Porody doma jsou rizikovější než porody v nemocnicích, kde má rodička přístroje a lékaře ve stejné místnosti, kde rodí. Ukazují to statistiky. Přesto mají tyto porody mnoho militantních stoupenců a teď jim nahrál i soud. Proč?
Koncem září 2011 Obvodní soud pro Prahu 3 odsoudil porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou, nejznámější českou propagátorku domácích porodů, na dva roky podmíněně s pětiletým odkladem a k pětiletému zákazu činnosti. To vše za domácí porod, u něhož asistovala. Dítě se při něm tragicky přidusilo a po řadě měsíců zemřelo. Pojišťovně musí asistentka navíc zaplatit 2,7 miliónu korun nákladů na léčbu dítěte.
Ve stejných dnech sanitka přivezla do Motola matku, která předtím rodila doma. Dítě bylo mrtvé, udusilo se kvůli pupeční šňůře omotané kolem krku.
SUCHÁ DATA
Během posledních pěti let se u nás počet plánovaně doma narozených dětí zdvojnásobil z více než dvou set na pět stovek ročně. Jejich obliba stoupá, a to i navzdory tomu, že se často jedná o velmi riskantní krok. I u zcela zdravé ženy, jež rodí již poněkolikáté, má plod v té správné poloze a na domácí porod se těší, totiž nelze bez pomoci nemocničních přístrojů předvídat a řešit dvě zásadní a poměrně časté porodní komplikace. Je to vdechnutí plodové vody, jež může způsobit dušení dítěte. Druhým zjevným rizikem je pupeční šňůra omotaná kolem krku dítěte. V nemocnici ji ukáže ultrazvuk, rodička jde na císařský řez a dítě zůstane příhodou nedotčeno. Při stejné komplikaci v případě domácího porodu se dítě na pupeční šňůře může oběsit.
A nejde jen o naše předpovědi, na rizika domácích porodů ukazují i výzkumy. Vědecký časopis Lancet publikoval výsledky výzkumu 500 000 porodů z řady vyspělých zemí – USA, Kanady, Švýcarska, Austrálie a Nizozemska. Při plánovaných domácích porodech je riziko úmrtí dítěte výrazně vyšší oproti porodu v nemocnici. Doma je riziko 0,2 % oproti 0,09 % v porodnicích. Jiná studie dochází k velmi podobným výsledkům, publikoval ji americký Journal of Obstetrics and Gynecology a porovnával výsledky 342 056 domácích porodů a 207 551 nemocničních porodů v Evropě i USA.
Vědecká data respektuje i moderní medicína. Česká gynekologická a porodnická společnost ve svém stanovisku říká: „Mnohaleté snahy o propagaci vedení porodů v domácnosti, vedené některými soukromými porodními asistentkami a laickými společnostmi, jsou negativním jevem, který by mohl vést ke zvýšení komplikací, k nárůstu mateřské i novorozenecké nemocnosti i úmrtnosti. Argumentace zahraničními zkušenostmi je lichá – všechny země tolerující domácí porody vykazují horší výsledky perinatální péče než Česká republika navzdory tomu, že doma probíhají pouze porody, kde je očekáván fyziologický průběh. Porody v domácnosti přinášejí zbytečná rizika jak pro matku, tak pro plod a nemohou vyvážit pochybné výhody domácího prostředí.“ Tato společnost označila plánovaný porod mimo zdravotnické zařízení za postup v rozporu se současnými poznatky lékařské vědy, to jest non lege artis.
APOŠTOLKY DOMOROZENÍ
Z webu normalniporod.cz: „Dnes je již spolehlivě doloženo, že plánovaný domácí porod nevede ke zvýšení novorozenecké či mateřské úmrtnosti, jedná-li se o zdravou ženu s normálním těhotenstvím. Také existuje dostatek důkazů pro to, že plánování domácího porodu přispívá k lepším výsledkům porodu, co se týče matky i dítěte. Neexistují žádné materiály dokládající běžně rozšířenou představu, že domácí porod není bezpečný pro tělesně zdatné, zdravé ženy s nekomplikovaným těhotenstvím. Je doloženo, že po zdravotní stránce se výsledky plánovaných domácích porodů vyrovnají porodům v nemocnici.“
Porod jistě může být zajímavým zážitkem, ale je především okamžikem zrodu nového člověka. Z popisů matek domorodiček si ale najednou uvědomíme, že to nechápou, že porod je pro ně především novým kulturním prožitkem, u něhož nechtějí být rušeny lékařem, co by v případě potřeby zachránil jejich novorozenci život. Rovněž přes internet se šíří výzva k podpoře porodní asistentky Ivany Königsmarkové: „Tento konkrétní případ kopíruje celospolečenský postoj k domácím porodům. Svobodná volba místa porodu patří mezi základní lidská práva. Prosíme všechny, kterým není lhostejné, jak se náš stát k realizaci této lidské svobody staví, aby podpořili Ivanu Königsmarkovou, a to i finančně.“ Podepsána Mgr. Kateřina Hájková- -Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek.
ROZSUDEK PROTI REALITĚ
Přes veškeré racionální argumenty proti domácím porodům pražský městský soud v půlce letošního ledna rozhodl ve prospěch domorodiček. V odůvodnění rozsudku se dočteme, že „soud se ztotožňuje s tvrzením navrhovatelky, že má právo na volbu místa porodu doma a toto právo je součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života. Vzhledem k neexistenci porodních asistentek bylo na místě obrátit se se žádostí o zajištění péče během porodu na nemocnici ve spádové oblasti dle bydliště.“
Pozor, ale nejedná se o individuální úlet českého soudu. Například Evropský soud v prosinci 2010 rozhodl, že ženy mají právo na to, aby jim stát zajistil podmínky pro porod doma. Takže přes veškeré racio, které hovoří proti domácím porodům, je nově musí systémově podpořit i nemocnice. Péči o doma rozené děti přesto, že domácí porod není metoda lege artis, musí nést na svých bedrech porodnice.
Jak se k této otázce stavíte vy ve fakultní nemocnici? Je to reálné? zeptal jsem se ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dany Juráskové: „Za současného stavu legislativy je tato otázka bezpředmětná. Budeme muset vyčkat úpravy v zákoně. Soudní rozhodnutí je pro nemocnici těžko realizovatelné. Zaměstnanci nemocnice mají pracovní smlouvu, v níž se zavazují k poskytování péče na pracovišti nemocnice. V případě, že by péči poskytovali jinde, pracovní smlouvu by tímhle porušili.“
Jinými slovy – naplnit výrok soudu není vzhledem k panujícím zákonům České republiky vůbec možné.
Tisková mluvčí Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová na stejný dotaz říká: „Podle zákona může být porod veden pouze v zařízení, které má předepsané jak přístrojové, tak personální vybavení, což v domácnosti zajistit nelze. My můžeme poskytovat péči – v tomto případě porod – pouze tam, kde je ono předepsané přístrojové a personální vybavení. Ministerstvo by rozhodně mělo vytvořit nějakou pracovní skupinu, jež bude řešit rozpor mezi zákonem a tímto výrokem soudu. Tento nález soudu je v podstatě nereálný, neboť podle předpisů my jako nemocnice máme licenci poskytovat zdravotní péči pouze v zařízení s odpovídajícím vybavením. A to při domácím porodu zajistit nelze.“
Ředitel Ústavu péče o matku a dítě Jaroslav Feyereisl je ještě tvrdší:
„Výrok městského soudu je nesmyslný! Porodní asistentka i porodník u rodičky doma nemohou (nemají podmínky) pomoci při vzniklých komplikacích, a jsou tak odsouzeni tímto výrokem do role svědků, kteří bez možnosti pomoci budou ,asistovat‘ až k závažným a mnohdy fatálním koncům. Nemáme kapacitní možnosti, abychom vysílali mimo náš ústav lékaře nebo porodní asistentky. Jako ředitel odpovědný za kvalitu a pověst našeho zařízení si nemohu vzít na zodpovědnost odeslat porodníka a asistentku tam, kde nemohou pomoci.“ Výrok soudu, jenž nemocnicím nařizuje přidělovat porodní asistentky domů, prostě v Česku v současné době nelze z důvodů zákona respektovat a člověka by napadlo, jak je možné, že padají rozsudky odporující jiným zákonům. Máme jednoduché vysvětlení: Soudní výrok se opíral o rozhodnutí Evropského soudu a ten už nemá s realitou vůbec, ale vůbec nic společného.
P. S.: V době, kdy byl dopsán tento text, zemřela australská propagátorka porodů doma Caroline Lovellová. Po porodu doma …
