu daň. Ministerstvo financí mi to škrtlo. Za druhé: Aby všechny resorty ušetřily třicet procent provozních nákladů. Ať si to udělají, jak chtějí. Taky mi to škrtli.

 

Nebylo by to nespravedlivé vůči ministerstvům, kde se šetřilo už předtím?

Ano, to bylo. Ale já takový resort neznám, proto jsem to navrhl. Třetí věcí je, aby vláda do poslední koruny zveřejnila, za co utrácí. Abychom znali jednotkové náklady. Třeba abychom věděli, kolik stojí kubík betonu. Potom nebude někde třikrát dražší než jinde. To mi neškrtli, ale neuskutečnilo se to. Pak si Lesy ČR kupují kuchařku 4000 korun za kus. Ani od Pauluse (český šéfkuchař, který nedávno dostal michelinskou hvězdu – pozn. aut.) bych si tak drahou kuchařku nikdy nekoupil.

 

Chybí ochota přijmout utahování opasků právě kvůli pocitu, že erár nešetří?

A máme úspornou vládu?

 

Plán schodku 105 miliard korun asi není spoření.

Přesně tak. Pořád se vysílá do médií signál, že šetříme, šetříme, šetříme, ale lidi už tomu nevěří. A až šetřit skutečně budeme, tak tomu nebudou věřit vůbec.

 

Španělsko má letos škrtnout 670 miliard korun ve státním rozpočtu. Pomůže mu to?

Je to stejné jako s Řeckem. Když budou dalších deset let postupně škrtat, zahubí je to. Když to udělají jako Lotyši, mají šanci.

 

Může to některá z těch problémových zemí zvládnout?

Možná Irsko. Mají rostoucí export, jednotkové mzdové náklady klesají, čili produktivita roste. To je velký rozdíl ve srovnání s jihem Evropy. Mají skvělou ekonomiku, ale bankéře padlé na hlavu. Bankovnictví tam zničilo celou ekonomiku. Ale Irsko už je na dobré cestě. A na rozdíl od Řecka a Portugalska klesají Irům úroky ze státních dluhopisů, takže trh jim začíná věřit. V letech 1999 až 2007 měly v Evropské unii největší růst HDP Irsko, Řecko a Španělsko. To lze udělat totiž snadno – stačí zdvojnásobit dluh. Ale kam to vede?

 

Vzniká tu nějaká další past, další bublina?

V Americe mohou být bublinou studentské půjčky nebo zelené technologie, dotace do nich můžou jednou úplně vyhořet. Další bublinou může být Evropská centrální banka, ta má nakoupené řecké dluhopisy, španělské dluhopisy, portugalské dluhopisy a tak dále. To se musí nějak vypořádat. Ten hnůj se jen posouvá nahoru.

 

Když půjdeme zpátky, hypoteční bublina, jež odpálila krizi, vznikla i na základě tlaku a legislativy Clintonovy vlády, která chtěla poskytnout vlastní bydlení i chudším vrstvám obyvatel.

To je naivní myšlenka, že každý má nárok na barák a stát to bude řídit. U nás totéž, tady zrovna teď dotujeme zelenou energii. Vždycky si vybereme nějaký sektor, který dotujeme. Přesně takhle začínají bubliny. Nějaký moula v Parlamentu vymyslí, že budeme něco dotovat, do toho se nalijí peníze, pak to vybublá za pět nebo deset let, když se to musí zaplatit. Po tomhle rozhovoru bych asi volby nevyhrál. Já bych škrtl všechny dotace, ať každý maká.

 

Makají úředníci.

Já vůbec nechápu, proč je v Bruselu tolik úředníků a produkují ty stostránkové zprávy o všem možném. Nikdo to nečte, je to k ničemu. Ale v Americe je to stejné. Byl jsem v Morgan Stanley. Oni mají dva roky na implementaci patnácti tisíc stránek textu nových regulací. To se ani za tu dobu nedá přečíst. A dluh roste … Nejvíce úspor je v Asii. Naštěstí tečou na Západ, kde se tím financuje dluh. V Číně mají mzdy dvacetkrát nižší než na Západě, a stejně financují naše dluhy. Je to postavené na hlavu.

 

Existuje nějaká obecná zásada?

Žij buď svobodně, nebo zemři.

 


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější